Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 C 181/2020-51

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně,

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa,

o zaplacení 4.554 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.518 Kč od 11.6.2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.518 Kč od 19.11.2017 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 1.518 Kč od 28.12.2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.554 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.518 Kč od 11.6.2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.518 Kč od 19.11.2017 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 1.518 Kč od 28.12.2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 4.554 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o přepravě osob tím, že nastoupil do vozidla MHD provozovaného žalobkyní. Po započetí přepravy se žalovaný na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni vždy vedle jízdného ve výši 18 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Žalovaný však přes zaslanou výzvu částku nezaplatil. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala od prvého dne prodlení do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, proti němuž žalovaný podal včasný odpor. Žalovaný v odporu uvedl, že od roku rok do datum měl třikrát nahlášeno odcizení osobních dokladů, a že je mu známo, že když jej revizor přistihl bez platného jízdního dokladu 2 x během dvou hodin, tak si údaje opsal z předchozí pokuty. Doplnil, že hovoří o událostech, které se měly stát přibližně před osmi až deseti lety, kdy si kontroloři takto vylepšovali chudší měsíce. Taktéž uvedl, že je proti němu vedeno u žalobkyně asi milion pokut, z nichž se většiny nemohl ani dopustit, když se rovněž ani nemohl bránit proti vydaným platebním rozkazům, které mu byly doručovány na adresu obecního úřadu, čímž tak nabyly právní moci. Uzavřel, že z výkonu trestu odnětí svobody bude propuštěn dne datum, a že po tomto datu by ocenil osobní účast na jednání soudu.

3. Žalobkyně v podání ze dne datum k odporu žalovaného uvedla, že tento měl k tomuto datu u žalobkyně závazky ve výši částka s příslušenstvím. Také se zmínila o tom, že přepravní kontrolor je povinen při zahájení přepravní kontroly důkladně prověřit průkaz totožnosti osoby cestující bez platného jízdního dokladu, a to včetně fotografie. Pokud takový postup není možný, je volána hlídka Policie ČR nebo Městská policie, aby byla provedena řádná lustrace takové osoby. Uzavřela, že žalovaný žalobkyni ani v jednom případě nekontaktoval ve snaze řešit svůj dluh.

4. Žalovaný na vyjádření žalobkyně reagoval podáním ze dne datum, v němž vyloučil asistenci Policie ČR nebo Městské policie. Též popřel tvrzení žalobkyně, že by jí nikdy nekontaktoval, když toto měl učinit nejprve telefonicky a následně i osobně, když byl však odkázán na e-mailovou komunikaci. Dále uvedl, že žalobkyně je společností plnou podvodníků a zlodějů (když toto samozřejmě nemůže tvrdit o všech zaměstnancích žalobkyně), že se jedná o monopolního přepravce, a proto se z tohoto důvodu ke svým zákazníkům chová nadmíru arogantně. Namítl nedostatečnou kontrolu přepravní činnosti, a že když někdo může libovolně nakládat s osobními údaji, jedná se o metodu, která může být lehce zneužitelná. Závěrem požádal, aby soud vyčkal na jeho účast na jednání po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

5. Žalobkyně se v podání ze dne datum důrazně ohradila proti obsahu vyjádření žalovaného ze dne datum, že žalobkyně je společností plnou podvodníků a zlodějů, a že by se jednalo o monopolního dopravce, když jím již od 1.1.2016 není. Dodala, že na stránkách Ministerstva vnitra byla prověřena platnost občanského průkazu žalovaného dle jeho čísla, z čehož vyplynulo, že ve dnech, kdy došlo k přepravě bez platného jízdního dokladu, nemohlo dojít ke zneužití ztraceného či odcizeného dokladu žalovaného.

6. Žalovaný v podání ze dne datum kromě jiného uvedl, že kdyby platební rozkazy dostal do rukou, jistě by se bránil a podal odpory. Dále v obecné rovině polemizoval s předchozím vyjádřením žalobkyně. Uzavřel, že se v každém případě bude bránit, a to i ústavní stížností.

7. Soud ve věci nařídil na 28.1.2021 jednání, které se konalo v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobkyně se z tohoto jednání omluvila. Soud vyšel z toho, že jednání bylo původně nařízeno na 26.1.2021, a že se žalobkyně z tohoto jednání podáním ze dne 24.7.2020 omluvila. Jednání bylo následně odročeno na 28.1.2020 z důvodu časové kolize soudu. Z tohoto jednání se žalobkyně již neomluvila. Dle soudu se lze však domnívat, že původní omluvu žalobkyně je možné vztáhnout i na jednání nařízené (odročené) na 28.1.2021. Žalovaný včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Proto soud dne 28.1.2021 konal jednání v nepřítomnosti účastníků řízení.

8. Až následně, a to konkrétně dne 28.1.2021 ve údaj o čase hod., byl soudu doručen e-mail (bez zaručeného elektronického podpisu), v němž se žalovaný omluvil z nařízeného jednání ze zdravotních důvodů, když mu nebylo dobře, pročež z tohoto důvodu nestihl soudu podat předčasně zprávu. Zároveň požádal, aby o konání nového jednání byl upozorněn na e-mail nebo na připojené telefonní číslo, a to alespoň sedm dnů předem.

