Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
59 C 2/2021-15
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní titul Blankou Ježkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 15 668 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 807,54 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 350,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 374,28 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 4 860,46 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 855 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 807,54 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 350,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 374,28 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V rozsahu povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 4 860,46 Kč, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 855 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze den datum domáhala na žalované zaplacení částky 15 668 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, uzavřela s žalovanou dne 2. 7. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě byly poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 910 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou ve smlouvě), odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč. Žalovaná si dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 258 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 376 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 4. 2018. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas tak, jak bylo sjednáno, uhradila pouze 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, přičemž k tomuto datu činila dlužná částka 15 668 Kč a sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 561,54 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 860,46 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 246 Kč. Žalobkyně kapitalizovala jak zákonný úrok z prodlení, tak úrok, a to z částky 10 000 Kč ode dne 30. 4. 2018 do data postoupení pohledávky. Žalovaná ničeho následně (po postoupení) neuhradila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných
na základě listin předložených žalobkyní, jelikož se žalovaná nikterak nevyjádřila, ani žádné důkazy nepředložila. Soud dospěl k následujícím zjištěním:
soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova (dále jen„ příjmení jméno“) a žalovaná uzavřely dne 2. 7. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo jejíž součástí byly smluvní podmínky; příjmení jméno se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 16 168 Kč, tvořenou jistinou ve výši 10 000 Kč, úrokem ve výši 910 Kč (zápůjční úroková sazba u smluv se splácením po dobu 43 týdnů činí 20,98 %, není navázána na žádný index či referenční úrokovou sazbu, přičemž je spjata s trváním smlouvy, při řádném splacení činí tuto fixní částku, avšak při nedodržení smluvních ujednání o splácení je úročeno i nadále), poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč, poplatkem ve výši 2 000 Kč a pojištěním ve výši 258 Kč, a to vše ve 43 týdenních splátkách ve výši 376 Kč (smlouvou o úvěru ze dne 2. 7. 2017). Dále vzal soud za prokázané, že anonymizována dvě slova platně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019), což bylo žalované oznámeno dopisem (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019). Soud má též za prokázané, že před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěryschopnost žalované (kartou zákazníka ze dne datum). Dle sdělení žalobkyně uhradila žalovaná toliko 500 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020 bylo prokázáno, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2020 vč. podacího lístku z 1. 5. 2020).
5. Uvedené listinné důkazy hodnotil soud jako věrohodné, bez rozporů a plně prokazující uváděná tvrzení, a nemá tak důvodu o nich pochybovat.
6. Na základě uváděných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: příjmení jméno a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované dne 2. 7. 2017 poskytnuta v hotovosti částka 10 000 Kč, přičemž se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr včetně poplatku ve výši 5 000 Kč, úroku za dobu trvání smlouvy ve výši 910 Kč a pojištění ve výši 258 Kč vrátit ve 43 týdenních splátkách po 376 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 500 Kč. příjmení jméno svou pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná dopisem ze dne 30. 4. 2020 vyzvána k úhradě dluhu. V řízení pak bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokazovala, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žalované částky, případně že dlužnou částku zcela či zčásti uhradila. Žalovaná však zůstala nečinná.
7. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o.z.“), a v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z.
8. příjmení jméno poskytl žalované hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, který měla žalovaná splácet formou hotovostních týdenních splátek (k rukám zástupce příjmení jméno) po 376 Kč. Celkový poplatek byl sjednán na 5 910 Kč (úrok za dobu trvání smlouvy 910 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso 3 000 Kč) a dále bylo sjednáno pojištění ve výši 258 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 500 Kč. Žalovaná tedy porušila svoji povinnost řádně a včas splácet poskytnutý úvěr, potažmo dohodnuté poplatky a dluží nesplacenou jistinu, úrok a poplatek za pojištění.
