Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 17/2021-37
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Danielem Nevečeřalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 48 680 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá co do částky 30 920 Kč
s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 204,89 Kč,
s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 26 670 Kč od datum do datum
s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 910 Kč od datum do zaplacení
s úrokem z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 17 760 Kč od datum do zaplacení
s úrokem ve výši 10,37% ročně z částky 22 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 760 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna ČR – Okresnímu soudu v Mostě doplatit soudní poplatek ve výši 440 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá co do částky 30 920 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 204,89 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 26 670 Kč od [datum] do [datum] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 910 Kč od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 17 760 Kč od [datum] do zaplacení s úrokem ve výši 10,37% ročně z částky 22 000 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 760 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobkyně je povinna ČR – Okresnímu soudu v Mostě doplatit soudní poplatek ve výši 440 Kč a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 22 000 Kč, úroky 4 670 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 5 940 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 070 Kč, smluvní pokuty 12 000 Kč a úroky z prodlení ve výši 2 204,89 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o úvěru číslo ze dne datum mezi právnická osoba a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč, který žalovaná řádně a včas neuhradila v celkové výši 40 920 Kč ve sjednaných 14 měsíčních splátkách po 2 860 Kč. Pro prodlení žalované s úhradou je úvěr dále úročen úrokovou sazbou ve výši 10,37% ročně. Úvěruschopnost byla řádně zkoumána.
2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem prodána s částí podniku právnická osoba na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, neúčast při jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti.
4. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.
5. Výzva k plnění se základním skutkovým a právní rozborem předcházející žalobě prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení před podáním žaloby.
6. Smlouva o úvěru číslo byla uzavřena mezi právnická osoba, a žalovanou dne datum, žalované byl na jejím základě poskytnut hotovostní úvěr ve výši 22 000 Kč, který měla žalovaná splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 860 Kč v celkové výši 40 920 Kč. Přílohou smlouvy je souhlas se zpracováním osobních údajů a předpis splátek.
7. Transakční historie prokazuje, že žalovaná uhradila dne datum částku 880 Kč, dne datum částku 2 860 Kč a dne datum částku 500 Kč.
8. Oznámení o postoupení pohledávky prokazuje, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za ní žalobkyni právnická osoba
9. Podací lístek ze dne datum prokazuje odeslání dopisu žalované.
10. Smlouva o postoupení pohledávek ve spojení s dodatkem číslo mezi právnická osoba a žalobkyní prokazuje postoupení pohledávky za žalovanou žalobkyni.
11. Potvrzení o zaplacení kupní ceny prokazuje, že žalobkyně zaplatila právnická osoba, za postoupení pohledávek.
12. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.
13. Výpis z právnická osoba, prokazuje její existenci, ze sbírky listin notářský zápis NZ číslo notářky titul jméno příjmení prokazuje prodej části podniku právnická osoba, týkající se spotřebitelských úvěrů právnická osoba
14. Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum prokazuje, že žalovaná požádala právnická osoba, o poskytnutí úvěru ve výši 22 000 Kč, uvedla své zaměstnání, příjmy, výdaje a doložila je výpisy z účtu, rozsudkem soudu o výživném na dítě, SIPO, doklady o úhradě nájemného, ze kterých vyplývá, že žalovaná dne datum hradila kromě běžného nájemného i dluh na nájemném. Nájemní poměr byl uzavřen na dobu určitou
15. Mzdový výměr, pracovní smlouva včetně dodatku a sdělení o výkonu pozice prokazují, že žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba
16. Výplatní pásky žalované za číslo, číslo a číslo prokazují, že žalované byly prováděny exekuční srážky.
17. Z exekučního spisu žalované vedeného u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn.
spisová značka vyplývá, že exekutor byl pověřen vedením exekuce dne datum, ze zprávy exekutora vyplývá, že dlužná částka nebyla dosud uhrazena.
18. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, v úvěrové části. Úvěruschopnost byla zkoumána z příjmů a výdajů žalované, které byly doloženy. Úvěr byl žalované poskytnut, přestože vůči ní byly v době uzavření smlouvy vedeny exekuce.
19. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
21. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.
22. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.
26. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
27. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
28. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované. Soud toto dovozuje ze skutečnosti, že u žalované nebyla řádně zohledněna skutečnost, že jsou vůči ní vedeny exekuce. Dle názoru soudu vedení exekuce vůči dlužníkovi jednoznačně způsobuje neúvěruschopnost, neboť vedení exekuce vůči dlužníkovi prokazuje, že není schopen zvládat hradit své závazky.
29. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
30. Soud dospěl k závěru, že žalované bylo vyplaceno 22 000 Kč, žalovaná uhradila 4 240 Kč, žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 17 760 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni vrátit. Zároveň soud uložil žalované uhradit i úroky z prodlení od první prokazatelně odeslané upomínky žalované ze dne datum, kdy tento dopis se musel dostat do sféry dispozice žalované nejpozději třetí den od odeslání, tedy dne datum, žalovaná se tak dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od datum, když třetí den jí musel být dopis doručen a následující den dluh neuhradila. Soud ve zbytku žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z neplatné úvěrové smlouvy.
31. Shora uvedené právní posouzení je i v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 14 Co 36/2020 -63 ze dne 19.5.2020.
32. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), neboť neshledal důvod pro stanovení odlišné lhůty k plnění.
33. Žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 1 761 Kč v rámci řízení o vydání elektronického platebního rozkazu, jelikož tento nebyl vydán, byla žalobkyně povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 2 201 Kč, žalobkyni tak vznikla povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 440 Kč, to vše v souladu s položkami číslo odst. 2 a položkou 1 odst. 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek může být doplacen na účet číslo variabilní symbol.
34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla převážně úspěšná, ale zcela pasivní a žádné náklady jí tak nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu , zák. č. 99/1963 Sb. , a exekučního řádu, zák. č. 120/2001 Sb.
Proti výrokům o vyměření soudního poplatku, jeho doměření či vrácení přeplatku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s Pl.ÚS-st. [[ číslo]] ze dne datum).