Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
12 C 175/2020-28
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 475 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobce v návrhu uvedl, že právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právnická osoba“) a žalobce uzavřeli dne 31. 1. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky právnická osoba, včetně pohledávky za žalovaným specifikované níže. Společnost zkrácený název žalobce se žalovaným uzavřela dle ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) dne 16. 12. 2011 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo (dále jen„ Smlouva“), jejíž znění bylo doplněno dne 20. 9. 2013. Nedílnou součástí Smlouvy jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právnická osoba pro domácnosti (dále jen„ VOP“), s nimiž se žalovaný seznámil, souhlasil s jejich zněním a zavázal se dodržovat povinnosti v nich uvedené v rámci svého prohlášení, které je součástí Smlouvy. Tímto způsobem se součástí Smlouvy stal rovněž ceník právnická osoba. Předmětem Smlouvy byl závazek právnická osoba poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací (spočívající v umožnění přístupu k síti internet a/nebo umožnění přenosu rozhlasových a televizních signálů po kabelu a/nebo poskytování telefonních služeb a poskytování dalších doplňkových služeb) a popř. další služby (pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran) za sjednaných podmínek a závazek žalovaného zaplatit ve Smlouvě, resp. v ceníku, sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci Smlouvy byl mezi právnická osoba a žalovaným sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně settopboxu typ zařízení anonymizována čtyři slova číslo (dále jen„ Zařízení set-top-box“) a dále pronájem přijímacího zařízení, konkrétně modemu název anonymizována čtyři slova anonymizováno (dále jen„ Zařízení modem“). Převzetí Zařízení settopbox a Zařízení modem stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 23. 9. 2013. Žalovaný však řádně nehradil sjednanou cenu za pronajatá Zařízení, konkrétně 70 Kč á měsíc za Zařízení settopbox a 50 Kč á měsíc za Zařízení modem (dále jen„ Ceny“), které mu právnická osoba (vč. ceny ostatních sjednaných služeb a souvisejících poplatků) řádně účtovala níže uvedenými daňovými doklady: daňový doklad číslo s datem splatnosti dne 20. 1. 2017, ze kterého jsou požadovány Ceny celkem 120 Kč; daňový doklad číslo s datem splatnosti dne 20. 2. 2017, ze kterého je požadována Cena ve výši 120 Kč, připojovací poplatek ve výši 99 Kč (nárok popsán níže); daňový doklad číslo s datem splatnosti dne 20. 3. 2017, ze kterého jsou požadovány Ceny celkem 120 Kč; a daňový doklad číslo s datem splatnosti dne 20. 4. 2017, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem číslo s datem splatnosti dne 5. 5. 2017 jen ponížená Cena, tj. částka 16 Kč. V rámci Smlouvy byl dále mezi právnická osoba a žalovaným sjednán v souvislosti s připojením žalovaného ke službám elektronických komunikací tzv. připojovací poplatek ve výši 99 Kč. Předmětný poplatek byl žalovanému, jak je uvedeno výše, řádně vyúčtován daňovým dokladem číslo. S ohledem na skutečnost, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající mu ze Smlouvy konkrétně tím, že nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby, využila právnická osoba svého práva dle čl. 2 .7.3.2 VOP a odstoupila od Smlouvy dopisem ze dne 10. 5. 2017 zaslaným žalovanému v souladu s ustanovením čl. 2 VOP. V rámci odstoupení od Smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a rovněž byl žalovaný upozorněn na povinnost vrátit Zařízení settopbox. V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byl žalovaný povinen nepoškozené a funkční Zařízení vrátit do 14 dnů od ukončení Smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě právnická osoba či jeho zasláním na adresu distribučního skladu právnická osoba. Pro případ nevrácení Zařízení si v rámci Smlouvy sjednala právnická osoba se žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný příjmení settopbox právnická osoba nevrátil, byl žalovaný povinen uhradit právnická osoba smluvní pokutu dle ceníku právnická osoba ve výši 2 000 Kč.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud zjistil následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:
Z předložené Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací verze E10 číslo (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 16. 12. 2011 uzavřena podle zákona o elektronických komunikacích smlouva, v rámci které žalovaný jako účastník a žalobce jako poskytovatel uvedli objednané služby: označení anonymizováno: označení produktu anonymizována tři slova s tím, že klient modem má. Z předložené Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací verze E11 číslo (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 20. 9. 2013 uzavřena podle zákona o elektronických komunikacích smlouva, v rámci které žalovaný jako účastník a žalobce jako poskytovatel uvedli objednané služby: příjmení příjmení televize: Digital Klasik +/digital sport bonus/, dále služby digital music a pronájem modemu ED3 0 a pronájem typ zařízení anonymizována dvě slova se slevami a připojovacím poplatkem 99 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaný se seznámil se specifikací služeb, ceníkem žalobce a všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a všeobecnými obchodními podmínkami prodeje přijímacích zařízení a bere na vědomí, že jsou součástí smlouvy a zavazuje se uhradit smluvní pokutu, pokud nevrátí pronajatá Přijímací zařízení včas a v pořádku.
