Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 71/2020-23

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 12 360 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 2 400 Kč za dobu od 16.6.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení další částky 9 960 Kč, úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 12 360 Kč za dobu od 2.7.2015 do 15.6.2020 a úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 9 960 Kč za dobu od 16.6.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 2 400 Kč za dobu od 16.6.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení další částky 9 960 Kč, úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 12 360 Kč za dobu od 2.7.2015 do 15.6.2020 a úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z částky 9 960 Kč za dobu od 16.6.2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 25.2.2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 12 360 Kč s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši za dobu od 2.7.2015 do zaplacení. Tvrdil, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce právnická osoba dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku zvýšenou o souhrnný poplatek 9 960 Kč vrátit formou 52 týdenních splátek po 480 Kč, z nichž poslední splátka byla stanovena na 30.6.2006. Žalovaný však uhradil pouze částku 12 600 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 byla s účinností ke dni 1.7.2015 pohledávka postoupena právnická osoba anonymizováno, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25.6.2015 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24.8.2018 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky žalobci, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12.9.2018. Od postoupení žalovaný neuhradil ničeho a žalobci tak nadále dluží částku 12 360 Kč. Tuto částku žalovaný neuhradil ani poté, co jej o to žalobce předžalobní upomínkou ze dne 13.2.2020 upomínal. K ústnímu jednání dne 22.12.2020 se po předchozí řádné omluvě nedostavil.

2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač domněnka jejího doručení do jeho DS nastala již dne 15.6.2020. K ústnímu jednání dne 22.12.2020 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k němu doručeno stejným způsobem dne 28.11.2020.

3. Soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil:

- ze smlouvy o půjčce číslo (příjmení), že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu, jíž předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti půjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný svým podpisem současně potvrdil její převzetí a zavázal se tuto částku společně s tzv. "souhrnným poplatkem" 9 960 Kč, celkem tedy částku 24 960 Kč, vrátit předchůdci žalobce k rukám jeho zástupce formou 52 týdenních hotovostních splátek á 480 Kč s tím, že první splátka je splatná do 7. dnů od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, dle nichž veškeré splátky byly započítávány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho uhrazení na vlastní částku půjčky (čl. 5) a byla sjednána neplatná rozhodčí doložka (čl. 15). Smlouva neobsahovala ujednání o tom, co (jaké položky) tzv. "souhrnný poplatek" obsahuje.

- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (příjmení) společně s poštovním podacím archem z datum (příjmení), že právnická osoba oznámila žalovanému podáním zaslaným na adresu adresa žalovaného číslo právnická osoba anonymizováno.

- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (příjmení) společně s poštovním podacím archem z datum (příjmení), že právnická osoba anonymizováno oznámila žalovanému podáním zaslaným na adresu adresa žalovaného číslo uzavřené mezi žalovaným a právnická osoba

- z předžalobní upomínky z 13.2.2020 (příjmení) ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 14.2.2020 (příjmení), že žalobce zastoupen svým právním zástupcem vyzval žalovaného podáním zaslaným na adresu obec a číslo k úhradě pohledávky v celkové výši 12 360 Kč vycházející ze smlouvy číslo uzavřené mezi žalovaným s právnická osoba

- dle výpisu z databáze ARAD (čl. 16) činila v měsíci 7/2005 průměrná sazba nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu splatných do jednoho roku 12,40% a průměrná sazba úvěrů z kreditních karet 19,20%.

4. Z ostatních listin přiložených k žalobě soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, proto tyto důkazy blíže neuvádí ani nehodnotí.

5. Závěr o skutkovém stavu, k němuž soud provedeným dokazováním dospěl, je následující: Předchůdce žalobce právnická osoba jako věřitel s žalovaným jako dlužníkem uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, jíž předchůdce žalobce žalovanému půjčil částku 15 000 Kč a žalovaný se tuto půjčku společně s tzv. "souhrnným poplatkem" ve výši 9 960 Kč zavázal vrátit předchůdci žalobce formou 52 týdenních splátek á 480 Kč, z nichž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Splátky měly být podle dohody placeny k rukám zástupce předchůdce žalobce. Smlouva o půjčce neobsahovala ujednání, co (jaké položky) tzv. "souhrnný poplatek" obsahuje, jinými slovy za jaké úkony či služby je tento poplatek žalovanému účtován. Součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, podle nichž se splátky žalovaného započítávaly nejprve na "souhrnný poplatek" a teprve po jeho uhrazení na vlastní půjčku (čl. 5). Průměrná úroková sazba nových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na spotřebu činila v měsíci 7/2005 v případě úvěrů splatných do jednoho roku 12,40% a průměrná sazba úvěrů z kreditních karet činila v tomto měsíci 19, 20%. Žalovaný však uhradil pouze částku 12 600 Kč, z níž byl dle žalobce uhrazen tzv. "souhrnný poplatek" a částečně též jistina, která se tak snížila na 12 360 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka s účinností ke dni datum postoupena právnická osoba anonymizováno, což bylo žalovaném oznámeno přípisem ze dne 25.6.2015, zaslaným dne 31.7.2015 na adresu adresa žalovaného adresu obec a číslo. Předžalobní upomínkou ze dne 14.2.2020 zaslanou žalovanému rovněž na adresu obec a číslo pak předchůdce žalobce žalovaného marně vyzýval k úhradě dlužné částky.

