Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 15/2007-211

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Marty Gottwaldové a přísedících Ing. jméno příjmení a JUDr. jméno příjmení ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to

do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Náklady soudního poplatku nese stát.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. III. Náklady soudního poplatku nese stát.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum (na č.l. 150 spisu) domáhala toho, aby žalovaná byla soudem uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žalobkyně uplatňovala vůči žalované následující finanční nároky: 1/ nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku, a to s odůvodněním, že pracovní poměr se žalobkyní byl platně rozvázán výpovědí ke dni datum, přičemž jí nebylo vyplaceno odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku dle ujednání Kolektivní smlouvy na období let 2003 – 2004. Žalobkyně dále uplatňovala 2/nárok na doplacení průměrného výdělku za období od datum

do datum (tj. za výpovědní dobu) a 3/ odměnu k výročí 25 let práce pro žalovanou. Žalobkyně totiž má za to, že daný doplatek průměrného výdělku a odměna k výročí 25 let práce jí přísluší rovněž dle Kolektivní smlouvy na období let 2003 – 2004. Dále se žalobkyně vůči žalované domáhala 4/náhrady škody ve výši částka, která jí vznikla v důsledku utrpení pracovního úrazu dne datum a po které byla u žalobkyně zjištěna 25 % ztráta sluchu na obou uších. Výši škody žalobkyně vyčíslila na základě pořízení kompenzačních sluchových pomůcek ve výši částka (tj. částka po odečtení příspěvku zdravotní pojišťovny). V neposlední řadě se žalobkyně domáhala po žalované 5/náhrady celkem

27 splátek pojistného (za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok) uhrazené obec anonymizováno.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum (v rámci odporu proti platebnímu rozkazu zdejšího soudu, č.j. -15) uvedla, že neuznává nárok uplatněný žalobkyní

a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, a to s následujícím odůvodněním: Předně pokud jde o nárok na odstupné, tak žalovaná má za to, že tento žalobkyni nevznikl ani

dle zákona, ani dle kolektivní smlouvy. Pracovní poměr žalobkyně totiž byl ukončen výpovědí ke dni datum, a to z důvodu ztráty způsobilosti žalobkyně k výkonu práce

ve smyslu ust. starého č. , který tehdy neobsahoval úpravu, která by se týkala odstupného při tomto výpovědním důvodu. Tedy nárok na odstupné tehdy bylo možné dávat toliko z důvodu organizačních změn zaměstnavatele, což ovšem v případě žalobkyně nebylo. V této souvislosti žalobkyně připomněla, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. -71 již bylo určeno, že výpověď byla dána oprávněně a platně, což bylo potvrzeno i Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím. Je tedy nutné vycházet z této výpovědi, která byla uznána

za platnou, jakož i z výpovědního důvodu ztráty způsobilosti žalobkyně k výkonu sjednané práce. Pokud jde o další nárok žalobkyně, a sice nárok na doplacení průměrného výdělku

za období od datum do datum, k tomu žalovaná uvedla, že ani nechápe důvod tohoto nároku, neboť žalobkyně v dané době nepracovala z důvodu překážek, kdy anonymizováno dnů v tomto období jí bylo plně proplaceno v částce částka a dále od anonymizováno do anonymizováno dostala ještě proplaceno anonymizováno dne v částce částka, a dále jí byla proplacena čerpaná dovolená v délce anonymizováno dne ve výši částka. Žalovaná tedy má za to, že pokud žalobkyně v dané době čerpala dovolenou anonymizováno dne, není možné, aby dále nárokovala další doplacení mzdy

za shodné období a za mzdu, která jí již byla proplacena. Pokud jde o nárok na odměnu k výročí 25 let práce, tak žalovaná má za to, že na danou odměnu není právní nárok, tj. jedná se o nenárokovou část mzdy, jako jsou příspěvky, odměny z fondu, apod., které navíc podléhají schválení příslušnou odborovou organizací. Žalovaná dále uvedla, že výročí 25 let práce žalobkyně dovršila již v kalendářním roce rok, a proto namítá i promlčení tohoto nároku, neboť žaloba byla podána až v roce 2006. Jde-li o nárok na pořízení sluchové náhrady, tak žalovaná se domnívá, nejde o pracovní úraz, když žalobkyně v tomto směru ani neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení, tedy není zřejmé, z jakých konkrétních okolností by měl tento nárok vůbec vzniknout. Žalovaná má za to, že pokud žalobkyni nějaký úraz vůbec vznikl, nejednalo se o úraz pracovní, neboť o něm není nic vedeno v evidenci žalované. Pokud by se snad mělo jednat o nemoc z povolání, rovněž žalobkyní nebylo dotvrzeno, z čeho požaduje daný nárok. Navíc, pokud by se mělo jednat

o onemocnění, tak toto nedosahuje intenzity ve smyslu nařízení vlády, které by muselo přesahovat 48 % poškození sluchu, což však nebylo splněno, pokud se

u žalobkyně jedná o 25 % poškození. Žalovaná tak uvádí, že nebylo prokázáno, zda vůbec nějaký úraz vznikl a zda je dána příčinná souvislost mezi vznikem údajného onemocnění

