Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 89/2020-33
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 9 791,29 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 591,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % p. a. z částky 9 591,29 Kč od 28.9.2019 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok 644,07 Kč a dále úrok 9,85 % p. a. z částky 7 961,29 Kč od 13.3.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení 200 Kč a co do zákonného úroku z prodlení 10 % p. a. z částky 9 791,29 Kč od 28.9.2019 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 10 % p. a. z částky 9 591,29 Kč od 28.9.2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 591,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % p. a. z částky 9 591,29 Kč od 28.9.2019 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok 644,07 Kč a dále úrok 9,85 % p. a. z částky 7 961,29 Kč od 13.3.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení 200 Kč a co do zákonného úroku z prodlení 10 % p. a. z částky 9 791,29 Kč od 28.9.2019 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 10 % p. a. z částky 9 591,29 Kč od 28.9.2019 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru ze dne 24.3.2018 číslo ve výši 16 490 Kč a žalovaný se zavázal řádně jej splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 760 Kč. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku. K čerpání předmětného úvěru došlo 24.3.2018 a splatnost první splátky nastala v měsíci následujícím, tj. 24.4.2018. Každá další splátka se stala splatnou na základě splátkového kalendáře. Úvěr byl úročen sazbou sjednanou ve smlouvě, a to ve výši 9,85 % ročně. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr zaplatil 10 180 Kč. Část úhrady byla započítána na úrok, jistinu a poplatky dle splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého práva a zesplatnil úvěr ke dni 13.9.2019 s požadavkem okamžitého zaplacení celé dlužné částky. Učinil tak, když se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. O zesplatnění vyrozuměl žalovaného dopisem ze dne 13.9.2019 a současně ho vyzval k zaplacení zbývajícího dluhu. Žalovaný dluh nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy prostřednictvím právního zástupce žalobce. Žalobce eviduje za žalovaným ke dni sepsání žaloby pohledávku ve výši 9 791,29 Kč, tj. neuhrazená jistina ve výši 7 961,29 Kč, náklady na vymáhání pohledávky ve výši 330 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč a dále smluvní úrok z úvěru, a to žalobcem kapitalizovaný ve výši 644,07 Kč (zbývající nesplacené úroky předepsané v jednotlivých neuhrazených splátkách) do dne podání žaloby a dále ve smluvené výši 9,85% p.a. od podání žaloby do zaplacení. Nárok žalobce na uhrazení nákladů na vymáhání ve výši 430 Kč byl uplatněn podle odst. 6.3 úvěrových podmínek. Jedná se o účelně vynaložený náklad, který žalobci vznikl v souvislosti s prodlením žalovaného, a to ve výši 100 Kč v případě vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů a e-mailů a 130 Kč za úhradu formou obyčejného psaní. Smluvní pokuta byla vyúčtována žalovanému vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného s úhradou splátek do zesplatnění ve výši 1 500 Kč. Žalobce byl oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč podle odst. 6.3 úvěrových podmínek, s ohledem na opakující se prodlení činí smluvní pokuta 1 500 Kč.
2. Usnesením ze dne 21.12.2020, č.j. 7C 89/2020-30 a č.j. 7C 89/2020-30 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
3. Smlouvou o úvěru číslo ze dne 24.3.2018 žalobce prokázal své tvrzení o tom, že uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 16 490 Kč. Úvěr byl sjednán jako účelový na úhradu ceny zboží u dodavatele i právnická osoba. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr žalobci spolu s roční úrokovou sazbou 9,85 % v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 760 Kč. První splátka se stala splatnou 24.4.2018. Z předložené smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému poskytnut po předchozím prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Podpisem smlouvy se žalovaný zavázal dodržovat ustanovení úvěrových podmínek, které byly nedílnou součástí této smlouvy. Ve smlouvě samotné byl žalovaný poučen o tom, jaké důsledky mohou nastat v případě nesplácení úvěru. Přehledem platební historie žalobce prokázal své tvrzení o tom, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 16 490 Kč dne 24.3.2018 - od 24.4.2018 splácel úvěr částkou 760 Kč měsíčně, kdy úhrada byla zčásti započtena na úrok a zčásti na dlužnou jistinu. Celkem na úvěr zaplatil 10 180 Kč. Žalovanému byla za prodlení s řádným splácením účtována smluvní pokuta 500 Kč za splátku 14., 16. A 17. (splatné 24.5.2019, 24.7.2019 a 24.8.2019). K datu 13.9.2019 žalobce zesplatnil úvěr a žalovaného vyzval ke splacení celého zesplatněného úvěru, a to ve lhůtě do 14 dnů od sepsání výzvy. Předžalobní upomínkou ze dne 5.12.2019 žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení zesplatněného úvěru, a to částkou ve výši 10 409, 91 Kč, tj. jistina úvěru, účtované poplatky dle úvěrových podmínek a sazebníku, zákonný úrok, smluvní úrok. V čl. 6 úvěrových podmínek a rovněž v úvěrové smlouvě v části„ důsledky nesplácení úvěru“ byla mezi účastníky ujednána smluvní pokuta pro případ prodlení s řádným nesplácením předepsaných splátek ve výši 500 Kč za prodlení se zaplacením splátky a dále byly ujednány náklady upomínání.
4. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobci tak vzniklo právo zesplatnit úvěr tak, jak je uvedeno v žalobě, a požadovat po žalovaném k doplacení celou dlužnou částku, která je představována dlužnou jistinou ve výši 7 961,29 Kč, náklady na vymáhání pohledávky ve výši 330 Kč a smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč. Soud shledal nárok žalobce v převážné části důvodným, neboť se jedná o nároky, které vyplynuly pro žalobce ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovaným a smluvních podmínek, které jsou její nedílnou součástí. Žalovaný je rovněž povinen uhradit žalobci smluvní úrok z úvěru, ke kterému se zavázal a to žalobcem kapitalizovaný ve výši 644,07 Kč (zbývající nesplacené úroky předepsané v jednotlivých neuhrazených splátkách) do dne podání žaloby a dále ve smluvené výši 9,85% p.a. od podání žaloby do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, vzniklo žalobci rovněž právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2. Nárok na zaplacení smluvní pokuty 1 500 Kč je rovněž důvodný podle § 2048 o.z. Rovněž byl shledán jako důvodný nárok žalobce na uhrazení nákladů na upomínání ve výši 130 Kč, když tento nárok vyplývá ze smluvních ujednání stran a byl žalobcem doložen. Soud proto žalobě v daném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností k zaplacení dlužné částky tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
5. Soud naproti tomu zamítl nárok žalobce co do částky 200 Kč spočívající v nákladech na upomínání, včetně příslušného zákonného úroku z prodlení z této částky. Žalobce sice prokázal, že mezi účastníky bylo sjednáno, že dlužník je pro případ prodlení, resp. v souvislosti s tím, nést náklady na upomínání (130 Kč za doporučené psaní a 100 Kč za upomínky jiným způsobem jako email, sms aj.), neprokázal však, vyjma doporučeného psaní, za které mu byl přiznán nárok na zaplacení 130 Kč, že tyto výzvy skutečně také učinil. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.
6. Žalobce byl ve věci v převážné míře úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.
7. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, lze se jejího plnění domoci soudním výkonem rozhodnutí.