9. V této souvislosti soud uvádí, že jednání proběhlo, věc byla projednána a zároveň rozhodnuta. Omluva žalovaného, když soud odhlédne od toho, že k e-mailové zprávě nebyl připojen zaručený kvalifikovaný podpis, aby si soud mohl ověřit, že tento e-mail byl skutečně odeslán žalovaným, je zjevně opožděná. Soud nemíní zpochybňovat zdravotní stav a obtíže žalovaného, zda žalovaný opravdu ráno dne 28.1.2021 před jednáním, které bylo nařízeno od údaj o čase hod., na tom byl vskutku zdravotně tak špatně, že soud nemohl kontaktovat prostřednictvím e-mailu či telefonicky, když si soud uvědomí, že odpoledne téhož dne toho již žalovaný byl schopen. Za situace, kdy soudu není doručena žádná omluvu (včasná a důvodná) z nařízeného jednání, nemůže žalovaný důvodně očekávat, třebaže se k jednání nedostaví, že by soud na podkladě toliko této skutečnosti věc neprojednal a nerozhodl. Za daného stavu věci následná omluva žalovaného, když věc již byla projednána a rozhodnuta, nemůže vést k tomu, že bude nařízeno nové (další) jednání. Myslím, že soud k žalovanému projevil velkou míru empatie. K jeho žádosti nařídil jednání až po výstupu z výkonu trestu odnětí svobody, aby se žalovaný mohl osobně účastnit jednání, bránit se, a aby mu soud mohl případně poskytnout nezbytná procesní poučení. Tím, že se ovšem žalovaný k jednání nedostavil, a z jednání se ze včasného a důvodného důvodu neomluvil, se sám o toto dobrodiní připravil, přičemž následná omluva z jednání ze zdravotních důvodů (když tato nebyla navíc ani nijak nedoložena) na tom nemůže ničeho změnit.

10. Po provedeném dokazování soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný dne 11.5.2017 v údaj o čase hod., dne 19.10.2017 v údaj o čase hod. a dne 27.11.2017 v údaj o čase hod. cestoval prostředkem městské hromadné dopravy (vozidlem číslo) provozovaným žalobkyní a na výzvu pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vždy jízdné ve výši 18 Kč a dále přirážku jízdného ve výši 1.500 Kč. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné nejpozději do 15 dnů ode dne sepsání zápisu o přepravní kontrole (ten byl sepsán v den předmětné jízdy) s tím, že cestující je povinen zaplatit jízdné a přirážku jízdného, kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout 1.000 Kč, respektive 1.500 Kč od 1. 5. 2013 ( a 3 , o silniční dopravě). Žalovaný však dlužné jízdné s přirážkou nezaplatil, ačkoli mu byla žalobkyní zaslána výzva k plnění.

11. Soud směrem k žalovanému dodává, že z předložených zápisů o provedené kontrole neshledal, když navíc náhledem ověřil, že občanský průkaz s číslo mu nebyl odcizen nebo nebyl ztracen (viz https://aplikace.mvcr.cz/neplatne-doklady/default.aspx), že by tyto zápisy obsahovaly cokoliv závadného. Totožnost žalovaného byla ověřena, jeho občanský průkaz nebyl zcizen nebo odcizen a zápisy o provedené kontrole byly podepsány. Soud přirozeně nedokáže vyloučit, že by se jednotlivý zaměstnanec žalobkyně nemohl dopustit jistého pochybení, ostatně jako tomu nelze u každého z nás. Soud však odmítá tezi, že by se zrovna v této posuzované věci měli tři (všichni) přepravní kontroloři žalobkyně dopustit takového jednání, že by vyplnili zápisy o provedené přepravní kontrole, aniž by žalovaného skutečně chytli při jízdě bez platného jízdního dokladu, a to toliko na podkladě předchozích záznamů, a současně je ještě podepsali místo žalovaného. Soud tomu prostě nevěří. To, že je žalovaný notorickým cestovatelem bez platného jízdního dokladu, mj. prokazuje i pohledávka žalobkyně za žalovaným ve výši více než 80.000 Kč. V rozhodném období žalovaný navíc ani nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody.

12. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o přepravě osob ( a násl. o. z.), ze které cestujícímu (žalovanému) vzniklo za stanovené jízdné právo, aby jej dopravce (žalobkyně) přepravil do místa určení. Podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní předpis ( o. z.), kterými jsou , o silniční dopravě, a vyhláška o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu (vyhl. č. , ve znění pozdějších přepisů, dále jen„ v. p. ř.“). Detailní podmínky přepravy pak stanoví smluvní přepravní podmínky žalobkyně, ve znění účinném ke dni uskutečnění přepravy.

13. Z uvedených důvodů soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 3x dlužné jízdné (18 Kč) a přirážku jízdného (1.500 Kč), tedy celkem 4.554 Kč. Toto právo žalobkyně vyplývá z ustanovení , o silniční dopravě a ustanovení v. p. ř. a dále ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k němu se žalovaný dostal v den uvedený v žalobě a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (jízdného a přirážky) v zákonné výši ( a , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení dle nařízení z dlužné částky od prvního dne prodlení až do zaplacení.

14. Podle ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, jejichž výše se skládá z žalobcem zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady nákladů ve výši 2 x 100 Kč paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhl. (za sepis žaloby a předžalobní výzvy), celkem náklady řízení činí 600 Kč.

15. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle ustanovení , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení )

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.