Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 259/2020-33
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 17 378 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 378 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 066 Kč od 3. 4. 2019 do 26. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 306 Kč od 27. 7. 2019 do 26. 8. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 306 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 072 Kč od 9. 4. 2019 do 26. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 072 Kč od 27. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 378 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 066 Kč od 3. 4. 2019 do 26. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 306 Kč od 27. 7. 2019 do 26. 8. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 306 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 18 072 Kč od 9. 4. 2019 do 26. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 17 072 Kč od 27. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 17 378 Kč s příslušenstvím. Nárok na zaplacení částky 306 Kč vznikl dle tvrzení žalobkyně z titulu nezaplacení elektřiny na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 12. 2018 za období od 19. 12. 2018 do 8. 3. 2019. Dalším nárokem je nárok na zaplacení částky 17 072 Kč, který vznikl dle tvrzení žalobkyně z titulu nezaplacení plynu na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 12. 12. 2018 za období od 27. 12. 2018 do 18. 3. 2019.
2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo ze dne 12. 12. 2018 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese adresa žalované, číslo EAN odběrného místa: číslo Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat žalované sjednané množství elektřiny, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci elektřiny do odběrného místa a žalovaná se zavázala odebrat dodanou elektřinu a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby v souladu se smlouvou. Cena elektřiny byla stanovena žalobkyní dle ceníků elektřiny, které spolu s všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny tvoří přílohu smlouvy. Z faktury číslo ze dne 19. 3. 2019, splatné 2. 4. 2019, soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala částku 7 130,57 Kč za dodanou elektřinu (1, 64000 MWh) za období od 19. 12. 2018 do 8. 3. 2019; přičemž na zálohách bylo uhrazeno 2 065 Kč, zůstal nedoplatek ve výši 5 066 Kč.
4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu číslo ze dne 12. 12. 2018 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávce plynu do odběrného místa na adrese adresa žalované, číslo EIC odběrného místa: číslo Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Žalobkyně se zavázala dodávat žalované sjednané množství plynu, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit distribuci plynu do odběrného místa a žalovaná se zavázala odebrat dodaný plyn a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku plynu. Cena plynu byla stanovena dle ceníků plynu, které spolu s všeobecnými obchodními podmínkami dodávky plynu tvoří přílohu této smlouvy. Z faktury číslo ze dne 25. 3. 2019, splatné 8. 4. 2019, soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala částku 18 071,64 Kč za dodaný plyn (v množství 14, 72849 MWh) za období od 27. 12. 2018 do 18. 3. 2019. Předžalobní upomínkou ze dne 27. 5. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě částky 19 541 Kč ve lhůtě do 3. 6. 2020. Dle podacího archu ze dne 27. 5. 2020 právní zástupce žalobkyně zaslal žalované tohoto dne zásilku. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně a ceníků soud zjistil bližší úpravu práv a povinností účastníků smlouvy jak pro dodávku elektřiny, tak dodávku plynu. Žalobkyně ke dni podání žaloby eviduje úhradu žalované ve výši 760 Kč dne 26. 7. 2019 a 4 000 Kč dne 26. 8. 2019 na fakturu číslo znějící na částku 5 066 Kč (nedoplatek za elektřinu) a úhradu ve výši 1 000 Kč na fakturu číslo znějící na částku 18 072 Kč (nedoplatek za plyn). Žalovaná ničeho dalšího neuhradila.
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smluvního vztahu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalobkyni vznikla povinnost dodávat žalované elektřinu a plyn do odběrných míst na adrese adresa žalované a žalované vznikla povinnost zaplatit stanovenou cenu za odebranou elektřinu a plyn.. Žalovaná však nesplnila svou povinnost, když nezaplatila sjednanou cenu za odebranou elektřinu a plyn. Žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za elektřinu za období od 19. 12. 2018 do 8. 3. 2019 ve výši 5 066 Kč po započítání záloh a nedoplatek za plyn za období od 27. 12. 2018 do 18. 3. 2019 ve výši 18 072 Kč.
6. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi žalobkyní a žalovanou na základě § 1810 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.) a na základě zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 50 odst. 2 věty první energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 72 odst. 2 věty první energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Žalovaná nesplnila svoji povinnost řádně a včas uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny a plynu, k čemuž se ve výše zmíněných smlouvách ve spojení s obchodními podmínkami a ceníky zavázala a tím se dostala do prodlení s úhradou těchto částek. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a plynu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 378 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při stanovení výše nákladů právního zastoupení bylo postupováno podle § 14b a. t. proto, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž bylo předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč
8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.