Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 271/2020-53

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danielou Liscovou, jako samosoudkyní, ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 8 900 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 8 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 900 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 26. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 8 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 900 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 26. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované žalobou, u soudu podanou dne 13. 8. 2020, domáhá zaplacení částky 8 900 Kč spolu s úrokem z prodlení a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, IČO (ke dni 28. 9.2018 byla část závodu právnická osoba převedena ve prospěch právnická osoba, IČO) dne 1. 10. 2015 smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí se staly úvěrové podmínky. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v souladu s uzavřenou smlouvou úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná, včetně sjednaného navýšení na celkovou částku 25 350 Kč, zavázala řádně a včas splácet v 13ti pravidelných měsíčních splátkách nejpozději do 25. 10. 2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou převedl Smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná ani přes upomínky neuhradila žalobkyni ničeho.

2. Soud ve věci vydal dne 27. 8. 2020 pod číslo jednací, elektronický platební rozkaz, který se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto jej soud usnesením ze dne 3. 11. 2020 číslo jednací číslo, zrušil.

3. K jednání, které se ve věci konalo dne 22. 2. 2021, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle , (dále jen „ “), neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Podle v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy: smlouvou o prodeji části závodu ze dne 8. 9. 2018, včetně přehledu portfolia, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, včetně seznamu postupovaných pohledávek, žádostí o úvěr ze dne 1. 10. 2015, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kopie občanského průkazu žalované, a označení kontaktní osoby, smlouvou o úvěru číslo ze dne 1. 10. 2015, Dohodou o změně doporučeného termínu úhrady splátek ze dne 19. 2. 2018, podacím lístkem ze dne 26. 2. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020.

5. Podle ( , dále jen o. z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru, (ve znění účinném k době zavření smlouvy o úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 588 o. z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu:

12. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ing Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

13. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak neprokazuje, že by předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý úvěr. V podkladech pro posouzení bonity klienta je sice uvedena výše průměrného měsíčního příjmu, a výše dalších očekávaných příjmů, avšak bez jakéhokoli ověření, například výplatními páskami či výpisy z účtu apod. Obdobně je v podkladech uvedena výše průměrných měsíčních výdajů domácnosti, avšak bez bližší specifikace a jakéhokoli ověření. Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly předchůdcem žalobkyně zjišťovány a ověřovány majetkové poměry žalované, její příjmy, výdaje, zaměstnání, počet členů domácnosti, zda byla vedena v registru dlužníků bank apod. Resp. že byly údaje sdělené dlužníkem jakkoli ověřovány.

14. Předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

15. Ustanovení výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli„ na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

16. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: “….pos úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.

17. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s  soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání smlouvy o úvěru, na jehož základě předchůdce žalobkyně poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení , a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.

18. S ohledem na shora uvedené závěry, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že smlouva o úvěru uzavřená dne 1. 10. 2015 mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná podle § 588 o. z., neboť svým obsahem nebo účelem zjevně odporuje zákonu, nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.

19. Současně má soud v řízené za prokázané, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se v této výši žalovaná na úkor předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť předchůdce žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč žalované poskytl bez právního důvodu. Dle tvrzení žalobkyně měla žalovaná uhradit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 25 350 Kč, a po žalované požaduje zaplatit částku 8 900 Kč, s tím, že žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Z tvrzení žalobkyně tak lze usuzovat, že na konto poskytnuté částky žalovaná hradila, a s ohledem na výši žalované částky lze usuzovat, že uhradila 16 450 Kč (25 350 Kč mínus 8 900 Kč), tedy více, než činilo bezdůvodné obohacení žalované. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na konto dotčeného závazku něčeho uhradila, a byť z tvrzení žalobkyně přímo nevyplývá, na jakou částku byly úhrady ze strany žalované právním předchůdcem žalobkyně započítány, tím, že se žalobkyně nedostavila soudu, zbavila se v tomto směru dobrodiní poučení soudu (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), když potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení , jak charakterizováno shora.

20. Protože má soud úvěrovou smlouvu ze dne 1. 10. 2015 za absolutně neplatnou, tak veškeré žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy, tedy obchodní úrok, poplatky a úrok z prodlení nad rámec soudem přiznaný, zamítl, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán. Na tom nic nemění skutečnost, že mohlo být plnění žalovaného žalobkyní započteno omylem na neplatně sjednané příslušenství jistiny.

21. Soudu proto na základě všech shora uvedených skutečností nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

22. Podle věty prvé , soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalobkyně byla ve věci neúspěšná, a žalované, která byla ve věci úspěšná, náklady řízení dle spisu nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , )

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.