či úrazem a porušením povinnosti ze strany žalované. Co se týče posledního nároku,

tj. pojistné, které mělo být uhrazeno obec pojišťovně, tak žalované není zřejmé, na základě čeho vůbec žalobkyně po žalované žádá úhradu 27 splátek pojistného, není zřejmé ani z jaké smlouvy a namítá zde nedostatek pasivní legitimace na straně žalované a rovněž promlčení daného nároku. Žalovaná z procesní opatrnosti rovněž namítla promlčení všech shora uvedených nároků.

3. Soud především považuje za přiléhavé konstatovat, že v řízení bylo postupně nařízeno několik jednání, ke kterým se však žalobkyně soustavně omlouvala opakovanými žádostmi

o odročení jednání, a to ze zdravotních důvodů (viz např. podání žalobkyně na č.l. 25, 29, 35 dále č.l. 97 či žádost žalobkyně u jednání ze dne datum - č.l. 147 spisu), což také

ve svém důsledku přispělo ke značně zdlouhavému soudnímu řízení, které bylo zahájeno již v polovině kalendářního roku 2006. V mezidobí došlo rovněž k přerušení řízení (z důvodů na straně žalobkyně) a změnám v obsazení senátu. Dne datum se

ve věci konalo ústní jednání ve věci, na které se žalobkyně opět vůbec nedostavila, ač byla řádně a včas obeslána, přičemž se ani neomluvila a nepožádala o odročení. Soud tak projednal věc v její nepřítomnosti dle , kdy byl úvodem konstatován dosavadní stav jednání, zopakovány dkutkové přednesy a provedené důkazy (z důvodu změny obsazení senátu) a posléze byla provedena převážná část dokazování. Soud tak provedl dokazování řadou listinných důkazů založených do spisu ze strany účastníků: Přehled nepřítomnosti zaměstnance - výtah ze systému žalované; Přehled výsledků zúčtování v období od anonymizováno do datum; Kolektivní smlouva ba období let 2003 až 2004 vč. příloh; Rozvázání pracovního poměru – výpověď ze dne datum podepsaná žalobkyní. Dále soud konstatuje, že žalobkyně navrhovala provedení důkazu celým soudním spisem, ovšem zde soud odkazuje na judikaturu Ústavního soudu ČR, Nejvyššího soudu ČR, jakož i na konstantní judikaturou zastávaný názor, že důkaz celým spisem je důkaz nezpůsobilý a takto nelze označit návrh k provedení důkazu, neboť je zapotřebí vždy uvést řádné skutkové tvrzení

a označit k němu konkrétní spis a z něj pak konkrétní u, kterou navrhuje daný účastník k provedení důkazu s označením konkrétního skutkového tvrzení, které má být daným důkazem prokázáno. Jinými slovy není věcí soudu, aby za účastníka plnil jeho povinnost tvrzení a povinnost důkazní, tedy v daném spise aktivně vyhledával pro účastníky důkaz svědčící v jeho prospěch.

4. Všechny listinné důkazy pak soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s  , přičemž vycházel z důkazů označených a přiložených v soudním spise. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového, časového

i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení ani nebylo tvrzeno. Soud tedy veškeré důkazy hodnotil v jejich vzájemné souvislosti jako věrohodné a pravé.

5. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

6. Žalobkyně byla zaměstnankyní žalované na pozici programově provozního pracovníka

v oddělení anonymizováno. Žalobkyni byla dána výpověď z pracovního poměru ze dne

datum, která byla rozsudkem zdejšího soudu rozsudek zdejšího soudu, č.j. ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. určena jako neplatná (tyto skutečnosti soud vzal za své - ). Později byla žalobkyni dána druhá výpověď z pracovního poměru ze dne datum, ve které je mimo jiné uvedeno, že pracovní poměr končí uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty ke dni datum. Výpověď žalobkyně převzala datum. Tato výpověď byla dána oprávněně i důvodně což bylo potvrzeno rozhodnutím zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. -71 a následně potvrzeno i Městským soudem v Praze (prokázáno z rozvázání pracovního poměru – výpověď ze dne datum podepsaná žalobkyní).

