Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 387/2020-122

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 101 824,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 510 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 510 Kč od 25.9.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 78 314,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 43 967,15 Kč od 4.11.2020 do 24.9.2020 ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 20 457,15 Kč od 25.9.2020 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 35 242 Kč od 4.11.2020 do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 23 510 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 510 Kč od 25.9.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 78 314,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 43 967,15 Kč od 4.11.2020 do 24.9.2020 ve výši 8,25 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky 20 457,15 Kč od 25.9.2020 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 35 242 Kč od 4.11.2020 do zaplacení, zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 6.11.2020 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 101 824,50 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 12.2.2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Okresní soud ve Frýdku-Místku návrhu na vydání platebního rozkazu nevyhověl, pokračoval v řízení.

4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalobkyně i právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvili. Žalovaný se nedostavil. Soud tedy jednal v nepřítomnosti všech účastníků a právního zástupce žalobkyně.

5. Soud prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, vzorcem pro výpočet roční procentní sazby nákladů, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, formulářem ESIP, tabulkou umoření, smlouvou o inkasní službě, dotazníkem k posouzení úvěruschopnosti, žádostí o zřízení inkasní služby, smlouvou o zřízení doplňkové služby PODPORA, žádostí o doplňkovou službu PODPORA, souhlasem s inkasem, potvrzením o verifikační platbě, instrukcí k uzavření smlouvy, předžalobní výzvou, dokladem o odeslání, znaleckým posudkem, sazebníkem odměn, podkladovou dokumentací, výpisem ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, kopií občanského průkazu žalovaného, dokladem o kontrole neplatných dokladů, potvrzením o mzdě, výpisem z účtu, certifikátem, vyjádřením České národní banky, potvrzením o vyplacení úvěru, výpisem z internetového bankovnictví, potvrzením o úhradě dluhu, upomínkami, doklady o odeslání, oznámením o zesplatnění.

6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:

Mezi účastníky byla dne 12.2.2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této úvěrové smlouvy úvěrující společnost, tedy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 72 měsíčních splátkách po 772 Kč s tím, že celkem měl uhradit dluh na jistině ve výši 30 000 Kč a úroky ve výši 25 562 Kč. Úroková sazba činila 23 % ročně. Součástí smlouvy jsou další doplňkové služby, a to inkasní služba, doplňková služba PODPORA, vzhledem k doplňkovým službám činila měsíční splátka 1 298 Kč. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, ocitl se v prodlení dne 15.8.2020, celkem žalovaný na dlužnou částku uhradil 6 490 Kč. Předžalobní výzva ze dne 21.9.2020 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, jak vyplývá z dokladu o odeslání ze dne 21.9.2020, žalovaný zbývající část nároku neuhradil.

7. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují shora zjištěný skutkový stav věci. Soud v prvé řadě vycházel ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 12.2.2020, jejíž součástí jsou další doplňkové služby. Ze smlouvy jednoznačně vyplývají vzájemná práva a povinnosti obou účastníků, zejména skutečnost, že úvěrová společnost poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se ho zavázal zaplatit a vrátit spolu s úroky v kapitalizované výši 25 562 Kč. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku.

8. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle obč. zákoníku č. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle obč. zákoníku č. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám

11. V projednávaném případě soud po zjištění skutkového stavu věci posoudil žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně v celém rozsahu. Pokud jde o předloženou smlouvu, tato byla nepochybně uzavřena ve smyslu ust. občanského obsahující ustanovení smlouvy o úvěru, současně však předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru byla nepochybně uzavřena dle ust. o spotřebitelském úvěru. Příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména ustanovení a následující ukládají úvěrující společnosti řádně se zabývat úvěruschopností úvěrovaného, tedy zkoumat, jaké jsou finanční a majetkové poměry úvěrovaného v době uzavření úvěrové smlouvy, zabývat se těmito skutečnostmi dostačujícím způsobem tak, aby úvěrující společnost byla schopna řádně posoudit, zda je ve finančních a majetkových možnostech dlužníka řádná úhrada splátek dluhu. Žalobkyně jako úvěrující společnost v žalobě tvrdila, že se touto úvěruschopností zabývala řádně a dostačujícím způsobem. Ke svým tvrzením předložila listinné důkazy, zejména potvrzení o kontrole platných dokladů, výpis z účtu stejně jako potvrzení mzdy. Z potvrzení mzdy žalovaného za prosinec 2019 sice jednoznačně vyplývá, že žalovaný v prosinci 2019 pracoval u německé firmy právnická osoba právnická osoba právnická osoba a jeho mzda činila 1 954,40 euro. I přes tvrzení žalobkyně a předložené důkazy se soud se závěrem o dostačujícím posouzení úvěruschopnosti žalovaného neztotožnil.

