Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 37/2021-18
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 3 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 19. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 19. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ ).
2. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku a to z titulu uzavřené smlouvy o úvěru číslo dne datum, již žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba
3. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.
4. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.
5. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Žalovaný uzavřel s původním věřitelem právnická osoba, dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 18.11.2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil ze svého firemního bankovního účtu vedeného u bankovního ústav u ČS Česká spořitelna na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet vedeného u bankovního ústav u ČS Česká spořitelna. Dne 12.5.2020 byla mezi žalobcem a původním věřitelem uzavřená smlouva o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem postupitele ze dne 26.05.2020. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 26. 5. 2020. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ , ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že dlužnou částku neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě.
6. Výše uvedenou smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku . Podle něj se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, který jí z této smlouvy vyplýval a poskytla žalovanému úvěr ve shora uvedené výši. Žalovaný však svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky nesplnil. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána vůči žalovanému po právu, proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.
7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 AT o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.