Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 98/2020-52
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovaný: právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalované, obec
zastoupený advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky 13 028 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 028 Kč s 9,75% ročním úrokem z prodlení z této částky za dobu od 29. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 13 028 Kč s 9,75% ročním úrokem z prodlení z této částky za dobu od 29. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne 15. 3. 2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky
13 028 Kč s příslušenstvím, neboť žalobce v souladu s ust. § 15 zákona č. 168/1999 Sb. ,
o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je provozovatelem automobilu
registrační značka, VIN vozidla: anonymizováno (předmětné vozidlo), přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle ust. § 4 odst. 1,
ust. § 1 odst. 2 citovaného zákona, je-li registrováno nebo provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit právnická osoba příspěvek za každý den porušení povinnosti mít sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Výše příspěvku žalovaného v této věci činí 12 728 Kč, náklady na jeho mimosoudní uplatnění činí 300 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období, žalovaný svou povinnost dobrovolně nesplnil,
a to ani po upomínce žalobce.
2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem ze dne datum, anonymizováno rok, číslo jednací, proti kterému si podal žalovaný včas odpor následně odůvodněný tím, že k vozidlům, které žalovaný vlastní nebo je provozuje, je sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u právnická osoba na základě pojistné smlouvy číslo ve které jako pojistník vystupuje jméno příjmení, společník a jednatel žalovaného. Jedná se o tzv.„ pojištění flotily vozidel“, kdy v jeho rámci jsou pojištěna po různou dobu různá vozidla, a pojistník hradí měsíční pojistné v částce 765 Kč. Pojistné žalovaný řádně hradil a předmětné vozidlo tak bylo pojištěno, neboť žalovaný si prostřednictvím internetové aplikace této pojišťovny umožňující žalované sjednat pojištění vytiskl doklad prokazující platnost sjednaného pojištění – tzv.„ zelenou kartu“ prokazující platnost pojištění.
3. Soud provedl důkaz výzvou k úhradě příspěvku nepojištěných včetně podacího archu, sdělením stát. instituce ze dne datum, sdělením právnická osoba ze dne
datum, kupní smlouvou ze informací dne datum, e-mailovou komunikací mezi žalobcem a právnická osoba, informací o přijetí sdělení obec anonymizována dvě slova, flotilovou právnická osoba smlouvou č, číslo a zelenou kartou č. značka, a z těchto důkazů soud zjistil tento skutkový stav:
4. Na základě kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právnická osoba dne datum je žalovaný vlastníkem předmětného vozidla, nicméně v registru vozidel je jako vlastník a provozovatel dosud evidována právnická osoba Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne datum k úhradě příspěvku do garančního fondu za období, kdy předmětné vozidlo (nákladní automobil s hmotností do 3,5 t) nebylo pojištěno, tzn. za dobu od datum do datum, k výzvě soudu žalovaný sdělil, že v daném období bylo vozidlo pojištěno, když má tzv.„ zelenou kartu“ č. značka; žalovaný takovou dokladem disponuje s tím, že předmětné vozidlo bylo pojištěno od datum do datum u pojistitele právnická osoba, která měla tuto„ zelenou kartu“ vydat, jako pojistník je uvedena jméno příjmení. Tato pak má uzavřenou s právnická osoba (dříve právnická osoba) flotilovou pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem jsou vozidla ve vlastnictví pojistníka určená k dalšímu prodeji, jejichž seznam je dle smlouvy průběžně aktualizován dle pravidel stanovených v příloze smlouvy. Žalovaný dotazem na pojišťovnu ověřil, zda k předmětnému vozidlu bylo pojištění sjednáno, dle sdělení pojišťovny klient (žalovaný) předmětné vozidlo do flotilového pojištění nevložil a zelená karta není platná. Dle sdělení právnická osoba předmětné vozidlo nebylo u této pojišťovny v období
od datum do datum pojištěno, a to ani na základě flotilové smlouvy číslo; k flotilové smlouvě jsou vozidla hlášena elektronicky prostřednictvím tabulky, přičemž v tabulce údaje o uvedeném vozidlu nejsou obsažena, tedy do pojištění vozidlo nahlášeno nebylo. Dle tvrzení žalovaného tento na základě flotilové pojistné smlouvy disponuje nevyplněnými formuláři„ zelených karet“, kdy po zadání vozidla do systému pojišťovny si vytiskne zelenou kartu a údaje odešle e-mailem na pojišťovnu.
5. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti považoval soud za nadbytečné provádět důkaz výslechem svědkyně titul jméno příjmení jako pracovnice pojišťovny k okolnostem pojištění předmětného vozidla, neboť ani takto zjištěné skutečnosti by nemohly změnit závěr daný sdělením pojišťovny o tom, že k předmětnému vozidlu pojištění v rozhodném období sjednáno nebylo.
6. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je
v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
7. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně
a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.
8. Podle ust. § § 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit právnická osoba náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů právnická osoba spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
9. Podle ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností
do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Podle ust. § 2a citované vyhlášky výše nákladů právnická osoba anonymizována dvě slova spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona
o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a jeho prováděcí vyhlášky a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl v období od datum
do datum vlastníkem předmětného vozidla, ke kterému ale nebylo platně sjednáno ze zákona povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v důsledku toho vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobci za dobu, kdy vozidlo nebylo pojištěno, příspěvek, jehož výše v této věci činí 12 728 Kč. Neexistence pojištění vozidla je prokázána především sdělením samotné pojišťovny jak ve vztahu k soudu, tak i k žalobci, jak je uvedeno výše. Na tomto závěru nemůže změnit ničeho ani skutečnost, že žalovaný disponuje„ zelenou kartou“, která má existenci pojištění k předmětnému vozidlu prokazovat, neboť dle sdělení pojišťovny tato zelená karta není platná, i když mohla žalovaného utvrzovat v přesvědčení, že vozidlo pojištěno je. Současně žalovanému vznikla i povinnost uhradit žalobci náklady spojené s mimosoudním vymáháním, a to ve výši stanovené vyhláškou č. 205/1999 Sb. v částce 300 Kč, celkem tak žalovaný dluží žalobci částku 13 028 Kč. Nárok žalobce na požadované příslušenství, tedy úrok z prodlení z žalované částky za dobu od 29. 4. 2019 do zaplacení pak odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se stanoví výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalovaného.
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 150 o.s.ř. , když pro důvody zvláštního zřetele hodné nerozhodl o náhradě nákladů řízení za právní zastoupení žalobce advokátem dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 149 odst. 2 o.s.ř. a nepřiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, náhradu nákladů řízení.
12. Důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje soud zejména v tom, že má za to, že na straně žalovaného existovala dobrá víra v to, že předmětné vozidlo je pojištěno, neboť systém, kterým sděloval žalobci vozidla zařazená do flotilového pojištění vozidel dle sjednané smlouvy, mu umožnil, aby k předmětnému vozidlu byla vytištěna„ zelená karta“ jako doklad o pojištění vozidla, i když ve skutečnosti ke sjednání pojištění k předmětnému vozidlu nedošlo, a to nejspíše z důvodu určitého technického či administrativního pochybení na straně žalovaného, případně na straně pojišťovny. O neexistenci pojištění k předmětnému vozidlu byl žalovaný zpraven až výzvou žalobce, na kterou reagoval (potvrzení o přijetí sdělení) tím, že má k vozidlu„ zelenou kartu“, není pak zřejmé, zda před podáním žaloby žalobce ve vztahu k žalovanému na tuto informaci sám nějak reagoval. Soud je proto toho názoru, že žalovaný svým jednáním a chováním nezavdal zcela důvody pro podání žaloby a i přes to, že nakonec dle názoru soudu mu povinnost k úhradě příspěvku vznikla, bylo by za těchto okolností zjevně nespravedlivé, aby musel nést i náhradu nákladů řízení. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení nemá právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.