12. Dle soudu se úvěrující společnost omezila zcela nedostatečně na jediné potvrzení mzdy za prosince 2019, nezabývala se příjmy žalovaného v širším rozsahu za zbývající měsíce roku 2019, případně jaká a zda vůbec byla mzda v roce 2020, když úvěrová smlouva byla uzavřena 12.2.2020. Soud má za to, že pokud by se úvěrující společnost zabývala úvěruschopností žalovaného řádně, zkoumala by jeho příjmy v rozsahu širším, než jak učinila, tedy nespoléhala by na potvrzení mzdy v jednom měsíci, ale zkoumala by příjmy žalovaného minimálně v řádu několika měsíců. Primárně však dle soudu úvěrující společnost vůbec neposuzovala majetkové poměry žalovaného nad rámec mzdy. V tomto stejně jako shora uvedených skutečností shledává soudu nedostatek posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

13. Ze skutkových zjištění sice vyplývá, že žalovaný v prosinci 2019 pracoval, mzda mu byla vyplacena, jak vyplývá z výpisu z účtu za leden 2020, tato mzda činila v korunách 48 101,69 Kč, na druhé straně však ze sdělení žalovaného vyplývá a je rovněž prokazováno výpisem z účtu, že žalovaný měl v době uzavření úvěrové smlouvy vysoké výdaje, neboť jednak hradil za bydlení 31 000 Kč, měl i další výdaje většího rozsahu, ohledně výdajů žalovaný uvedl, že činí měsíční minimálně 37 800 Kč. V těchto výdajích však nejsou zahrnuty další výdaje žalovaného jako běžná spotřeba. Pokud by úvěrující společnost řádně vyhodnocovala nejen příjmy, ale i výdaje žalovaného, pokud by disponovala více než jedním dokladem o vyplacené mzdě a výpisem z účtu za více než jeden měsíc, jak je tomu v tomto případě, zcela nepochybně by dospěla k závěru, že není ve finančních a majetkových možnostech žalovaného, aby hradil poskytnutý úvěr, k čemuž nepochybně došlo, neboť žalovaný po zaplacení několika splátek v částce 6 490 Kč splátky přestal hradit a žalobkyně se svého nároku domáhá soudní cestou. Z důvodů shora uvedených i s přihlédnutím k aktuální judikatuře Ústavního soudu, a to zejména nálezu ze dne 26.2.2019 má zdejší soud za to, že úvěrující společnost nepostupovala řádně a obezřetně, nezabývala se úvěruschopností žalovaného dostačujícím způsobem a pro tento nedostatek shledal zdejší soud smlouvu o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem, a to o spotřebitelském úvěru, neboť smlouva je v rozporu s veřejným pořádkem ČR i obecnými zásadami na kterých stojí právní řád této země, jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu. Pro tuto absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudil soud nárok žalobkyně nikoliv z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení podle , 2 a přiznal žalobkyni právo na zaplacení zbývající části jistiny. Byla-li jistina ve výši 30 000 Kč částečně hrazena, a to částkou 6 490 Kč, neboť žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný uhradil po celou dobu smluvního vztahu 6 490 Kč, zbývá na jistině dluh ve výši 23 510 Kč. V této části soud žalobě vyhověl a žalobu shledal důvodnou. Žalovaného zavázal k zaplacení zbývající části jistiny ve výši 23 510 Kč včetně příslušenství představující zákonné úroky z prodlení po doručení předžalobní výzvy. Byla-li předžalobní výzva ze dne 21.9.2020 předána k přepravě dne 21.9.2020, dle aktuální judikatury se ocitla v dispozici žalovaného třetího dne, tedy 24.9.2020. Dnem následujícím byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. Proto je dle výroku I. povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení od 25.9.2020 do zaplacení v požadované výši 8,25 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle

14. Ve zbývajícím rozsahu z důvodů shora uvedených nebyla zbývající část nároku důvodná a soud tedy žalobu v této části výrokem II. zamítl.

15. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení Žalobkyně byla částečně procesně úspěšná, částečně procesně neúspěšná, její procesní neúspěch je větší než procesní úspěšnost, žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem III. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné do 15 dnů od doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, a to písemně ve 3 vyhotoveních.

Nesplní-li dobrovolně povinný to, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon tohoto rozhodnutí.