9. Co se týká povinnosti žalované uhradit žalobkyni administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč, který je konkretizován v bodě 1.5 předmětné smlouvy (tvoří 20 % poskytnuté jistiny), považuje soud smlouvu v této části za neplatnou, a to jak pro nepřiměřenost ujednání, když žalovaná vystupovala jako spotřebitelka, tak i pro neurčitost, a v neposlední řadě rozpor s dobrými mravy. Ze smlouvy o úvěru ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co je poplatek účtován, není nikde ve smluvních ujednáních specifikován. Pouze z označení„ administrativní poplatek“ není spotřebitel (žalovaná) schopen poznat, co za poskytnutí půjčky věřiteli platí. Takové ujednání je ujednáním neplatným, přičemž soud má posuzovat z úřední povinnosti zneužívající charakter smluvní klauzule, pokud má k dispozici informace o právním a skutkovém stavu, které jsou pro tyto účely nezbytné. V rámci soukromého práva neplatí zásada autonomie vůle stran, která
by umožňovala cokoliv, bez ohledu na postavení stran a obsah ujednání. Jinak řečeno, je-li sjednán v podstatě jakýkoliv poplatek, pak současně v rámci ujednání stran musí být též srozumitelně a zřetelně uvedeno, jaké protislužby se straně platící poplatek má oproti zaplacenému poplatku dostat. K úhradě případných nákladů za„ administrativní činnost“ a též
ke generování zisku slouží už samotný úrok jako odměna za poskytnutí peněžních prostředků,
ať již půjčkou anebo úvěrem. Úrok ovšem účastnice smlouvy výslovně sjednaly a soud žalovanou k jeho úhradě zavázal (v této části žalobě vyhověl). příjmení příjmení jméno poplatkem za administrativní činnost„ skrývá“ odměnu za poskytnutí peněžních prostředků sjednanou ve formulářové smlouvě podnikatele se spotřebitelem, jde o ujednání nemravné, kdy odborně vybavený prof v daném oboru nepoctivě těží z neznalosti spotřebitele a nechá si přislíbit plnění, které je ve vztahu k hodnotě poskytnutého protiplnění v hrubém nepoměru, když předstírá úrokovou sazbu 20,98 % ročně, ačkoliv reálně celý úvěr úročí úrokovou sazbou vyšší, a dostává se z mezí podstatného přesahu obvyklé úrokové sazby do hladiny extrémního nepoměru (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 11. 2006 sp. zn. 21 Cdo 2898/2005 , rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007 sp. zn. 33 Odo 236/2005 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
10. Co se týká poplatku za hotovostní inkaso splátek, lze považovat ujednání rovněž za neplatné, neboť poplatek je stanoven předem pevnou částkou, přestože hotovostní režim splátek byl vykonán pouze z části. Žalovaná uhradila celkem pouze 500 Kč. Soud považuje poplatek v rozporu s dobrými mravy i s ohledem na bod 1.6 smlouvy, z něhož vyplývá, že výše nákladů na hotovostní inkaso splátek se zvyšuje v procentech z celkové výše úvěru dle počtu splátek. Soud považuje za nepřijatelné, aby výše poplatku byla závislá na výši samotného úvěru. Hodnota činností spojených s hotovostním režimem splátek se v žádném případě nemůže zvyšovat spolu s výší samotného úvěru. Sjednání poplatku za hotovostní inkaso splátek soud hodnotí jako neplatné a nepřiměřené, jak je již uvedeno výše; je to sám příjmení jméno, který takovou možnost splátek nabízí, přičemž poplatek za hotovostní inkaso„ zdražuje“ každou splátku o 70 Kč (254 Kč za jistinu a úrok, 46 Kč za administrativní poplatek, 6 za pojištění a 70 Kč za inkaso), přičemž příjmení jméno však možnost výplaty půjčky v hotovosti (jak plyne ze smlouvy) podmiňuje právě volbou splácení půjčky hotovostním inkasem. V opačném případě se použije jak pro půjčku, tak pro splátky bezhotovostní režim. příjmení jméno tedy v podstatě nedává možnost volby, když jak je obecně známo (dle průzkumu cílové skupiny zákazníků) jeho služeb využívají většinou osoby v situaci, které potřebují peníze rychle a v hotovosti, často nemají ani zřízen bankovní účet. Za takového stavu lze ujednání považovat za nemravné. Nad rámec uvedeného v této souvislosti soud také podotýká, že nárok žalobkyně na úhradu hotovostního inkasa, když není zřejmé, kolik„ návštěv“ hotovostních inkas příjmení jméno vykonal/o kolik se pokusil, nelze vnímat ani jako platbu za„ extra službu“ poskytnutou ze strany příjmení jméno. Proto ani v této části soud nárok žalobkyni nepřiznal.
11. Žalovaná nezaplatila ve stanovené lhůtě dlužnou částku (jistinu, úroky a poplatek za pojištění), tudíž se dostala do prodlení (§ 1968 o.z.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroků a úroků z prodlení (§ 1802 , § 1970 o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (k datu po splatnosti poslední stanovené splátky, tedy 30. 4. 2018).
12. Zrekapitulováno řečené, soud na základě zjištěného skutkového stavu ubíraje se zmíněnými úvahami a názory dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení poskytnuté částky, sjednaného úroku a částky za pojištění našel oporu v právu a zavázal žalovanou k úhradě neuhrazené částky (výrok I.). Oporu v právu však nenašel nárok žalobkyně na zaplacení poplatku za administrativní činnost a hotovostní inkaso, tudíž soud žalobu v této části zamítl (výrok II.).
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 854,86 Kč, přičemž tato částka představuje 37,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,98 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,02 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 668 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.