6. Dle ust. při posuzování nároku žalobce soud vycházel zejména z příslušných ustanovení (dále jen obč.zák.).

7. Podle ust. § 657 obč.zák. Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 52 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle ust. § 52 odst. 2 obč.zák. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ust. § 52 odst. 3 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle ust. § 55 odst. 1 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle ust. § 55 odst. 2 věta prvá obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Podle ust. § 56 odst. 1 obč.zák. Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ust. § 39 obč.zák. Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 41 obč.zák. Vztahuje-li se důvode neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 451 odst. 2 obč.zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu (…). Podle ust. § 517 odst. 2 obč.zák. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (…); výši úroků z prodlení (…) stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 563 obč.zák. Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužní povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

8. Aktivní legitimace žalobce vyplývá z předložených důkazů smlouvami o postoupení pohledávek a z oznámeními o postoupení pohledávky.

9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle shora označených právních norem, přičemž přihlédl i k právním závěrům, které v obdobné věci učinil Krajský soud v Ostravě ve svém rozsudku čj. -99 ze dne 18.6.2018, jakož i k charakteru předchůdce žalobce právnická osoba coby podnikatele poskytujícího nebankovní půjčky, jehož imanentním smyslem existence je vytváření zisku, a dospěl k následujícím závěrům: Tzv. "souhrnný poplatek" 9 960 Kč sjednaný ve smlouvě o půjčce, je ziskem, který předchůdce žalobce za půjčení finančních prostředků generoval. Plní tedy v podstatě funkci úroku. Sazba tohoto úroku pak dle výpočtu soudu činí cca 111% p.a. Úrokové sazby u nových úvěrů poskytovaných bankami v České republice domácnostem na spotřebu s fixací do 1 roku včetně přitom dle databáze ARAD sestavované Českou národní bankou činily v měsíci 7/2005, kdy předchůdce žalobce žalovanému úvěr poskytl, 12,40% a dokonce i (tradičně nejvyšší) sazba úroků u kreditních karet činila 19,20% p.a., čili více jak pětkrát méně. Soud si je vědom toho, že se jedná o úvěr na dobu pouze jednoho roku, ale přece jenom se nejedná o tzv. "půjčku do výplaty", u níž je vyšší úroková míra spíše akceptovatelná. Úrok 111 % p.a. je dle názoru soudu i v případě půjčky na dobu jednoho roku nepřiměřeně vysoký a ujednání o něm je příkladem ujednání znamenajícího v rozporu s požadavkem dobré víry k újmě žalovaného jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť žalovaný jako spotřebitel je adhezní smlouvou zavázán k plnění, které je v hrubém nepoměru k plnění, které mu žalobce poskytl. Takové ujednání je dle cit. ust. § 56 odst. 1, § 55 odst. 1 a § 55 odst. 2 ujednáním neplatným, přičemž s odkazem na rozhodnutí usnesení pléna Ústavního soudu České republiky ve věci sp.zn. ze dne 9.2.2011 (ve kterém Ústavní soud formuloval závěr, že ust. § 55 odst. 2 obč.zák. ve znění účinném do 31.7.2010 nemá být obecnými soudy aplikováno, a to s přihlédnutím k relevantní judikatuře Soudního dvora Evropské unie, neboť koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv odporuje i českému ústavnímu pořádku) soud konstatuje, že (i když smlouva o půjčce byla uzavřena před datem 1.8.2010) se v daném případě jedná o neplatnost absolutní ve smyslu cit. ust. § 39 obč.zák. Ve smyslu cit. ust. § 41 obč.zák. (a s přihlédnutím k závěrům uvedeným Krajským soudem v Ostravě v již zmíněném rozsudku -99 ze dne 18.6.2018) přitom toto neplatné ustanovení nelze oddělit od ostatních částí smlouvy o půjčce, protože s přihlédnutím k adhezní povaze smlouvy a ke smyslu existence předchůdce žalobce, jímž je generování zisku, lze konstatovat, že uzavření smlouvy bez vygenerovaného zisku v takto nemravné výši by pro něj předchůdce žalobce nebylo ekonomicky zajímavé, potažmo že by smlouvu o půjčce bez takto vysokého úroku (poplatku) neuzavřel.

10. Lze tedy uzavřít, že pokud je ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek neplatné a pokud toto ujednání nelze od ostatních částí smlouvy o půjčce oddělit, je neplatná smlouva o půjčce jako celek. Za této situace nezbývá, než práva a povinnosti smluvních stran vypořádat podle cit. ust. § 451 obč.zák. upravujících zásady pro vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdil a prokázal, že jeho předchůdce poskytl žalovanému částku 15 000 Kč a dále tvrdil, že žalovaný z ní jeho předchůdci vrátil částku 12 600 Kč. Bylo tedy na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že žalobci, resp. jeho předchůdci uhradil více, či že tento jeho dluh zanikl jiným způsobem. Což však neučinil a soudu proto nezbylo, než žalovanému uložit, aby částku 15 000 Kč – 12 600 Kč = 2 400 Kč zaplatil, a to dle cit. ust. § 517 odst. 2 obč.zák. spolu s úrokem z prodlení. Splatnost této částky se však dle cit. ust. § 563 obč.zák. v daném případě odvíjí až od doručení žaloby žalovanému soudem, čili od 15.6.2020, protože předchozí předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17.9.2018 byly žalovanému zasílány na adresu, která už od datum není v CEO evidována jako adresa jeho trvalého pobytu. Nebylo přitom ze strany žalobce prokázáno, že by tyto y byly žalovanému skutečně doručeny. Výše úroku z prodlení pak činí 10% p.a. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 2 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. za dobu od 16.6.2020 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

11. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle , tedy podle kritéria úspěchu ve věci. V daném případě byl zjevně převážně úspěšným účastníkem žalovaný, a tudíž to byl on, komu vznikl nárok na náhradu poměrné části nákladů, které vynaložil k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Protože však z obsahu spisu nevyplývá, že by nějaké náklady žalovaný v souvislosti s tímto řízením skutečně vynaložil, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že právo na jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.