Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 325/2020-21
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 14 684 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 1 684 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 684 Kč od 28. 11. 2019 do 23. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 684 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 372,25 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 116,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 1 684 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 684 Kč od 28. 11. 2019 do 23. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 684 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 372,25 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 116,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2020 a změněnou podáním ze dne 2. 12. 2020, se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 14 684 Kč s příslušenstvím z titulu rámcové smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Rámcová smlouva“) a na ni navazující jednotlivé smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 17. 7. 2018 mezi žalovaným a právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným na částku 15 000 Kč (dále jen„ Smlouva“), která mu byla poskytnuta bezhotovostním převodem stejného dne. Úvěr měl být splácen v jedné splátce spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 600 Kč do 16. 8. 2018. Žalovaný poskytnutý úvěr splatil pouze v rozsahu částky 316 Kč, která byla započtena na jistinu dlužné částky. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn oznámením ze dne 7. 1. 2020. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení v zákonné výši od 1. dne prodlení po splatnosti tj. ode dne 17. 8. 2018, když tento úrok kapitalizovala za období od 17. 8. 2018 do 31. 8. 2019 ve výši 1 372,25 Kč. Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v bankovním převodem. Žalovaný se zavázal, že žalobkyni tyto prostředky vrátit v 1 splátce do 30 dnů. Cena úvěru byla sjednaná na částku 3 600 Kč Smlouva se řídila v ostatních ujednáních Rámcovou smlouvou.
6. Z Rámcové smlouvy soud zjistil podmínky, za nichž předchůdkyně žalobkyně poskytovala svým klientům spotřebitelské úvěry.
7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil údaje o poskytnutém spotřebitelském úvěru předchůdkyní žalobkyně žalovanému dle Smlouvy.
8. Z faktury – daňového dokladu číslo ze dne 17. 7. 2018 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 18 600 Kč jako splátku úvěru 15 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve formě úroků ve výši 3 600 Kč. Splatnost úvěru měla být 16. 8. 2018.
9. Z obchodního rejstříku žalobkyně soud ověřil její existenci.
10. Z výpisu z účtu č. bankovní účet soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne 17. 7. 2018 částku 15 000 Kč s variabilním symbolem číslo.
11. Z výpisu z účtu č. bankovní účet soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně obdržela dne 23. 3. 2018 od žalovaného částku 1 Kč z účtu č. bankovní účet.
12. Z prof uživatele číslo klienta číslo soud zjistil, že dle záznamu předchůdkyně žalobkyně měl mít žalovaný měsíční příjem částka, měsíční výdaje částka, měl mít u předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy tři jiné úvěry, z nichž jeden splatil s prodlením 8 dnů. Z prof uživatele soud dále zjistil, že žalovaný zaplatil předchůdkyni žalobkyně dne 9. 10. 2018 celkem částku 2 000 Kč.
13. Z přehledu příjmení A/1 soud zjistil základní evidenční údaje o žalovaném a jeho závazku vůči žalobkyni, jak je eviduje žalobkyně.
14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně potvrzení o úhradě kupní ceny, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.
15. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za ním na žalobkyni.
16. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 7. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dlužných závazků v celkové výši 18 284 Kč.
17. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 17. 7. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal použité finanční prostředky žalobkyni vrátit a včetně úhrady úroku ve výši 3 600 Kč. Úvěr měl být splacen v jedné splátce do 16. 8. 2018. Předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, avšak není zřejmé, jakým způsobem. Z předložených důkazů však nevyplývá, že by vycházela i dokumentů, které by tato tvrzení žalovaného potvrzovaly. Žalovaný své závazky ze smlouvy porušil, když neuhradil poskytnutý úvěr řádně a včas, konkrétně zaplatil pouze 2 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.
18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
22. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
24. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
25. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
26. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky převodem na účet a žalovaný poskytnutý úvěr částečně splatil. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
27. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
28. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.
29. Za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu § 1968 o.z. pak soud považuje den 24. 12 2020, když žaloba byla žalovanému doručena dne 22. 12. 2020. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 24. 12. 2020, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dne 30. 10. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.
30. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst.2 věta prvá o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 116,65 Kč, přičemž tato částka představuje 23,90 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 61,95 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,05 % při započítání i požadovaného příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 684 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 200 Kč ve výši 672 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobkyně.
31. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.