Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 5/2021-20
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem titul Petrem Moravcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
příjmení žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částka s úrokem z prodlení z titulu dlužných televizních poplatků za období od září 2019 do ledna 2020 po částka měsíčně.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.
Soud rozhodl v souladu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalované se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. předpokládá, neboť nereagovala na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky.
Z účastníky předložených listin učinil soud následující skutkový závěr: Žalovaná se od května 2017 přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení poplatku za měsíce červenec 2019 až leden 2020 upomínkou ze dne datum, která byla zaslaná na adresu adresa žalované.
Podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku činí částka. Podle § 7 odst. 2 věta prvá uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.
Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku, v částce částka, částce částka coby paušální náhradě nezastoupeného účastníka (§ 151 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ) a v částce částka představující náhradu daně z přidané hodnoty.
Ostatní žalobkyní uplatněné náklady řízení (odměna za zastoupení advokátem) nemá soud za účelně vynaložené. V podrobnostech soud odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3344/12 , s jehož argumentací se soud plně ztotožňuje. Je-li žalobkyně výlučným příjemcem televizních poplatků, které tvoří nezanedbatelnou část jejích příjmů, lze po ní spravedlivě požadovat, aby své interní pracovní postupy a organizační strukturu nastavila tak, že bude s to sama soudně uplatňovat nároky z titulu televizního poplatku. Pokud by žalobkyně nebyla v řízení o žalobě zastoupena advokátem a úkony spojené s vedením soudního řízení by zajišťovala pomocí vlastních zaměstnanců, neměla by nárok na náhradu nákladů zastoupení. Tím, že tuto agendu smluvně předala advokátovi, hodlá žalobkyně snižovat své náklady na soudní uplatnění nároků. Jednak tím zcela eliminuje vlastní mzdové náklady, které by musela vynaložit na zaměstnance pověřené jednáním za ni v soudním řízení (jde o proces označovaný v oblasti řízení lidských zdrojů a managementu jako outsourcing), jednak náklady na zastoupení advokátem jí mají být kompenzovány přiznáním náhrady odměny za zastupování. Tato ekonomická strategie se ovšem příčí účelu § 142 o. s. ř. o. s. ř. , jehož ratio nespočívá v tom, aby umožňoval optimalizaci ekonomických procesů uvnitř žalobkyně.
V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , když soud neshledal důvod k jejich prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o.s.ř. o.s.ř. či na exekuci dle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.