Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 353/2020-19
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 440 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 2. 8. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 4.250,54 Kč, k rukám údaje o zástupci jméno jméno, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 2. 8. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 4.250,54 Kč, k rukám [údaje o zástupci] [jméno] [jméno], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 25. 8. 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 7.440 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce právnická osoba, IČO (dále jen„ věřitel“), měl s žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru a poskytnout žalovanému dne datum úvěr ve výši 6.000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet, variabilní symbol. Žalovaný se měl zavázat vrátit věřiteli vedle jistiny úvěru také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.440 Kč do 5. 10. 2017, což neměl učinit. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání omluvil, o odročení jednání z důležitého důvodu nežádal. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 11. 2. 2021, stejného dne byla žalovanému doručena žaloba. Obojí žalovaný převzal osobně. Žalovaný se jednání nezúčastnil, ani se řádně a včas z důležitého důvodu z účasti na jednání neomluvil. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) a věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Při písemném vyhotovení odůvodnění rozsudku bylo postupováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , kdy v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Na základě provedeného dokazování (rámcová a jednotlivá smlouva o úvěru číslo údaje o žalovaném, podací lístek ze dne 26. 7. 2019, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy, smlouva o postoupení pohledávky, výpis z účtu z 5. 9. 2017, zpráva banky ze dne 9. 2. 2021) soud dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní pouze prokázáno poskytnutí částky 6.000 Kč žalovanému a postoupení pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. V řízení nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi věřitelem a žalovaným na základě tvrzené rámcové i jednotlivé smlouvy o úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedených smluv, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalovaného. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen “o.z. ”) v rozsahu částky 6.000 Kč včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z. za dobu od 2. 8. 2019 do zaplacení. V řízení nebylo prokázáno, že by věřitel či žalobkyně prokazatelně vyzval žalovaného k vydání poskytnutého plnění dříve než na základě předžalobní upomínky ze dne 26. 7. 2019 ve spojení s domněnkou doby dojití podle § 573 o. z. a v upomínce stanovené lhůty k zaplacení do tří dnů. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyla prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a dále nebylo prokázáno prodlení žalovaného dříve než před 2. 8. 2019.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 250,54 Kč, přičemž tato částka představuje 61,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 440 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.