Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 268/2020-49
Okresní soud Brno-venkov v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci
žalobce: ; Česká televize, IČ: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa, obec a číslo,
zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození,
bytem adresa, obec, okres okres
o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 2.094 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta v obec.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 675 Kč s úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 2.094 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].
1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení vyčísleným částkou 60,29 Kč. Tvrdí, že podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud žalobci po jeho písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů od doručení této výzvy. Žalovaný je odběratelem elektřiny na adrese adresa žalovaného, není však přihlášen jako poplatník televizních poplatků, žalobce mu proto zaslal výzvu k přihlášení či provedení čestného prohlášení s poučením, že pokud nebude reagovat, bude zařazen do evidence poplatníků ze zákona. Žalovaný však nereagoval a poplatková povinnost mu vznikla do září 2019. Žalovaná částka představuje televizní poplatky 135 Kč měsíčně za měsíce září 2019 až leden 2020. Žalovaný žalobci na tuto částku ničeho neuhradil ani po výzvách žalobce.
2. Ve věci byl dne 12. 11. 2020 vydán platební rozkaz, který se však zrušil, neboť žalovaný proti němu podal v zákonné lhůtě odpor. Navrhl zamítnutí žaloby a poukázal na to, že na adrese adresa žalovaného, dlouhodobě nemá a neužívá televizi, byt na této adrese pronajímá a nájemce jméno příjmení rovněž televizi nemá. Žalovaný připojil čestné prohlášení nájemce.
3. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.
4. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Podle centrální evidence obyvatel je žalovaný od 22. 1. 2007 až dosud přihlášen k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného. Dopisem z 23. 4. 2019 žalobce oznámil žalovanému, že je žalovaný evidovaným odběratelem elektrické energie, ale není mezi plátci televizních poplatků, a dal žalovanému na výběr tři postupy. Pokud žalovaný v domácnosti má televizi, ale neplatí poplatek, vyzval žalobce žalovaného, aby do 30 dnů od obdržení dopisu podal přihlášku k úhradě televizních poplatků, pokud od placení těchto poplatků není osvobozen. Televizní poplatek lze hradit prostřednictvím České pošty přes SIPO nebo jako přímý poplatník a elektronicky lze vyplnit odpovědní formulář na specifikované internetové adrese, přičemž žalobce poskytl žalovanému pro tento případ kód. Ve druhém případě, pokud by žalovaný televizní poplatek za domácnost platil, byl vyzván k vyplnění a odeslání čestného prohlášení, které bylo přílohou dopisu s vyplněním příslušných údajů o registraci, pod níž platí televizní poplatek. V třetím případě, pokud žalovaný televizní přijímač nevlastní či neužívá, vyzval ho žalobce, aby do 30 dnů od obdržení tohoto dopisu zaslal žalobci vyplněné čestné prohlášení připojené k dopisu. Žalobce zároveň upozornil žalovaného na to, že pokud by na výzvu nereagoval, žalobce zařadí žalovaného do evidence poplatníků a bude ho považovat za poplatníka televizních poplatků. K výzvě byl připojen odpovědní formulář přihlášení do evidence poplatníků a čestné prohlášení. Podle doručenky byl dopis odeslán žalovanému doporučeně, dne 25. 4. 2019 byl uložen na poště a žalovanému byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl, vzhledem k tomu, že tak neučinil, byla mu zásilka dne 7. 5. 2019 vhozena do jeho poštovní schránky. Dopisem z 28. 8. 2019 oznámil žalobce žalovanému, že vzhledem k tomu, že na předchozí výzvu nereagoval, byl zařazen do evidence plátců televizního poplatku, a od září 2019 je povinen platit poplatky 135 Kč měsíčně, první poplatek je splatný 15. 9. 2019. Dalším dopisem z 15. 3. 2020 vyzval žalobce žalovaného, aby zaplatil žalovanou částku, tedy 5 x poplatek 135 Kč za měsíce září 2019 až leden 2020. Podle doručenky byl dopis uložen na poště 18. 3. 2020 a žalovanému vhozen do poštovní schránky dne 1. 4. 2020, a to po dosílce na adresu adresa žalovaného. Dalším dopisem z 27. 5. 2020 upomenul žalobce žalovaného o žalovanou částku, dopis byl odeslán doporučeně dne 29. 5. 2020, zásilka se však vrátila žalobci nedoručená s tím, že žalovaný si ji nevyzvedl. Dopisem z 15. 7. 2020 urgoval žalobce úhradu žalované částky, dopis odeslal žalovanému doporučeně dne 17. 7. 2020, i tento dopis se vrátil žalobci nedoručený.
4. Podle potvrzení České pošty a výpisů z evidence České televize byl žalovaný zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku v srpnu 2019.
