Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 46/2020-35
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl JUDr. Šárkou Henzlovou, jako samosoudkyní, v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 91 000 Kč ve výši 10% ročně od 16. 3. 2018 do 18. 8 2020, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 14 342 k rukám jejího právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 91 000 Kč ve výši 10% ročně od 16. 3. 2018 do 18. 8 2020, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím se zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši Kč 14 342 k rukám jejího právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou ze dne 15. 3. 2020 domáhá, aby žalovaná zaplatila zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena z dlouhotrvajícího řízení, které bylo vedeno u název soudu pod sp. zn. spisová značka, a to ve výši 135 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 16. 3. 2020 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že řízení bylo zahájeno 5. 2. 2010 a pravomocně skončilo 17. 6. 2019. Podle žalobce došlo v předmětném řízení k průtahům, které způsobily porušení práva žalobce na rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobce se obrátil se svým nárokem u žalované, a to se žádostí ze dne 15. 9. 2019.
2. Žalovaná souhlasila s tím, že v předmětném řízení došlo k průtahům a odškodnila žalobce částkou 91 000 Kč podle svého tvrzení. Na rozdíl od žalobce odškodňovala celé řízení, které následovalo i po právní moci rozhodnutí, a to do rozhodnutí Ústavního soudu z 23. 6. 2020, tedy za 10 let a 4 měsíce.
3. Oba účastníci souhlasili s tím, aby soud rozhodl o věci, aniž by nařizoval ústní jednání a soud postupem dle ust. § 115a o.s.ř. rozhodl, aniž by nařizoval soudní jednání.
4. Soud vzal za nesporné, že žalobce u žalované předběžně uplatnil svůj nárok dne 15. 9. 2019.
5. Soud vzal za prokázaný tento průběh posuzovaného řízení vedeného u název soudu anonymizována dvě slova spisová značka: Řízení bylo zahájeno žalobcem 5. 2. 2010. Rozsudek byl vydán 20. 5. 2013, proti kterému bylo podáno odvolání. Odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne 15. 4. 2014 soud odmítl žalobu. Proti usnesení podal žalobce odvolání. Odvolací soud zrušil usnesení a vrátil věc k dalšímu řízení. Dne 12. 10. 2016 soud vydal svůj druhý rozsudek, který byl odvolacím soudem zrušen, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Dne 4. 10. 2018 soud vydal třetí rozhodnutí ve věci, proti kterému bylo podáno odvolání. Odvolací soud rozsudek potvrdil dne 15. 5. 2019. Dne 17. 6. 2019 byl rozsudek v právní moci. Proti rozsudku bylo podáno dovolání a Nejvyšší soud dne 24. 1. 2020 dovolání odmítl. Žalobce podal ústavní stížnost, která byla odmítnuta 24. 6. 2020.
6. Žalovaná poskytla finanční zadostiučinění ve výši 91 000 Kč s tím, že vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok, a v prvních dvou letech v poloviční částce, a za 10 let a 4 měsíce poskytla zadostiučinění s tím, že základní částku snížila o 35 %, 30 % za složitost a 5 % za podíl žalobce na délce řízení. Uvedla, že řízení bylo skutkově složité, jednalo se o žalobu na vyklizení nemovitosti. Bylo prováděno širší dokazování, listinné důkazy a byla věc posouzena i znalecky. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně soudy všech tří stupňů a Ústavním soudem. Délka řízení byla způsobena také procesní aktivitou účastníků. Žalobce sám žádal o odročení nařízených jednání. Podal nevykonatelnou žalobu a vznikly problémy i s jejím doplňováním s pozdní reakcí na výzvy soudu ohledně otázek na znalce. Význam řízení posoudila jako běžný.
7. Soud ve věci postupoval podle zákona č. 82/1998 Sb. , odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“) a dospěl stejně jako žalovaná k tomu, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zákona. Dospěl k závěru, že nemajetkovou újmu je třeba přiznat v penězích, když samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující (§ 31 odst. 2 zákona). V případě, že by soud posuzoval předmětné řízení tak, jak ho vymezil žalobce, od podání žaloby do pravomocného rozhodnutí ve věci, po tu dobu trvalo řízení 9 let a 4 měsíce při stanovení částky 15 000 Kč za rok, resp. 1 250 Kč za měsíc, by základní částka činila 125 000 Kč. V případě, že by soud posuzoval řízení včetně dovolacího řízení a řízení před Ústavním soudem, celkem řízení trvalo 10 let a 4 měsíce. Základní částka by tak byla stanovena na 140 000 Kč.
8. Poté, kdy soud vyčíslil tuto základní částku, dále jí snížil (zvýšil) v závislosti na zjištěných okolnostech případu vztahujících se ke skutečnostem uvedených v ust. § 31a odst. 3 zákona.
