Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
13 C 354/2020-102
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem titul Tomášem Hozou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalovaném zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce dne datum žalovanému poskytl částku částka, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil, respektive vrátil jen část. Vedle zbývající jistiny dluhu ve výši částka se žalobce s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhal zaplacení:
- zbývající části úroků ve výši částka
- zbývající části poplatku za inkasní službu částka
- zbývající část plateb za doplňkovou službu anonymizováno v celkové výši částka
- zákonného úroku z prodlení z částky částka
- poplatku za upomínku ve výši celkem částka (částka a částka)
- smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně tj. částka
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
4. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena platně. Žalovaný, a to na rozdíl od žalobce, nejednal při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání (§ 3 písm. a) a b) ZosÚ, ve znění zákona č. 43/2013 Sb.). Splněny jsou také předpoklady vyplývající z § 1 a § 2 ZosÚ.
9. Princip odpovědného úvěrování, resp. ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen zavedením sankce pro případ, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jinak vyjádřeno nedostojí-li vysoce kvalifikované činnosti titul v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje shodně teorie i soudní praxe při vymezení odborné péče (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
10. Úvěrující nedostál odborné péče poskytovatele úvěru náležitě zjistit schopnost úvěrovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Obvyklá praxe poskytovatelů úvěru je vyžadovat alespoň výplatnice, SIPO a výpis z účtu žadatele, a to více než za jeden měsíc. Tato praxe koresponduje s rozsudkem Soudní dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, který výslovně konstatoval, že:„ ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“. Žalobce v tomto případě si sice vyžádal listiny mapující finanční situaci žalovaného, avšak zcela nepochopitelně a nerozumně poskytl žalovanému úvěr za situace, kdy z výpisu z účtu žalobce u právnická osoba bylo zřejmé, že žalovaný těžko vychází se svými příjmy. Uvedený účet byl v debetu, který se blížil maximální sjednané hranici částka a žalovaný ho ztěžka umořoval. Počínaní žalobce je proto nutno označit za krajně nezodpovědné, hraničící až s vědomím toho, že úvěr řádně splácen nebude. Takovéto jednání úvěrujícího vůči spotřebiteli nutně vede k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru. Pro úplnost soudu dodává, že žalobce zcela zbytečně předkládá znalecký posudek na posouzení jeho podmínek poskytování úvěrů, neboť to je otázka veskrze právní a nikoliv odborná. Něco jiného jsou podmínky z hlediska ekonomického a něco jiného z pohledu právního, když ekonomicky přijatelné podmínky mohou být vzhledem k okolnostem především na straně spotřebitele v rozporu se zásadou dobrých mravů a ochranou spotřebitele jako slabší smluvní strany. Rovněž články hodnotící podmínky, za kterých žalobce úvěry poskytuje, ať již je napsal kdokoliv, nemohou ovlivnit posouzení, které přísluší jen soudu. Ze své praxe musí soud konstatovat, že naopak podmínky úvěrů, které žalobce poskytuje, jsou jedny z nejhorších z nebankovních institucí působících na našem trhu.
11. Podle § 588 občanského zákoníku soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (viz. závěry občanskoprávní teorie – příjmení, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudní dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu čl. 9 odst. 1 ZosÚ, potažmo druhu jeho neplatnosti (Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva, v poměrech souzené věci § 86 a 87 zákona 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 občanského zákoníku, vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky právnická osoba právnická osoba C číslo, EU:C: číslo, jméno příjmení jméno číslo, EU:C: číslo); což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku z 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012) Definitivní výklad pak učinil Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne datum ve věci C číslo, když rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, zda neplatnost úvěrové smlouvy při porušení povinnosti úvěrujícího zkoumat schopnost dlužníka splácet je absolutní nebo relativní, tedy jen k námitce dlužníka ve prospěch absolutní neplatnosti.
12. Skutková podstata zakotvená v § 2991 odst. 2 občanského zákoníku – plnění bez právního důvodu – zahrnuje také případy, kdy bylo plněno na závazek, byť neplatný. Takový závazek ovlivňuje předpoklady a podobu nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku). Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Protože žalovaný uhradil na splátkách 10 x částka a částka na tzv. náklady poskytovatele úvěru, tedy uhradil celkem částka a žalobci lze přiznat pouze vrácení toho, oč jím poskytnuté peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté mu žalovaným, tj. částka (10 000 – 6 330 = 3 670). Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru také nemůže být shledán důvodným žalobní nárok na zaplacení jakýkoliv ve smlouvě uvedených poplatků, pokut i úroků. Soud proto zamítl žalobu v té části, ve které žalobce požadoval zaplatit jistinu nad přiznanou částku částka a zaplatit poplatky, úroky a smluvní pokutu
13. Částku částka uložil soud žalovanému zaplatit spolu s úrokem z prodlení ve výši zákonné sazby podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 8,25 % ročně. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, pro absenci dohody a zákonné úpravy, nastává uplynutím zákonné či věřitelem stanovené lhůty poté, kdy žalující věřitel plnění požaduje (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaný byl dle názoru soudu vyzván k plnění již přede dnem datum, od kdy požaduje úrok z prodlení, a proto byl přiznán od tohoto data.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě skutečnosti, že převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady v tomto řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce.