Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 126/2020-13
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem titul Antonínem Pektorem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
v řízení o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 10 % od datum do zaplacení a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se z části, co do zaplacení částka a smluvního úroku částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení zamítá.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně ve výši 10 % od [datum] do zaplacení a to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se z části, co do zaplacení [částka] a smluvního úroku [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.</b> <b>III. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</b>
1. Žalobou z datum se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení celkem částka složených z poskytnutých nevrácených prostředků částka, smluvního úroku, poplatku za zapůjčení částka a smluvní pokuty za upomínky částka a smluvní pokuty kapitalizované částkou částka. Dále žalobce uplatňoval vůči žalovanému zákonný úrok z prodlení z nevrácených poskytnutých prostředků a smluveného poplatku za zapůjčení částka od datum do zaplacení. Žalobce uváděl, že žalovaný se zaregistroval na jeho webových stránkách s uvedením svých osobních údajů včetně telefonu, e-mailu a následně požádal vyplněním příslušného formuláře na webu žalobce o zápůjčku částka s tím, že potvrdil, že byl seznámen s podmínkami zápůjčky a smlouvu podepsal elektronicky tak, že mu byl zaslán příjmení k podpisu smlouvy na jím uvedený telefon, který uvedl v žádosti. Podle žalobce pak se žalovaným byla uzavřena touto formou datum smlouva o zápůjčce. Žalobce uváděl, že se zavázal žalovanému poskytnout částka bezhotovostním převodem, což splnil datum a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky do datum s navýšením o poplatek za zapůjčení částka a dále pro případ prodlení se žalovaný zavázal podle žalobce zaplatit částka za každou z písemných upomínek, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně a zákonný úrok z prodlení. Žalobce uvedl, že žalovaný neuhradil přes upomínky a předžalobní upomínku z datum ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, nedostavil se k projednání věci před soudem, a proto bylo rozhodnuto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. o tom, že věc bude projednána v jeho nepřítomnosti. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování soud zjistil následující skutková tvrzení, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.
3. Mezi účastníky byla uzavřena podle § 2390-2394 z.č. 89/2012 Sb. obč.zákoníku (dále OZ) elektronickými prostředky podle § 562 OZ distanční formou podle § 1820-1828 OZ smlouva o zápůjčce dne datum, a to formou, kterou žalobce popsal v žalobě a která je uvedena shora. Obsahem smlouvy o zápůjčce byl závazek žalobce poskytnout žalovanému částka bezhotovostně na účet žalovaného 302 375 číslo, když tuto svoji povinnost žalobce splnil, což doložil výpisem z běžného účtu u bezhotovostní platby z datum na běžný účet žalované s označením variabilního symbolu číslo. Žalovaný se oproti tomu ve smlouvě o zápůjčce zavázal vrátit poskytnutých částka do datum a ve stejné lhůtě zaplatit navíc poplatek za zapůjčení ve výši částka. Při splatnosti do datum, tedy 30denní, činí podle smlouvy o zápůjčce RPSN 1111 %. Fakticky mělo-li být navíc za 30 dní vráceno částka, jde o částka smluvního úroku denně, při 365 dnech v roce jde o částku částka ročně, která ve vztahu k jistině představuje 276,79 % ročního smluvního úroku. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004 nesmí smluvní úrok přesáhnout dvoj až trojnásobek průměrné úrokové sazby, za kterou obdobný úvěr v daném období poskytují banky. obec národní banka zveřejňuje na svém webu v databázi příjmení, z níž vyplývá, že k lednu 2019 činila průměrná úroková sazba pro úvěry poskytované bankami domácnostem na spotřebu se splatností do 1 roku 9,51 % ročně. V intencích shora uvedené judikatury je pak zřejmé, že maximální přípustný smluvní úrok je do 30 % Součástí smlouvy o zápůjčce byly i ujednání pro případ prodlení zavazujícího žalovaného zaplatit zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu 0,1 % denně (36,5 % ročně), v této souvislosti je třeba k ujednání o smluvní pokutě podle § 2048-2050 OZ uvést, že podle judikatury je v podnikatelských vztazích přípustná smluvní pokuta až do 0,5 % denně (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005). V posuzované věci je však předmětem projednání spotřebitelská zápůjčka poskytnutá žalovanému, kde je třeba přihlížet ke zvýšené ochraně spotřebitele z hlediska i přípustnosti z případné výše smluvní pokuty, která představuje paušální náhradu škody. Součástí smlouvy o zápůjčce bylo i ujednání pro případ prodlení o povinnosti žalovaného zaplatit za každou z písemných upomínek částka. V této souvislosti žalobce po žalovaném požaduje částka za upomínky písemné, zaslané 27. 2., 3. 3., 13. 3., 22. 3. a datum. Žalobce uváděl, že žalovaný nevrátil ničeho, ani jistinu ani sjednaný smluvní úrok, a to přes zaslanou předžalobní upomínku z datum, podle podacího archu zaslanou poštou téhož dne.
4. Soud posuzoval nejprve otázku platnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z hlediska obsahového a dospěl k závěru, že smlouva není platná, neboť ujednání v ní jsou posouzeno ve vzájemné souvislosti v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný smluvní úrok je ve výši, která přesahuje sama o sobě přípustnou mez a je v rozporu s dobrými mravy (viz. shora uvedená judikatura). Současně je třeba též poukázat na to, že výše smluvního úroku naplňuje jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu lichvy podle § 218 trestního zákoníku, a to s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR uvedené ve Sbírce R 52/2005 Sb. NS ČR, které určilo, že znak této skutkové podstaty je naplněn v situaci, kdy věřitel požaduje úrok přesahující víc jak 70 % částky z jistiny ročně. Vedle toho soud (jak uvedeno shora) hodnotil smlouvu o zápůjčce jako celek, a to v intencích judikatury Ústavního soudu III. ÚS 4084/2012 z datum a I. ÚS 199/2011 z datum s tím, že veškerá smluvní ujednání obsažená ve smlouvě o zápůjčce vykazují zvlášť velkou nevyváženost, zejména pokud jde o povinnosti kladené na každou ze stran, a to výrazně v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Podle soudu je smlouvu třeba hodnotit jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Účastníci neplatně uzavřené smlouvy se musí vypořádat toliko v režimu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 OZ, kdy žalobce může žádat po žalovaném vydání majetkového prospěchu bez právního důvodu podle § 2993 OZ, tedy zaplacení prokazatelně poskytnuté částky 8 000. V této části bylo tedy žalobě pod výrokem I. vyhověno. Současně soud dospěl k závěru, že lze požadovat za důvodné i uplatnění nároku na zákonný úrok z prodlení, které nastalo v souvislosti s uplynutím 3 dnů po odeslání předžalobní upomínky ve smyslu § 573 OZ. Žalovaný se ocitl v prodlení zaplacením částky, k níž byl vyzván zástupcem žalobce, po uplynutí 3 dní od odeslání upomínky obsahující výzvu k zaplacení zahrnující i poskytnutou a nevrácenou částku částka. Výše zákonného úroku z prodlení a nárok na něj vzniká v souvislosti s ustanovením § 513 OZ ve spojení s § 1970 OZ a § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku uplatněných částek musela být žaloba pod výrokem II. jako nedůvodná zamítnuta, neboť žalobci nemohl vzniknout z neplatné smlouvy nárok na zaplacení smluvního úroku částka a smluvních pokut částka a částka a zákonného úroku z těchto částek za dobu do zaslání předžalobní upomínky.
5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že ve věci byl z větší části úspěšný žalovaný, kterému však, jak plyne z obsahu spisu, náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.