9. Při posouzení kritéria složitosti (§ 31a odst. 3 písm. b) zákona) je třeba vzít v úvahu zejména složitost skutkovou (rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost užitých důkazních prostředků, tj. výslechy mnoha svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod.), složitost právního posouzení z hlediska aplikační a interpretační a též složitost procesní (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky těchto opravných prostředků atd.). Byla-li věc posuzována na více stupních soudní soustavy, tak přirozeně narůstá délka řízení, což se musí projevit v odpovídajícím snížení základní částky. V předmětném řízení šlo o skutkově složitou věc a do jisté míry i o složitost procesní. Bylo třeba provádět velké množství důkazů, a to včetně znaleckého posouzení. Věc byla do právní moci posuzována dvěma stupni soudní soustavy. Obvodní soud rozhodoval ve věci dvakrát rozsudkem, jednou usnesením, městský soud také třemi rozhodnutími. Z tohoto důvodu soud snížil základní částku o 30 % z důvodu složitosti podle § 31a odst. 3 písm. b) zákona, neboť šlo i skutkově i procesně složitou věc. Bylo třeba provést rozsáhlejší dokazování, vypracovat znalecké posudky. Třikrát byla věc předložena odvolacímu soudu ve věci samé k vydání přezkumného rozhodnutí.
10. Samotný žalobce se na délce řízení podílel tím, že opakovaně požádal o odročení nařízeného jednání a jeho žaloba nebyla perfektní, nesplňovala všechny zákonné náležitosti, bylo třeba jí doplňovat. Žalobce nerespektoval výzvy soudu, resp. délku, která mu byla k poskytnutí součinnosti soudem uložena. Jakkoliv nelze jeho chování považovat za liknavé, nebo obstrukční, je třeba toto zohlednit při posuzování délky řízení. Soud z tohoto důvodu ve smyslu § 31a odst. 3 písm. c) zákona snížil základní částku o 5 %.
11. Z hlediska kritéria spočívajícího v postupu orgánu veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) zákona) je třeba zhodnotit činnost orgánů, u nichž k průtahům došlo, tedy zejména to, zda a jakým způsobem reagoval na vzniklé procesní situace a na popsané počínání účastníka a zda bez ohledu na ostatní okolnosti měly průtahy řízení původ v jeho postupu. Je třeba tak zkoumat, zda řízení probíhalo plynule bez delších období nečinnosti mezi jednotlivými úkony soudu či jiných státních orgánů. Soud neshledal, že by v souvislosti s postupem soudu v posuzovaném řízení měla být základní částka snížena či zvýšena.
12. Význam posuzovaného řízení pro žalobce (§ 31a odst. 3 písm. e) zákona) hodnotí soud jako standardní. Z hlediska žalobce v posuzovaném řízení nešlo o spor s presumovaným zvýšeným významem (řízení ve věci trestní, opatrovnické, pracovněprávní, sociálního zabezpečení, řízení týkající se zdraví nebo života).
13. Z tohoto, co bylo výše uvedeno, soud přikročil ke snížení základní částky o celkem 35 %, a s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, je správné snížení základní částky v případě, že by soud posuzoval řízení, které trvalo 9 let a 4 měsíce a řízení, které trvalo 10 let a 4 měsíce 35 % (v prvém případě by částka 125 000 Kč byla ponížena o 35 %, tj. 43 750 Kč, a výsledná částka 81 250 Kč by představovala náhradu za nemajetkovou újmu, která byla žalobci dlouhotrvajícím řízením způsobena. V případě, že by soud posuzoval celé řízení, včetně rozhodnutí Ústavního soudu, byla by to doba 10 let a 4 měsíce, a celková výše základní částky 140 000 Kč by byla ponížena o 35 %, tj. 49 000 Kč, a částka 91 000 Kč, která byla žalobci zaplacena žalovanou, by představovala částku, kterou by i zdejší soud přiznal).
14. Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu žalobci ve formě peněžitého plnění a v celkové výši 91 000 Kč za 9 let a 4 měsíce, resp. 10 let a 4 měsíce posuzovaného řízení je přiměřené a spravedlivé a mělo by jeho nemajetkovou újmu kompenzovat. Soud na tomto místě připomíná, že náhrada nemajetkové újmy nemá sloužit ani k sankcionování státu, ani k obohacení poškozených, stěžovatelů, ale ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován. Jedním z požadavků, které jsou na kompenzační prostředek nápravy kladeny, je ten, aby výše zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu byla spravedlivá. Za spravedlivou je třeba považovat takovou náhradu, která umožní poškozenému napravit důsledku nesprávného úředního postupu a procesní subjekt se tak přestane považovat za poškozeného (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3269/2009 ).
15. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení z poskytnutí částky 91 000 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to ve smyslu ust. § 1970 OZ ve spojení s ust. § 15 zákona, když úrok z prodlení náleží poškozenému po uplynutí 6 měsíců od data, kdy byla doručena žádost o předběžné projednání nároku žalované.
16. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení, která představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu za zastupování za tři úkony po 3 100 Kč podle § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu za převzetí a přípravu, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, tj. podání ze dne 22. 11. 2020 a třikrát režijní paušál po 300 Kč plus 21% DPH.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li žalovaná dobrovolně plnit, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit jeho soudní výkon nebo exekuci.