Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
30 C 16/2021-16
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Alenou Motalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba doručená soudu dne 16. 12. 2020, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 25. 7. 2019 do zaplacení a částku 430,73 Kč a částku 2 513,60 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba doručená soudu dne 16. 12. 2020, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 25. 7. 2019 do zaplacení a částku 430,73 Kč a částku 2 513,60 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 16. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 100 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 11. 11. 2016 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, IČO, Smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržel žalovaný bezhotovostním bankovním převodem finanční prostředky ve výši 2 100 Kč, jak vyplývá z čl. 2 odst. 2.1 smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 563 Kč, celkem se tak žalovaný ve smlouvě zavázal právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku ve výši 2 663 Kč, tj. částku, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytnula navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru. Dle čl. 2 odst. 2.1. smlouvy byla celková dlužná částka splatná dne 12. 12. 2016, a to v jediné splátce na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně spolu s veškerými poplatky. K samotnému procesu uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně uvádí, že žalovaný provedl svoji registraci na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně webová adresa, kde mu byl po řádně provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, dále pak číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žádost o uzavření smlouvy o úvěru, ve které vyplnil požadovanou výši úvěru a dobu splatnosti úvěru, kdy se žalovanému automaticky zobrazil i vygenerovaný poplatek za požadovaný úvěr. Navrhované znění smlouvy o úvěru žalovaný akceptoval vložením unikátního kódu a následně smlouvu spolu s ostatní dokumentací zaslal v rámci uživatelského účtu právnímu předchůdci žalobkyně. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím ze strany právního předchůdce žalobkyně, kdy následně byly žalovanému na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2019 s účinností ke dni 24. 7. 2019 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 19. 8. 2019. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 033,60 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 2 100 Kč, nesplaceného úroku ve výši 563 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 950,60 Kč a nákladů za inkasní vymáhání ve výši 9 420 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení neuplatní ku prospěchu žalovaného úhradu postoupených nákladů za inkasní vymáhání co do výše uvedené částky a zároveň, že uplatní zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny v níže specifikované výši. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: nesplacená jistina ve výši 2 100 Kč, nesplacený úrok ve výši 563 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 950,60 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 430,73 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 13. 12. 2016 do 1. 7. 2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 2 100 Kč. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobním návrhu kapitalizovaný úrok, jehož výše je tvořena součtem poplatku za poskytnutí úvěru 563 Kč a administrativního poplatku 1 950,60 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.
2. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listin y způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listin y nazvané: smlouva o úvěru číslo ze dne 11. 11. 2016, výpis z účtu, smlouva o postoupení pohledávek z 22. 7. 2019, včetně přílohy, potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky, včetně poštovního archu, předžalobní upomínka, včetně poštovního podacího archu.
4. Soud konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, neboť tato skutečnost se z listin y nazvané smlouva o úvěru nepodává. Podpis žalovaného na listin ě absentuje. V místě podpisu žalovaného je prázdné místo. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě.
5. Z výpisu z účtu soud zjistil, že z účtu předchůdce žalobkyně byla dne 14. 11. 2016 provedena platba ve výši 2 100 Kč na účet označený pouze číslem a jménem odlišným od jména žalovaného. Z této listin y se tedy nepodává, že by částka 2 100 Kč byla poskytnuta právě žalovanému.
6. Zástupcem žalobkyně byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dluhu.
7. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná.
8. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu a neprokázala ani, že by žalované byly peněžní prostředky fakticky poskytnuty.
9. Podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrový se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Jelikož předchůdce žalobkyně uzavíral smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona.
10. V předložené úvěrové smlouvě či jiných listinách nebyl obsažen žádný podpis žalovaného, a to ani elektronický. Přestože elektronický podpis je v zák. č. 397/2016 Sb. a v čl. 3 bodu 10 nařízení EU číslo 2014 vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení jména a příjmení a dalších identifikačních údajů žalované v záhlaví smlouvy, doplněné o tvrzení žalobkyně, že žalovaná smlouvu odsouhlasila na webových stránkách úvěrujícího. Soud tedy uzavírá, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listin y se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listin y odpovídal projevu vůle žalovaného.
11. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by žalovanému byly fakticky poskytnuty tvrzené peněžní prostředky. Poskytnutím úvěru je třeba rozumět převedení příslušných peněžních prostředků z vlastnictví úvěrujícího do vlastnictví úvěrovaného, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví úvěrujícího (srov. příjmení, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 690 – 714). V posuzované věci se předchůdce žalobkyně zavázal převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovaným.
12. Soud byl připraven u jednání žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. příjmení z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
13. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.
14. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla se svou žalobou převážně procesně neúspěšná a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
15. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).