7. Dále soud má za prokázané, že žalobkyně v období od datum do datum nepracovala z důvodu překážek, kdy anonymizováno dnů v tomto období jí bylo plně proplaceno v částce částka

a dále od anonymizováno do anonymizováno dostala ještě proplaceno anonymizováno dne v částce částka, a dále jí byla proplacena čerpaná dovolená v délce anonymizováno dne ve výši částka.

8. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Jelikož žalobkyně na výzvu soudu dle , 2 ve spojení s ust. – 3 (srov. usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. -196) nedoplnila skutková tvrzení a neoznačila k nim důkazy, a ani se na ústní jednání, konané dne datum

u nadepsaného soudu, bez omluvy nedostavila, tak nemohla být ze strany soudu poučena

dle , čímž zmařila možnost se vůči žalobě účinně bránit a případně i zpochybnit skutečnosti, jež byly shora popsány, a proto tedy soud další důkazy neprováděl a skutková zjištění opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybnosti, přičemž následně dospěl k závěru, že žalobě není možno vyhovět, a to v celém rozsahu.

9. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

10. K nároku na tzv. odstupné ve výši částka:

11. Podle ust. (dále jen „ “) se podle tohoto zákona řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007, není-li dále stanoveno jinak. Dle odst. 2. tohoto ustanovení se podle dosavadních právních předpisů řídí právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jakož i další právní úkony učiněné před

1. lednem 2007, i když jejich právní účinky nastanou až po tomto dni.

12. Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že se sice mají řídit i právní vztahy, vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů a práva a povinnosti z těchto vztahů, vzniklé před účinností nového právního předpisu, se spravují dosavadní právní úpravou tj. zákonem

č. , , v tehdy platném znění (dále jen„ starý “).

13. Podle ust. starého zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů výslovně uvedených v ust. a výpovědní důvod musí být

ve výpovědi skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.

14. Podle ust. starého zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánů státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci.

15. Podle číslo listu Kolektivní smlouvy žalované na období let 2003 až 2004 náleží zaměstnanci odstupné pouze v důsledku výpovědi z důvodu organizačních změn u zaměstnavatele.

16. S ohledem na skutečnost, že pracovní poměr žalobkyně byl ukončen výpovědí ke dni datum, a to právě z důvodu ztráty způsobilosti žalobkyně k výkonu práce

ve smyslu starého , tak soud dospěl k závěru, že žalobkyni nárok na dané odstupné nevznikl.

17. K nároku na doplacení průměrného výdělku:

18. Pokud jde o nárok na doplacení průměrného výdělku za období od datum do datum, jak uvedla žalobkyně v žalobním tvrzení, tak v tomto směru, dle názoru soudu, nebylo žalobkyní dostatečně tvrzeno, natož prokázáno, zda skutečně byly splněny podmínky pro doplacení průměrného výdělku za uvedené období. S ohledem na tuto skutečnost soud v obsahu spisu nedisponoval žádnými důkaznými návrhy ze strany žalobkyně,

a proto shledal tento nárok za nedůvodný a žalobu v tomto rozsahu zamítl, když žalobkyně přes výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů

na čl. 196 ničeho nového netvrdila, ani nedoplnila důkazy k prokázání svých tvrzení.

19. K nároku na odměnu k výročí 25 let práce:

20. Pokud jde o nárok na odměnu k výročí 25 let práce, tak rovněž v tomto směru, dle názoru soudu, žalobkyně nedotvrdila a neprokázala, na základě čeho a z jakých důvodů se jej domáhá a soud shledal námitku žalované oprávněnou, když z veškerých předložených listin plyne, že žalobkyně na tuto odměnu neměla právní nárok.

21. Podle čl. 12 (na str. 14)„ Krátkodobé části na rok 2003“ předmětné Kolektivní smlouvy,

na poskytnutí této odměny není právní nárok. Dále z čl. 1 ve spojení s čl. 2 vyplývá, že odměny z fondu žalované navíc podléhají schválení ze strany příslušné odborové organizace.

22. S ohledem na výše uvedené okolnosti, kdy žalobkyní nebyly dostatečně tvrzeny

či prokázány rozhodné skutečnosti a ani nebyly zjištěny žádné jiné skutečnosti, tak soudu nebylo zřejmé, z jakých důvodů žalobkyně nárokuje danou odměnu, když její poskytnutí žalobkyni nemá oporu v tehdy platné pracovní smlouvě, , jakož i příslušné kolektivní smlouvě. Proto i tento nárok byl soudem shledán jako nedůvodný a soudu nezbylo, než žalobu také v této části zamítnout.

