Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 269/2020-35
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul titul Lubomírem Křikavou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 6 546 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši
8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v rozsahu, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 3 546 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v rozsahu, v níž se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 3 546 Kč s úrokem a úrokem z prodlení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 6 546 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovanou a právnická osoba anonymizována tři slova (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“). K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy byly posouzeny příjmy žalované a její výdaje včetně výdajů na bydlení na základě žalovanou předložených listin. Zjištěné údaje byly zaznamenány do zákaznické karty. Hotovostní inkaso splátek bylo zvoleno na žádost žalované.
2. Žalovaná nepopírá skutečnost, že s předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o půjčce. Zákaznická karta však byla dle žalované sepsána na základě údajů, které sdělila předchůdkyni žalobkyně, aniž by předložila jakýkoli doklad. Příjmy a výdaje byly upraveny, aby půjčka mohla být poskytnuta. Žalovanou nenavštívila žádná pověřená osoba za účelem výběru týdenních splátek. Dosud uhrazenou částku hradila matka žalované.
3. Provedeno bylo dokazování listinami založenými ve spise za současného přihlédnutí k tomu, co uvedli účastníci. Hodnocením důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o půjčce číslo. Žalované byly v hotovosti při uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, jak bylo potvrzeno podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit kromě poskytnutých peněžních prostředků také poplatek ve výši 3 546 Kč sestávající z úroku ve výši 546 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč, celkem tedy částku 9 546 Kč v 43 týdenních splátkách po 222 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy nejpozději do datum. V čl. 1 smluvních podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy, byla sjednána úroková sazba 20,98 % p.a. Týdenní splátky byly za žalovanou hrazeny jinou osobou, což má soud za prokázané z vyjádření žalované, které žalobkyně nijak nerozporovala. Tvrzení žalované, že hotovostní inkaso splátek výslovně nežádala, navíc rozporuje tvrzení žalobkyně, k jehož prokázání již žalobkyně nedoložila další důkazy a neunesla důkazní břemeno. Poslední splátka byla uhrazena dne datum a celkem byla uhrazena částka 3 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupena byla dosud neuhrazená pohledávka ve výši 6 546 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 311,67 Kč a poplatku ve výši 1 234,33 Kč O postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována se současnou výzvou k úhradě dluhu. Žalovaná byla k úhradě vyzvána také předžalobní upomínkou ze dne datum, dlužnou částku však neuhradila.
4. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila k prokázání svých tvrzení vyplněnou zákaznickou kartu (fakticky žádost o půjčku), která byla předchůdkyní žalobkyně i žalovanou podepsána datum. Vzhledem k tvrzením žalované soud nemá za prokázané, že údaje v kartě byly uvedeny pravdivě. Z karty soud zjistil, že žalovaná dosáhla učňovského vzdělání, v době žádosti o půjčku byla svobodná, neměla žádné nezaopatřené dítě a žila ve společné domácnosti s rodiči. Měsíční příjem žalované představovala pouze mzda z hlavního pracovního poměru. V kartě byla uvedena její výše 10 000 Kč, ačkoliv dle žalované její čistý příjem byl 8 500 – 9 000 Kč měsíčně. Měsíční výdaje oproti tomu byly zjištěny částkou 7 500 Kč a představovaly nájem či inkaso ve výši 2 500 Kč (žalovaná však hradila svým rodičům za bydlení 2 000 – 3 000 Kč) a ostatní výdaje domácnosti ve výši 5 000 Kč. Použitelný měsíční příjem žalované dle zákaznické karty činil 2 500 Kč. Dle vyjádření žalované jí však měsíční úspory nezůstávaly. Údaje uvedené v zákaznické kartě byly ověřeny z předložených výplatních pásek, pracovní a nájemní smlouvy. Dle vyjádření žalované však žádné dokumenty předkládány nebyly. Samotné doložení nájmu na základě nájemní smlouvy je pochybné vzhledem k tomu, že žalovaná žila v rodiči.
5. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla platně a účinně uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. smlouva o spotřebitelském úvěru v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. , tj. účinném v období od datum do datum (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně poskytovala spotřebitelský úvěr v rámci podnikatelské činnosti, byla povinna řídit se ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak, aby nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalobkyně splnění této povinnosti dokládala vyplněnou zákaznickou kartou, jejíž pravdivost žalovaná namítla a žalobkyně neunesla důkazní břemeno. Soud má o správnosti vyplnění karty pochybnosti, když údaje byly účelově přizpůsobené tomu, aby žalované mohly být peněžní prostředky poskytnuty. Větší péči při posuzování zejména finančních poměrů žalované pak předchůdkyně žalobkyně měla věnovat s ohledem na finanční gramotnost žalované předvídatelné dle jejího nejvyššího dosaženého vzdělání. Soud má tedy pochybnosti o tom, že úhradou týdenních splátek nehrozilo zadlužení žalované ani ohrožení vlastní výživy. S ohledem na § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru pak má soud za to, že smlouva o zápůjčce je neplatná. K neplatnosti soud navíc přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu, neboť postup předchůdkyně žalobkyně v rozporu s její odborností nelze vůči žalované jako slabší smluvní straně považovat za souladný s dobrými mravy.
6. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Z důvodu výše vyslovené absolutní neplatnosti smlouvy tak v úvahu přichází vyhovění žaloby v rozsahu, v němž se žalovaná v souladu s § 2991 o. z. bezdůvodně obohatila. Vzhledem k neplatnosti smlouvy ex-tunc (tj. od počátku) a neexistenci jiného platného smluvního ujednání mezi stranami navíc nelze považovat za platně ujednané jakékoli další platby, jako úroky či poplatky. Jelikož na poskytnuté peněžní prostředky bylo uhrazeno 3 000 Kč, tuto částečnou úhradu nelze započítat na jistinu a poplatky způsobem požadovaným žalobkyní, nýbrž pouze na jistinu, tj. skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Žalobkyni, na níž byla pohledávka za žalovanou v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupena, tak náleží pouze bezdůvodné obohacení žalované ve výši 3 000 Kč. Výrokem I. tohoto rozsudku soud tuto částku žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo z důvodu prodlení žalované se splácením dluhu právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
7. Vzhledem k výše uvedenému soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul žalobu v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 546 Kč představující poplatek, a to včetně příslušenství.
8. O nákladech řízení soud rozhodl postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků byl ve věci úspěšný ve vztahu k celkovému předmětu řízení z poloviny, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.