Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 22/2021-32
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 21 308,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 21 308,10 Kč, kapitalizovaného úroku 6 460,99 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 165,47 Kč od 20. 6. 2020 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení částky 21 308,10 Kč, kapitalizovaného úroku 6 460,99 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 165,47 Kč od 20. 6. 2020 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 21 308,10 Kč (jako jistiny úvěru 18 165,47 Kč a smluvní pokuty 3 142,63 Kč) s kapitalizovaným úrokem 6 460,99 Kč a úrokem z prodlení 10 % ročně z dlužné jistiny od 20. 6. 2020 do zaplacení. Tvrdila, že datum uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit a zaplatit úrok 111334 % p. a. v 30 měsíčních splátkách po 1 995 Kč, splatných vždy 16. dne v měsíci počínaje 16. 5. 2019. Žalovaná splatila první dvě splátky včas, třetí s prodlením, nicméně uhradila i smluvní pokutu 499 Kč, čtvrtou až šestou splátku uhradila včas (šestou 10. 10. 2019), poté uhradila až po třech upomínkách dne 18. 2. 2020 částku 7 481,83 Kč (z té žalobkyně započetla částku 900 Kč na poplatek za dvě odeslané upomínky, 499 Kč na smluvní pokutu, 5 303,31 na úrok a v části 779,52 Kč na jistinu). Žalovaná dále nic nehradila, žalobkyně proto dne 8. 6. 2020 úvěr zesplatnila a vyzvala jej k úhradě nedoplatku do 19. 6. 2020. Žalovaný úrok představuje nedoplatek úroku splatného do 8. 6. 2020. Žalovaná smluvní pokuta činí 0,1 % denně z dlužné jistiny za dobu od 20. 6. 2020 do 9. 12. 2020.
2. Žalovaná se přes výzvy a poučení soudu k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila, žalované se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.
4. Z provedených důkazů soud učinil následující zjištění:
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že jistina úvěru činila částka a žalovaná se zavázala, že ve 30 měsíčních (16. dne každého měsíce, první splátka 16. 5. 2019) splátkách po 1 995 Kč žalobkyni zaplatí částku 59 850 Kč, tedy jistinu spolu s úrokem 111,33 % ročně. Za nedílnou součást smlouvy byly prohlášeny smluvní podmínky.
6. V čl. VI.1 smluvních podmínek byla ujednána možnost zesplatnětní pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky v dodatečné lhůtě 30 dnů. V čl. VI.2 písm. a) byl ujednán poplatek za upomínky ve výši 450 Kč. Mohla být odeslána max. jedna upomínka měsíčně. V čl. VI.3 písm. a) byla ujednána smluvní pokuta 499 Kč za prodlení s úhradou dlužné splátky a 0,1 % denně denně z dlužné částky po zesplatnění.
7. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 9. 10. 2017 soud zjistil, že dne 24. 4. 2019 byla na účet žalované zaslána částka 20 000 Kč.
8. Ze splátkového kalendáře z 16. 4. 2019 soud zjistil, že úvěr se splácel anuitním způsobem.
9. Z dopisu ze dne 5. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dluh zesplatnila k 8. 6. 2020.
10. Z ostatních předložených listin soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.
11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, které jsou ve vzájemném souladu.
12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ OZ“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 588 OZ platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 577 OZ platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
13. Ze shora citovaných ustanovení a zjištění o obsahu smlouvy je zřejmé, že žalovaná byla povinna vrátit žalobkyni jistinu a zaplatit úrok, avšak ujednání o výši úroků soud považoval za zjevně rozporné s dobrými mravy (což má vliv na další posouzení věci).
14. Výkladem pojmu dobrých mravů ve vztahu k úrokům se zabývá bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky). S těmito právními názory se soud zcela ztotožňuje.
15. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v dubnu 2019 (dle údajů ČNB – databáze ARAD dostupné na https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang) 8,36 % p. a. Úrok sjednaný v posuzované věci byl oproti této hodnotě více než desetinásobný. Rozpor s dobrými mravy je zde proto naprosto zjevný (nadto za situace, kdy se jedná o vztah podnikatel – spotřebitel a smlouva je adhezního typu) a ujednání o výši úroků je proto podle § 588 OZ absolutně neplatné.
16. Postup podle § 1802 OZ v posuzované věci nepřipadá v úvahu, neboť nejde o situaci, kdy by byl sjednán úrok bez určení výše, nýbrž o situaci, kdy výše úroku sjednána byla, avšak neplatně. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla smlouvou úvěrovou – tedy ex lege úplatnou – nebylo na místě ani nepřiznání úroku, ale bylo třeba podle § 577 OZ moderovat výši úroku tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání práv a povinností stran.
17. Obecně vyšší rizikovosti poskytování úvěrů nebankovním subjektem musí odpovídat i výše úroku, soud proto žalobci přiznal úrok 20 % ročně z částky 20 000 Kč, tedy sazbu více než dvojnásobnou oproti sazbě průměrné poskytované bankami.
18. Při úroku 20 % ročně by výše splátky činila 853 Kč. To znamená, že k 8. 6. 2020 měla žalovaná po právu zaplatit celkem 11 089 Kč (13 splátek). Žalovaná do té doby dle tvrzení žalobkyně zaplatila celkem 20 400,83 Kč. Žalovaná nebyla v prodlení ani před 8. 6. 2020 – vzhledem k vyšším měsíčním úhradám (1 995 Kč) měla„ předplaceno“ i na dobu, kdy řádně neplnila splátkový kalendář (tzn. nebyla v prodlení ani v době 16. 7. 2019 – 22. 7. 2019 a 16. 11. 2019 – 18. 2. 2020).
19. Zaplacená částka 20 400,83 Kč odpovídá 23,9 splátkám po 853 Kč. Kde dni rozhodnutí 3. 3. 2021 mělo být zaplaceno 22 splátek. Žalovaná se tedy prozatím neocitla v prodlení. Žalobkyni tedy zatím nevzniklo právo úvěr zesplatnit ani právo na smluvní pokuty a úrok z prodlení.
20. Shrnutou, vlivem neplatnosti ujednání o výši úroku je žaloba předčasná a proto ji soud zamítl.
21. Co se týče nákladů řízení, žalovaná byla plně úspěšná a měla by proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , avšak žádné náklady nevynaložila, soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve obec ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.