23. K nároku na náhradu za pořízení sluchových kompenzačních pomůcek:

24. Pokud jde ze strany žalobkyně o tento třetí nárok v pořadí, tak rovněž v tomto směru soudu nezbývá než konstatovat, že žalobkyní nebyly dostatečně tvrzeny a prokázány rozhodné skutkové okolnosti případu, zejména jakou vykazovala ztrátu sluchu

na obou uších v rozhodné době, zda danou nemoc hodnotí jako pracovní úraz či jako nemoc z povolání. Kdy z příslušných předpisů plyne, že pokud by měla na mysli náhradu za pomůcku v důsledku pracovního onemocnění, muselo by takové onemocnění dosahovat zcela jiné intenzity poškození sluchu (nejméně 48%), než žalobkyně tvrdila a činila nesporným (25%). Dále pokud žalobkyně uplatňuje daný nárok z titulu náhrady škody způsobenou žalovanou, tak ani neupřesnila vznik konkrétní škody a příčinnou souvislost (tzv. kauzální nexus) mezi vznikem údajné škody a porušením povinnosti zaviněním žalované. Jelikož tedy ani v těchto souvislostech žalobkyně nedotvrdila podstatné skutečnosti a ani nereagovala

na písemnou výzvu soudu (viz č.l. 196 spisu), tak z obsahu spisu nebyly hodnoceny žádné relevantní skutečnosti prokazující důvodnost daného nároku. S ohledem

na uvedené soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl.

25. K nároku na pojistné, uhrazené žalobkyní příjmení anonymizováno:

26. Dále pokud jde poslední nárok, kdy se žalobkyně domáhá po žalované náhrady 27 splátek pojistného, tak s ohledem na procesní pasivitu žalobkyně, kdy tato opět nedoplnila svá skutková tvrzení a neprokázala, na základě jakých skutečností vůbec na žalované nárokovala úhradu splátek pojistného (které mělo být uhrazeno obec pojišťovně), není ani zřejmé z jakého titulu (smlouvy) je takto uplatňuje. Pokud ovšem žalobkyně chce vyplatit pojistné, které hradila třetímu subjektu (z titulu vydání bezdůvodného obohacení), má soud za to, že na straně žalované není nad rámec uvedeného dána pasivní věcná legitimace.

27. Na závěr na tomto místě soud konstatuje (jak již bylo uvedeno v bodě 8. odůvodnění tohoto rozsudku), že s ohledem na neomluvenou neúčast žalobkyně na jednání soudu (konaném dne datum) soud nemohl tuto poučit o povinnosti tvrdit a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu ust. ,3 , příp. , o jiném právním posouzení ze strany soudu. O tomto soud podrobně informoval žalobkyni usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. -196, a to ještě před dnem nařízeného jednání, přičemž ani k tomuto usnesení nebyla žaloba doplněna

či dotvrzena a nebyly navrženy důkazy ke skutkovým tvrzením, byť byla žalobkyně

poučena o následcích s tím spojených (spočívajících v tom, že žaloba nebude moci být úspěšná už jen pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního), jak je podrobně rozvedeno i mj. v poučení u předmětného usnesení ( -197). Lze tedy uzavřít, že jelikož žalobkyně netvrdila, ani neprokázala skutečnosti tvrzené v žalobě, čímž tedy neunesla břemeno důkazní a břemeno tvrzení ve smyslu a , tak soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná, a proto ji výrokem

I. tohoto rozsudku zamítl v celém rozsahu.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen právním zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý z dvanácti úkonů dle uvedené vyhlášky. S ohledem na mimořádnou situaci na území ČR v souvislosti

se zamezením virového onemocnění SARS-CoV-2 a z ní plynoucí negativní ekonomické dopady na osoby, ať už fyzické či právnické, byla pariční lhůta určena delší, a sice jednoměsíční s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku ( ), aby žalobkyně měla reálnou možnost zaplatit dlužné náklady řízení řádně a včas. Lhůtu k plnění tak soud určil odlišně, než je standardní třídenní lhůta od právní moci rozsudku, když lze předpokládat, že žalovaná stanovením takovéto pariční lhůty nebude nadměrně zatížena, neboť nejde o lhůtu nepřiměřeně dlouhou.

29. Pokud jde o zaplacení soudního poplatku, tak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla

od této povinnosti podle , o soudních poplatcích, v platném znění (viz usnesení zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. -14), bylo výrokem III. tohoto rozsudku rozhodnuto, že náklady soudního poplatku ponese stát, neboť povinnost hradit poplatek nelze uložit procesně úspěšné žalované.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má žalovaná právo domáhat se nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem

na nařízení exekuce.