Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 186/2020-58

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl soudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 9.976,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9.976,09 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9.976,09 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a dále úrok ve výši 23,88 % ročně z částky 9.976,09 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se částečně zastavuje co do úroku ve výši 23,88 % ročně z částky 9.976,09 Kč od 10. 1. 2011 do 21. 6. 2019.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.667 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul titul jméno příjmení, titul za jménem, se sídlem obec a číslo.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9.976,09 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9.976,09 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a dále úrok ve výši 23,88 % ročně z částky 9.976,09 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se částečně zastavuje co do úroku ve výši 23,88 % ročně z částky 9.976,09 Kč od 10. 1. 2011 do 21. 6. 2019. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.667 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], se sídlem [obec a číslo].

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 9.976,09 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdil, že mezi právnická osoba (dříve také právnická osoba), IČO a žalovaným byla dne 12. 2. 2007 uzavřena„ Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty“ číslo (dále jen„ Smlouva“). Smluvní stranou na straně věřitele se následně od 30. 9. 2010 stal právní předchůdce žalobce, právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), se sídlem adresa, IČO (dále jen„ příjmení“), a to na základě vkladu části podniku právnická osoba, označené jako„ Kreditní karty“, s účinností k 9. 9. 2010 do právnická osoba, IČO, která následně zanikla vnitrostátní fúzí sloučením právě se právnická osoba s účinností k 30. 9. 2010. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve smlouvě seznámil. Součástí smlouvy je dále také sazebník. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaný dle smlouvy ve spojení s podmínkami zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 5 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem její splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný ve smlouvě zavázal vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby (zejména za správu úvěrového účtu, za vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce učiněné prostřednictvím kreditní karty), poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a dále poplatků za odeslané upomínky, a to ve výši uvedené v sazebníku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byl pak povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Přesný výčet transakcí kreditní kartou, výše smluvních úroků a průběh splácení jsou zachyceny v přiložených měsíčních výpisech z účtu číslo ke kreditní kartě za období od data uzavření smlouvy do ukončení smlouvy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností způsobené zejména prodlením s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využila banka svého práva sjednaného v podmínkách a dne 9. 1. 2011 ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 31.380,64 Kč. Aktuální výše úrokové sazby úroku pak dle úrokového lístku banky činila 23,88 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalovaného uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 23,88 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, a to s účinností ke dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 21. 6. 2019, celkem 9.976,09 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 9.976,09 Kč, úroků z úvěru ve výši 23,88% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 9.976,09 Kč od 10. 1. 2011 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 7,75% p.a. z dlužné částky ve výši 9.976,09 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 28. 4. 2020.

2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz číslo jednací ze dne 14. 9. 2020. Žalovaný proti němu podal odpor„ z důvodu proběhlé insolvence“.

3. Žalobce doplnil svá tvrzení, že insolvenční řízení žalovaného vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. insolvenční spisová značka bylo skončeno usnesení č.j. insolvenční spisová značka ze dne 24. 8. 2016, kterým byl žalovanému zrušen konkurz. Žalovaný tedy v insolvenci osvobozen nebyl a z podstaty věci ani nemohl být, a navíc platby žalovaného z insolvenčního řízení byly na pohledávku započteny a ta ponížena ještě před postoupením pohledávky, ke kterému došlo dne 21. 6. 2019. Žalovaný zbývající dlužnou částku neuhradil, a to přesto, že žalovaný byl v souladu s ust. 142a právním zástupcem žalobce řádně vyzván k dobrovolné úhradě.

4. Soud rozhodl bez nařízení jednání postupem dle , , ve znění pozdějších předpisů ve spojení s 

5. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 23,88 % ročně z částky 9.976,09 Kč za dobu od 10. 1. 2011 do 21. 6. 2019. Soud na základě dispozičního úkonu žalobce řízení částečně zastavil dle , čímž je reflektováno postoupení předmětné pohledávky žalobci. Žalovaný nevznesl žádné konkrétní výhrady proti výši dlužné částky. Ve svém písemném vyjádření pouze žádal o možnost splátek, avšak na výzvu soudu nedoložil žádným způsobem své aktuální, majetkové, sociální, výdělkové poměry.

6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo bylo zjištěno, že právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovaný uzavřeli písemnou smlouvu o úvěru, kdy byl poskytnut tzv. úvěrový rámec pro čerpání prostřednictvím platební karty. Smlouva byla podepsána 12. 2. 2007. Dále měl soud k dispozici doklady týkající se výpočtu výše dlužné částky, přehled jednotlivých splátek, tedy doklad o výši dluhu, smlouvu o postoupení pohledávky s přílohou o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, doklady o odeslání výzvu k plnění ze dne 28. 4. 2020, obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty spolu se sazebníkem, úrokovým listem banky, výpisem prokazující výši dlužné částky společně s výpovědí.

