Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

75 C 298/2020-34

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa anonymizována čtyři slova jméno, příjmení jméno, anonymizováno číslo, země

zastoupená advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

o zaplacení 3 328 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 3 328 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 3 328 Kč od datum do datum, ve výši 7,50 % z částky 3 328 Kč od datum do datum, ve výši 8 % z částky 3 328 Kč od datum do datum, ve výši 8,75 % z částky 3 328 Kč od datum do datum, ve výši 9 % ročně z částky 3 328 Kč od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 3 328 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o zaplacení částky 3 328 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8 % z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně z částky 3 328 Kč od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení z částky 3 328 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 28. 1. 2020 domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 3 328 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 328 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ PF“) a žalovaná uzavřely dne 14. 12. 2007 smlouvu o půjčce číslo (dále jen„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě poskytla PF žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč (dále jen„ půjčka“), které žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce převzala. Žalovaná se zavázala vrátit PF částku 23 744 Kč složenou z půjčky ve výši 14 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 9 744 Kč, přičemž půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 448 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, přičemž při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měla PF podle čl. 8 smluvních podmínek právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva o půjčce zanikla uplynutím doby, na níž byla sjednána, a tedy dne 19. 12. 2008. Žalobkyně od PF neobdržela informace o jednotlivých úhradách žalované, nýbrž pouze informaci o celkové výši úhrad ve výši 20 416 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení sporné pohledávky na předchůdkyni žalobkyně příjmení jméno (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky ke dni jejího postoupení činila 3 328 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila předchůdkyně žalobkyně spornou pohledávku na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne 17. 9. 2018. Žalovaná však na spornou pohledávku po jejím postoupení neuhradila ničeho. Žalovaná byla v souladu s  , (dále jen „ “) vyzvána k úhradě dlužné částky poslední upomínkou ze dne 9. 1. 2020.

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne 22. 1. 2021 podle , (dále jen „ “) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, leč řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

5. Ze smlouvy o půjčce soud zjistil, že PF poskytla žalované dne 14. 12. 2007 půjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit PF v 53 týdenních splátkách (vždy 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy o půjčce) po 448 Kč. Žalovaná se pak v souvislosti s půjčkou zavázala zaplatit PF souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč, pročež celková částka, již byla povinna na základě smlouvy o půjčce PF zaplatit činila 23 744 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že půjčku v hotovosti převzala.

6. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv mezi PF a žalovanou, přičemž z článku 1 smluvních podmínek se podává RPSN při 53 splátkách dlužné částky ve výši 206,8 %. Z článku 8 smluvních podmínek soud zjistil, že PF je oprávněna požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky, pokud žalovaná nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a z její přílohy č. 1 soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky PF za žalovanou ve výši 3 328 Kč na předchůdkyni žalobkyně. Žalované bylo PF oznámeno postoupení sporných pohledávek na předchůdkyni žalobkyně, když jí bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, což se podává z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovanou o postoupení sporné pohledávky na žalobkyni. Z poštovního podacího archu se pak podává, že oznámení bylo žalované odesláno dne 19. 9. 2018.

9. Výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 1. 2020 zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky.

10. Z výpisů z lucemburského obchodního rejstříku a z maltského obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně.

11. Z databáze České národní banky soud zjistil, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu činily: v prosinci 2007 13,32 %, v lednu 2008 13,30 %, v únoru 2008 13,28 %, v březnu 2008 13,35 %, v dubnu 2008 13,28 %, v květnu 2008 13,27 %, v červnu 2008 13,31 %, v červenci 2008 13,35 %, v srpnu 2008 13,39 %, v září 2008 13,45 %, v říjnu 2008 13,58 %, v listopadu 2008 13,60 % a v prosinci 2008 13,64 %.

12. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:

Na předchůdkyni žalobkyně a následně na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 3 328 Kč z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi PF a žalovanou. Žalovaná si při uzavření smlouvy o půjčce převzala od PF v hotovosti částku 14 000 Kč, za což se zavázala vrátit PF částku 23 744 Kč tvořenou jistinou ve výši 14 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 9 744 Kč Částku ve výši 23 744 Kč se pak zavázala vrátit v 53 týdenních splátkách po 448 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy.

