Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 425/2020-18
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 6 078 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
-) částku ve výši 6 000 Kč
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 000 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení,
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 694,44 Kč,
s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 440 Kč,
-) částku ve výši 78 Kč,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 368 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci -) částku ve výši 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 6 000 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 694,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 440 Kč, -) částku ve výši 78 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 368 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 600 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi původním věřitelem právnická osoba, IČO a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva o úvěru číslo následně jednotlivá smlouva o úvěru číslo na základě které byl dne 28. 11. 2017 poskytnut žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen do 20. 4. 2018, což nebylo splněno. Kromě částky 1 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč, který byl splatný spolu s poskytnutou částkou úvěru a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobce smluvní pokutu požadoval za období od 21. 4. 2018 do 1. 5. 2018 z částky 6 000 Kč, tedy ve výši 78 Kč. Žalobce tvrdil, že předmětná pohledávka na něj přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2020.
2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti.
3. Žalovaná byla usnesením ze dne 7. 1. 2021 vyzvána, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen o.s.ř. , s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř. ). Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. .
4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva o úvěru číslo následně jednotlivá smlouva o úvěru číslo kterou se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit částku celkem 7 440 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč do 20. 4. 2018. Pro případ prodlení byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Úvěr byl žalované poskytnut převodem na bankovní účet č. bankovní účet, který žalovaná uvedla ve smlouvě o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 10. 2019 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce s účinností ke dni 27. 11. 2019. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 7. 1. 2020.
5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.
6. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna svá tvrzení, zatímco žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobci zaplatil uvedenou částku, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.).
7. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 7 300 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.
9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.
10. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.