5. Ze smlouvy o nájmu bytu z 7. 5. 2019 vyplývá, že byla uzavřena mezi žalovaným jakožto pronajímatelem a jméno příjmení jakožto nájemcem na byt na adrese adresa žalovaného, na dobu určitou od 7. 5. 2019 do 7. 5. 2021. Podle předávacího protokolu byl byt předán 7. 5. 2019 nájemci. Žalovaný dne 24. 11. 2020 vyplnil a podepsal tiskopis žalobce příjmení prohlášení, v němž uvedl, že nevlastní a ani déle než 30 dní neužívá jakýkoli televizní přijímač a že tyto údaje jsou pravdivé. Jako své bydliště uvedl adresu adresa žalovaného. Z odpovědního formuláře žalobce, přihlášení do evidence poplatníků a čestného prohlášení, přičemž se jedná o přílohu k výše uvedené výzvě žalobce z 23. 4. 2019, bylo zjištěno, že ji vyplnil dne 16. 11. 2020 nájemce příjmení. Prohlásil, že není vlastníkem ani neužívá televizní přijímač na adrese adresa žalovaného, a to ani na jiné adrese.
6. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Poplatníkem tohoto poplatku je ve smyslu § 3 odst. 2 téhož zákona fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Každý poplatník je povinen ve smyslu § 8 odst. 2 téhož zákona oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal. Pokud však fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy, jak stanoví § 3 odst. 4 téhož zákona. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.
7. Žalovaný ničeho nenamítal proti tomu, že je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě. V řízení nebylo zjištěno, že by se žalovaný kdy přihlásil do evidence televizních poplatků. Žalovaný po písemné výzvě žalobce z 23. 4. 2019, obsahující veškeré možnosti postupu včetně poučení o následcích nereagování na výzvu, žalobci ničeho nesdělil, neoznámil, že by byl přihlášen v evidenci televizních poplatků, že by poplatky platil, případně ani nevyplnil a neodeslal žalobci čestné prohlášení připojené k výzvě o tom, že žalovaný televizní přijímač nevlastní, ve stanovené 30denní lhůtě. Tato výzva se dostala do dispozice žalovaného nejpozději dne 7. 5. 2019. Konec 30denní lhůty pro odpověď žalovaného na výzvu byl 6. 6. 2019, a dnem následujícím 7. 6. 2019 se žalovaný považuje za poplatníka televizního poplatku.
8. Výše poplatku činí podle § 6 téhož zákona částku 135 Kč měsíčně. Poplatek je splatný v souladu s ustanovením § 7 odst. 2 téhož zákona nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. V daném případě měl tedy žalovaný platit televizní poplatky od 15. dne měsíce července 2019, když se poplatníkem stal v předcházejícím měsíci červnu 2019. Žalobce požaduje televizní poplatky až od měsíce září 2019 za 5 měsíců, tedy do ledna 2020, což představuje žalovanou částku 675 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení těchto poplatků výše uvedenými dopisy a poskytl mu k tomu vždy dostatečnou a přiměřenou lhůtu, jak žalobci ukládá ustanovení § 10 téhož zákona. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani po 3 výzvách poplatky nezaplatil, je žalobce oprávněn domáhat se úhrady televizních poplatků u soudu podle téhož ustanovení.
9. Pokud jde o čestné prohlášení žalovaného datované 24. 11. 2020 a čestné prohlášení jeho nájemce jméno příjmení z 16. 11. 2020, je třeba především uvést, že nebylo prokázáno, že by čestné prohlášení žalovaného bylo doručeno žalobci, případně kdy se tak stalo. I kdyby však toto čestné prohlášení žalobci doručeno bylo, nelze přehlédnout, že bylo učiněno až v listopadu 2020, tedy po uplynutí žalovaného období, za které žalobce televizní poplatky nárokuje. Toto čestné prohlášení žalovaného proto nemohlo zabránit následkům nereagování žalovaného na výzvu žalobce, tedy tomu, že se žalovaný stal poplatníkem televizních poplatků v době předcházející.
10. Žalobci podle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úroky z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti každého poplatku, tedy od 16. dne měsíců září 2019 až leden 2020. Sazba úroku z prodlení je stanovena v § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , když účastníci si jinou sazbu úroku z prodlení neujednali. Tato sazba činí 10 % ročně. Žalobce, i když má právo na zaplacení úroků z prodlení za dobu až do úplné úhrady dlužných televizních poplatků, nárokuje úroky z prodlení u každého měsíčního televizního poplatku pouze do 15. 10. 2020. Soud ověřil, že úrok z prodlení za žalobcem požadovaná období činí celkem 60,29 Kč.
11. Na základě výše uvedených skutečností považuje soud žalobu žalobce za důvodnou, a proto jí plně vyhověl.
12. Žalobce měl ve sporu plný úspěch a soud mu proto přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení 2 094 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu . Soud přihlédl k tomu, že žalobce více než 7 dní před zahájením řízení odeslal žalovanému výzvu k plnění, a to výše uvedené dopisy, v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. Náklady žalobce se skládají z následujících složek. Soudní poplatek činí 400 Kč, odměna za právní zastoupení za první 2 úkony spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a v sepisu žaloby představuje 400 Kč za 2 úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky 177/1996 Sb. – advokátního tarifu, a ke každému z těchto úkonů náleží paušál režijních výloh po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Za vyjádření žalobce k odporu žalovaného činí odměna 500 Kč podle § 7 advokátního tarifu a paušál 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu Poslední složkou nákladů řízení je částka 294 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty vypočtené ze všech odměn a paušálů.
13. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto při stanovení výše odměny za první 2 úkony právní pomoci včetně paušálů soud použil ustanovení § 14b a nikoli § 7 advokátního tarifu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.