7. V řízení tedy bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru písemně, ke dni 12. 2. 2007 Smlouva byla uzavřena mezi žalovaným a právnická osoba a následně došlo k postoupení pohledávky žalobcem prokazatelným způsobem. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a používání kreditní karty s poskytnutým úvěrovým rámcem 10.000 Kč a zároveň byla poskytnuta kreditní karta, z níž byl oprávněn žalovaný čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem v hotovosti až do výše úvěrového rámce. Zároveň byla stanovena povinnost splácet čerpaný úvěr ve sjednaných měsíčních minimálních splátkách, když konkrétní výše měsíční splátky nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem splatnosti. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit včetně úroků a poplatků, zejména za správu úvěrového účtu a vedení kreditní karty a za jednotlivé transakce. Bylo prokázáno (a žalovaným nerozporováno), že došlo k prodlení s hrazením povinné minimální splátky, proto banka využila svého oprávnění a ke dni 9. 1. 2011 ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, která v té době činila 31.380,64 Kč. Zároveň byla zjištěna aktuální výše úrokové sazby úroku podle úrokového lístku ve výši 23,88 % ročně. V průběhu insolvenčního řízení žalovaného došlo k částečné úhradě dluhu. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že insolvenční řízení bylo ukončeno usnesením o zrušení konkurzu s právní mocí 17. 9. 2016, nebyl žalovaný osvobozen od platby svých předchozích dluhů, když platby žalovaného z insolvenčního řízení byly na pohledávku započteny ještě před postoupením pohledávky, ke kterému došlo 21. 6. 2019.

8. Podle , , platí, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. Soud tedy posoudil věc podle právních předpisů platných do 31. 12. 2013.

9. Podle § 497 obch. zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroky je dlužník povinen platit od doby poskytnutí peněžních prostředků, a to ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona (§ 502 odst. 1 obch. zákoníku). Poskytnuté peněžní prostředky je dlužník povinen vrátit ve sjednané lhůtě, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán (§ 504 obch. zákoníku). Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků jsou splatné i úroky, které se jej týkají (§ 503 odst. 1 obch. zákoníku). Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky (§ 506 obch. zákoníku). Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského (§ 369 odst. 1 obch. zákoníku).

10. V daném případě soud posoudil věc podle ustanovení smlouvy o úvěru dle obchodního zákoníku účinného v době uzavření smlouvy. Zatímco předchůdce žalobce svůj závazek ze smlouvy o úvěru splnil, žalovanému poskytl finanční prostředky, žalovaný své závazky vyplývající ze smlouvy zaplatit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky a dalšími poplatky zcela nesplnil. Byla zaplacena pouze část peněz ze sjednaného objemu peněžních prostředků. Není v zásadním rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, který má v předmětu podnikání poskytování úvěru, předá finanční prostředky za úplatu, tedy nejenom za smluvní úrok, ale i za poplatek uvedený ve smlouvě s přihlédnutím k judikatuře např. rozsudku NS ČR z 15. 12. 2004 sp. zn. týkající se výše úroků.

11. Z toho důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku ve výši 9.976,09 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, které soud přiznal dle požadavku žalobce od 22. 6. 2019, tedy ode dne postoupení pohledávky na žalobce, a to dle obč. zákoníku účinného v době uzavření smlouvy a – 3 obch. zákoníku účinného v době uzavření smlouvy v souladu s  ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dále přiznal požadovaný úrok ve výši 23,88 % ročně za období modifikované dispozičním úkonem žalobce.

12. Lhůtu k plnění soud stanovil dle , když soud neshledal žádné okolnosti odůvodňující prodloužení této lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek. Žalovaný sice žádal o poskytnutí splátek, taktéž žalobce by s tímto pravděpodobně souhlasil, avšak žalovaný žádným způsobem nedoložil na výzvu soudu své aktuální majetkové výdělkové a sociální poměry. Z těchto důvodů nelze poskytnout žalovanému dobrodiní splátek a soud tedy stanovil zákonnou lhůtu k plnění.

13. Ohledně náhrady nákladů řízení soud v daném případě vycházel z ustanovení a přiznal žalobci pouze náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění svého práva proti žalovanému, které jsou v souladu s právními předpisy. Žalobce má nárok jednak na náhradu nákladů řízení představující jednak soudní poplatek ve výši 400 Kč (položka 2 bod. 1. písm. a) sazebníku zákona o soudních poplatcích č. ).

14. Ohledně náhrady nákladů právního zastoupení žalobce advokátem bylo zjištěno, žalobce podal u Okresního soudu v Litoměřicích více obdobných žalob, návrhy v těchto věcech mají podobu, která se odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření však je totožný či jen s drobnými odchylkami, je zde jednota v osobě žalobce a jeho advokáta, sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Navíc ve sporu jde o pohledávku ze smlouvy, kde jednou ze stran byl spotřebitel, a jde o smlouvu, nebo podmínky jiného právního důvodu k plnění, při nichž je spotřebitel fakticky zásadně vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem, soud proto hodnotí žalobu ve věci jako tzv.„ formulářovou“ žalobu. Proto soud při určování výše odměny za učiněné úkony právní pomoci dle vyhl. č. , advokátní tarif, – příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a podání žaloby vyšel z . vyhl. č. , advokátní tarif, když řízení ve věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a v řízení byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, s tím, že pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně 200 Kč, tj. celkem 600 Kč (3 x 200 Kč), dále žalobci přiznal náhradu nákladů 3 x 100 Kč paušální částky jako náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné dle vyhl. č. , advokátní tarif, a DPH 21% z částky 900 Kč (600 Kč + 300 Kč), tj. 189 Kč ( ).

15. Další náklady řízení představuje odměna zástupce za písemná podání soudu po vydání platebního rozkazu týkající se částečného zpětvzetí žaloby, v sazbě 1.500 Kč za úkon a 300 Kč režijního paušálu dle vyhl. č. , advokátní tarif, dále navyšované daní z přidané hodnoty 21 %, tedy 378 Kč.

16. Součet částek 2.178 Kč a 1.089 Kč a 400 Kč činí 3.667 Kč jako soudem přiznaná náhrada nákladů řízení žalobci. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3.667 Kč ve lhůtě dle na platební místo dané

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ). Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může podat oprávněný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci dle o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.