Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 230/2019-46
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro částka s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum, doručenou Okresnímu soudu Plzeň - sever dne datum, domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 151,7% ročně a to ve anonymizováno měsíčních splátkách po částka (celkem částka) splatných vždy k 21. dni kalendářního měsíce počínaje anonymizováno rok. Úvěrové podmínky však žalovaný neplnil, uhradil pouze tři splátky po částka dne datum, datum a datum. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvních pokut v celkové výši částka a dále pak náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši částka. K zesplatnění úvěru pro prodlení žalovaného došlo ke dni datum, v důsledku čehož je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu ve výši částka, tak i veškeré nezaplacené úroky a dále pak i zákonný úrok z prodlení. Dluh žalovaný neuhradil ani po výzvě. Podle čl. 6 smlouvy je žalovaný po zesplatnění úvěru povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný dluží žalobkyni jistinu ve výši částka (původní jistina částka + dlužný úrok do zesplatnění částka), smluvní pokutu ve výši částka, náhradu nákladů v souvislosti s prodlením žalovanému ve výši částka, smluvní pokutu ve výši 0,1% z jistiny částka za každý den prodlení žalovaného počínaje dnem datum do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje pouze pokutu ke dni vyhotovení žaloby tj. částka a dále pak úrok ve výši 95,95% ročně z původní dlužné jistiny částka od datum do zaplacení, maximálně však do výše částka. Žalobkyně požaduje rovněž i zákonný úrok z prodlení počítaný ode dne vyhotovení žaloby tj. od datum.
2. Okresní soud Plzeň - sever usnesením ze dne datum postoupil věc Okresnímu soudu v Klatovech jako soudu místně příslušnému, podle bydliště žalovaného.
3. K soudem nařízenému jednání, které se konalo dne datum, se žalovaný nedostavil, na předvolání nereagoval, z jednání se neomluvil, nežádal o odročení jednání. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti postupem podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu.
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předloženého návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo bylo prokázáno, že tento učinil žalovaný dne datum u žalobkyně, když tento návrh byl žalobkyní téhož dne akceptován. Z uvedeného listinného důkazu bylo dále zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši částka. Úvěr byl v plné výši poskytnut dne datum na účet žalovaného číslo bankovní účet. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po částka splatných nejpozději do 21. dne každého kalendářního měsíce při výši úrokové sazby 151,7 % ročně. Žalovaný se tak zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku ve výši částka. Žalobkyně dopisem ze dne datum oznámila žalovanému schválení úvěru. Z obsahu úvěrové smlouvy, jakož i splátkového kalendáře je zřejmé, že splatnost první splátky úvěru ve výši částka připadla na datum datum, když poslední 48. měla být splacena dne datum. Z tvrzení žalobkyně, jež ze strany žalovaného nebylo rozporováno, vzal soud za zjištěné, že žalovaný uhradil na úvěrovou pohledávku toliko tři splátky po částka a to dne datum, datum a datum, což je zřejmé z karty klienta na jméno žalovaného. Dopisem ze dne datum byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužných splátek číslo. Následovalo oznámení žalobkyně datované datum o zesplatnění úvěru s vyčíslením dlužné částky co do jistiny částka, úrok ke dni zesplatnění částka, smluvních pokut částka a náhrady nákladů v souvislosti s prodlením částka, celkem částka. Žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil do 10 dnů od odeslání výzvy.
5. Podle § 2395 občanského zákoníku platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém rozhodnutí č. j. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018 ve skutkově i právně obdobné věci, je taková smlouva, která obsahuje ujednání o úrocích, které se zcela vymykají běžným sazbám, za nichž poskytují spotřebitelské úvěry banky, absolutně neplatná a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. I při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, jichž se žalobkyně ve svém závěrečném návrhu dovolává, nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V dané věci je tato nerovnováha tak významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení občanského zákoníku vyjádřená v hlavě I je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je v souladu s ust. § 2395 občanského zákoníku ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Je však nutno zdůraznit, že pokud účastníci ve smlouvě úrok sjednají, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (např. rozsudek NS sp. zn. 33 Odo 234/2005). Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovanými bankami při poskytování úvěru či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy.
7. V této souvislosti měl soud za nejspolehlivěji zjištěnou průměrnou úrokovou sazbu pro daný typ úvěru ověřenou na veřejně přístupných webových stránkách obec národní banky, na nichž obec národní banka sděluje průměrné úrokové sazby komerčních bank, kdy pro tento konkrétní typ úvěru v době uzavření úvěrové smlouvy, tj. k datum, takováto průměrná úroková sazba činila 10,24 % ročně. Pakliže byla mezi účastníky úvěrové smlouvy v projednávané věci sjednána úroková sazba ve výši 151,7% ročně, pak tento úrok je třeba hodnotit jako úrok zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu ust. § 1796 občanského zákoníku Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou, přičemž není zásadní, že v tomto řízení žalobkyně uplatnila úrok omezený na 95,95% ročně maximálně pak na částku částka, neboť podstatné je to, co bylo sjednáno.
8. Uzavřel-li soud, že mezi účastníky nebyl platně sjednán žádný závazkový vztah, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyní byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky a získal tedy majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
9. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).
10. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je na místě, aby žalovaný vrátil to, oč se obohatil. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté částky částka bylo žalovaným vráceno 3 x částka tj. celkem částka (viz žalobkyní předložená karta klienta). Žalovaný je proto žalobkyni povinen vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení ve výši částka. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit žalobkyni ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..
11. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, když neplatnost smlouvy o úvěru jako celku se týká rovněž i sjednané smluvní pokuty ve výši částka, nákladů v souvislosti s prodlením ve výši částka, smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny (uplatněno částka) a samozřejmě pak i úroku ve výši 95,95% ročně z částka od datum do zaplacení, maximálně však do výše částka.
12. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše vychází z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění, je proto povinen z peněžitého plnění hradit též úrok z prodlení. Soud nicméně nepřihlížel k žalobkyní vymezené lhůtě prodlení tj. od okamžiku vypracování žaloby, když tato lhůta nemá oporu v zákoně a přiznal žalobkyni nárok na příslušenství počínaje dnem následujícím po podání žaloby tj. od datum.
13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch na jistině v rozsahu cca. 56%, oproti žalovanému, jemuž by se dal přiznat procesní úspěch 44%. Nicméně soud přihlédl rovněž i k výši žalobkyní požadovanému příslušenství, jež bylo hlavním důvodem poskytnutí finančních prostředků a hlavním titul z neplatného úvěrového závazku a které jí nakonec nebylo přiznáno. Žalobkyní uplatněný úrok byl omezen na maximální možnou částku částka. V tomto směru lze tedy přiznat žalovanému podstatný procesní úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že náhrada nákladů soudního řízení nebyla přiznána ani jedné z procesních stran.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.