Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 407/2020-23
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 6 943,75 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 431,25 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 012,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 012,50 Kč od 21. 2. 2019 do zaplacení a dále částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 431,25 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 012,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 012,50 Kč od 21. 2. 2019 do zaplacení a dále částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř.
2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 31. 12. 2018, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč se splatností 7. 1. 2019.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. Podáním ze dne 25. 9. 2020 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět co do částku 431,25 Kč s odůvodněním, že nesprávně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 931,25 Kč, když dle mantinelů zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, činí nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč.
5. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před jednáním, rozhodl soud v souladu s § 96 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, nezkoumaje souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím, o částečném zastavení řízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
6. Pokud jde o zbývající předmět řízení, soud z předložených listin zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 840 Kč a úrokem ve výši 22,50 Kč, tj. vrátit celkem částku 3 862,50 Kč, nejpozději do 7. 1. 2019. Žalovaný do data splatnosti neuhradil ničeho. Žalobkyně opakované žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, a to celkem čtyřmi upomínkami, za což vzniklo žalobkyni právo též na úhradu smluvených nákladů za upomínání ve výši 1 150 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného dále vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny včetně poplatku a úroku, tj. z částky 3 862,50 Kč od 8. 1. 2019 do 29. 7. 2020 poníženou dle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na částku 1 500 Kč.
7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu.
8. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“).
9. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
10. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
11. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
12. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 téhož ustanovení nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Podle odst. 3 téhož ustanovení nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200000 Kč.
13. Podle ustanovení § 168 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednána smluvní pokuta, která převyšuje smluvní pokutu nejvýše přípustnou podle tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněnou a nejvýše přípustnou smluvní pokutou pro účely § 122 odst. 1 písm. a) za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 1 písm. b) považuje za úrok z prodlení
14. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba co do požadované jistiny včetně příslušenství a ponížené smluvní pokuty byla podána důvodně. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaný však svou povinnost poskytnutou finanční částku spolu s poplatkem a úrokem vrátit nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokovaných částek, a to dlužné jistiny včetně dlužného poplatku, dlužného úroku a poplatků za upomínání v celkové výši 5 012,50 Kč a dále smluvní pokuty moderované v souladu se spotřebitelským zákonem (polovina jistiny) ve výši 1 500 Kč. Soud tak ve zbytku žalobě vyhověl (výrok II. rozsudku).
17. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky 5 012,50 Kč v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větší části úspěšná, když neúspěch žalobkyně spočívající ve zpětvzetí částky 431,25 Kč je jen nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.