13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

14. Podle , (dále jen „ “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Podle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

16. Protože PF smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupila spornou pohledávku za žalovanou na předchůdkyni žalobkyně, která následně spornou pohledávku postoupila na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

17. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

18. Podle není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Protože smlouva o půjčce byla uzavřena dne 14. 12. 2007, a tedy před účinností (1. 1. 2014), posuzoval soud projednávanou věc podle právních předpisů platných do 31. 12. 2013.

20. Podle , (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

21. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

22. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

23. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění (odst. 1). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2).

24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi PF, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla dne 14. 12. 2007 uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák., neboť PF byla povinna přenechat žalované věci určené podle druhu, konkrétně peníze (částku 14 000 Kč), a žalovaná se zavázala po uplynutí dohodnuté doby vrátit PF věci stejného druhu (peníze), a to včetně poplatků.

25. Soud má za prokázané, že žalované byla PF poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 14 000 Kč, když převzetí půjčené částky stvrdila žalovaná svým podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se pak zavázala půjčku splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 744 Kč v 53 týdenních splátkách po 448 Kč.

26. Pokud jde o souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč, soud jej posoudil podle jeho obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, a tedy jako úrok podle § 658 odst. 1 obč. zák. Nejde totiž o nic jiného než o„ odměnu“ za zapůjčení finančních prostředků. Podle smluvních podmínek činí při splácení půjčky v 53 splátkách RPSN 206,8 % Cena peněz přitom zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru. PF tedy půjčku ve výši 14 000 Kč poskytovala za částku 9 744 Kč označenou jako souhrnný poplatek, přičemž soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že půjčka byla úročena úrokem ve výši 68,47 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v prosinci 2007 až v prosinci 2008 v rozsahu 13,27 % až 13,64 % ročně. V daném případě tak úrok 68,47 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru přibližně pětkrát, a tedy několikanásobně než je obvyklé.

27. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ), který dovodil, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

28. V souladu s právními závěry dovozenými Nejvyšším soudem tak soud dospěl k závěru, že úrok sjednaný ve smlouvě o půjčce je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 obč. zák.

29. Soud se pak dále zabýval oddělitelností ujednání o úroku od ostatních ujednání smlouvy o půjčce, přičemž dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je její integrální součástí. Z předtištěného formuláře smlouvy o půjčce a smluvních podmínek totiž vyplývá, že byla pevně stanovena výše RPSN (v případě 53 týdenních splátek 206,8 %) a z ní vyplývala výše splátek a výše úroku (souhrnného poplatku), když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN a s tím související akceptace úroku by nedošlo k poskytnutí půjčky žalovanému. Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, jenž byl ve smlouvě o půjčce označený jako souhrnný poplatek činí absolutně neplatnou celou smlouvu o půjčce pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 a § 41 obč. zák.

30. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že mezi PF a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě PF poskytla žalované částku ve výši 14 000 Kč. Uzavřená smlouva o půjčce je však ze shora uvedených důvodů absolutně neplatná, pročež soud posoudil právní vztah mezi PF a žalovanou jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 451 obč. zák., konkrétně jako plnění z neplatného právního úkonu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), jelikož ochuzená PF přenechala obohacené žalované bez právního důvodu částku 14 000 Kč.

31. Z žalobních tvrzení přitom vyplynulo, že žalovaná PF uhradila částku 20 416 Kč (částka 23 744 Kč, kterou měla podle smlouvy o půjčce uhradit, ponížená o částku 3 328 Kč, která podle žalobkyně zbývá doplatit a jejíhož zaplacení se domáhá projednávanou žalobou) a sama žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na spornou pohledávku uhradila PF částku 20 416 Kč.

32. Nezbývá tak než uzavřít, že závazek žalované vůči PF zanikl splněním dluhu ještě před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky za žalovanou na předchůdkyni žalobkyně a poté na žalobkyni. Poněvadž jistina ve výši 14 000 Kč byla zcela uhrazena PF je nepochybné, že PF, resp. předchůdkyni žalobkyně a ani žalobkyni nevznikl ani nárok na úhradu úroků z prodlení za období od datum, neboť v té době již byl závazek z bezdůvodného obohacení zapraven.

33. Na základě shora uvedeného proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

34. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).