V souladu s nálezem ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 má soud za to, že v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Soud proto při zohlednění ústavního aspektu materiální rovnosti mezi spotřebitelem a dodavatelem (projevující se v rovině podústavního práva jako ochrana spotřebitele), principů důvěry a poctivosti ve smluvních vztazích, má za to, že smluvní pokuta (jejíž konkrétní okolnosti nejsou uvedeny ve smlouvě, ale pouze v Podmínkách a výše je uvedená pouze v ceníku) nebyla platně sjednána pro rozpor s dobrými mravy (ujednání skryté v podmínkách a ceníku, na které je ve smlouvě pouze odkazováno špatně čitelným písmem nepatrné velikosti, kterým je vytištěn i samotný ceník).
Navíc žalobce neprokázal převzetí uvedených přijímacích zařízení žalovaným do jeho dispozice, když předložený zakázkový list prokazuje pouze instalaci tohoto zařízení, ale není v něm ani zmínka o tom, že žalovaný převzal zařízení do své dispozice. Jiný důkaz o předání a převzetí zařízení nebyl navržen. Obdobně jako v případě vodoměru, plynoměru nebo elektroměru, samotnou instalací v prostorách odběratele se nemění nic na vlastnickém právu dodavatele k těmto zařízením, do nichž není odběratel oprávněn jakkoli zasahovat, i v tomto případě nebyl prokázán žádný právní úkon, kterým by došlo k předání a převzetí samotných zařízení, bez nichž není možné nájemné požadovat. Proto nelze žalobci přiznat ani smluvní pokutu za nevrácení zařízení (jejichž předání neprokázal) ani částek za pronájem těchto zařízení, jejichž předání nebylo provedeným dokazováním zjištěno.
Jako oprávněný nebyl soudem shledán ani nárok na připojovací poplatek uvedený ve smlouvě ze dne 20. 9. 2013, když žádný důkaz o jakémkoli připojení k 5. 1. 2017 nebyl označen ani předložen, přičemž samotné vyúčtování tohoto poplatku neprokazuje, že k tomuto připojení skutečně došlo.
Svou neúčastí na jednání žalobce zmařil poučovací povinnost soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., když při jednání soud zjistil, že žalobce nenavrhl důkazy k prokázání svých tvrzení o platném sjednání poplatku za odstoupení a předání zařízení žalovanému, a zmařil si také možnost být seznámen s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001).
In obiter dictum soud uvádí, že poučení o neprokázání žalobních tvrzení nemohl soud žalobci poskytnout ani v rámci přípravného jednání, jež soud nenařídil, neboť s ohledem na to, že žalovaný nepřebíral soudní obsílky, se přípravné jednání ani reálně nemohlo konat. Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008) potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.
S ohledem na výše uvedené důvody nezbylo soudu než žalobu v celém rozsahu zamítnout. Ostatními provedenými důkazy (všeobecné podmínky, ceníky, výpis z klientského účtu, vyúčtování, odstoupení, výzvy ani důkazy o postoupení pohledávky) se soud v tomto odůvodnění již pro nadbytečnost nezabývá, když na rozhodnutí soudu nemohou mít s ohledem na shora uvedené žádný vliv.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci, avšak žádné náklady mu nevznikly, a proto soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Okresní soud v Litoměřicích