Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
6 C 274/2020-26
Okresní soud v Domažlicích rozhodl dne 26. 2. 2021 soudkyní JUDr. Vladimírou Mašinovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 45 618 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ohledně částky 7 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 115,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 279,21 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 598 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Ohledně částky 11 840 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 695,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 961,73 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 739,53 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 15 739,53 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VI. Ohledně částky 7 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 840,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 455,65 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 347,01 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 7 347,01 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
VII. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek 456 Kč do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu, č. bankovní účet,
variabilní symbol.
VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ohledně částky 7 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 115,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 279,21 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 598 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Ohledně částky 11 840 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 695,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 961,73 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 739,53 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 15 739,53 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Ohledně částky 7 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 840,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 455,65 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 347,01 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně a úroku 23,72 % ročně z částky 7 347,01 Kč od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>VII. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek 456 Kč do 15cti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu, č. [bankovní účet], [variabilní symbol].</b> <b>VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu celkem částku 45 618 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný uzavřel se jeho právním předchůdcem, právnická osoba, postupně tři smlouvy o půjčce. Na základě smlouvy ze dne datum číslo obdržel žalovaný částku 10 000 Kč, za to se zavázal zaplatit úrok 1 400 Kč, za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Půjčku měl splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, zaplatil však pouze 1 760 Kč.
2. Pokud jde o druhou smlouvu, ta byla uzavřena dne datum rovněž mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a na základě této smlouvy číslo mu byla poskytnuta částka 16 000 Kč, k tomu měl uhradit úrok 2 240 Kč, za administrativní činnost 3 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 400 Kč. Zaplatil však pouze 7 402 Kč.
3. Na základě smlouvy o půjčce ze dne datum číslo obdržel žalovaný částku
10 000 Kč, k tomu měl uhradit úrok 1 400 Kč, za administrativní činnost 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč. Zaplatil však pouze 7 860 Kč.
4. Pohledávky za žalovaným byly na žalobce postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
5. Žalobce souhlasil s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání přímo v žalobě. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. K tomu mu byla poskytnuta lhůta jednoho týdne. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pokud se v této lhůtě k výzvě soudu nevyjádří, bude to soud pokládat za souhlas. Žalovaný se sice soudu ozval e-mailovou zprávou a chtěl vědět, o co se jedná, neboť si tuto výzvu nevyzvedl, ale když mu byla podle jeho přání zaslána odpověď na jeho e-mailovou adresu, na to již nereagoval. Soud proto výzvu vyvěsil na úřední desce soudu, a protože na ní nebyla žádná reakce, postupoval soud podle § 115 a) o. s. ř. o. s. ř. a ve věci rozhodl na základě listin poskytnutých žalobcem.
6. Jedná se o smlouvy uzavřené mezi žalovaným a jeho právním předchůdcem, karty zákazníka, oznámení o postoupení pohledávek na současného žalobce a předžalobní výzvu ze dne
datum.
7. Soud žalobě vyhověl pouze částečně, neboť všechny tři smlouvy uzavřené mezi žalovaným a žalobcem pokládá za absolutně neplatné, neboť právní předchůdce žalobce (byť v žalobě žalobce tvrdí, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána řádně) jí zkoumat nemohl, neboť již před uzavřením první ze tří smluv o půjčce bylo vedeno na žalovaného celkem 11 exekucí u zdejšího soudu, z nichž některé byly v průběhu času zastaveny, ale jiné jsou dosud v běhu a po uzavření první smlouvy o půjčce s právním předchůdcem žalobce je vedeno na žalovaného dalších 11 exekucí. Všechny smlouvy o půjčce jsou smlouvami spotřebitelskými, neboť na jedné straně vystupuje poskytovatel půjčky, který má toto v předmětu činnosti a na druhé straně fyzická osoba – spotřebitel.
8. Všechny smlouvy byly uzavřeny za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru číslo kde v § 9 odst. 1 novelizovaném zákonem č. 43/2013 je uvedeno, že pokud poskytovatel úvěru řádně nezkoumá úvěruschopnost dlužníka, jedná se o smlouvu neplatnou. I když po účinnosti nového obč. zák., z. č. 89/2012 Sb. , tj. od 1. 1. 2014 je nutno považovat tuto neplatnost za neplatnost relativní, podle § 588 obč. zák. pro absolutní neplatnosti platí, že soud k ní přihlédne i bez návrhu, jestliže se právní jednání zjevně příčí dobrým mravům, nebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Pokud jde o absolutní neplatnost smluv o úvěru, kde nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost spotřebitele, k tomu soud vycházel z rozhodnutí finančního arbitra AF/4056/207. V tomto rozhodnutí je podrobně vysvětleno, co je řádné posouzení úvěruschopnosti a finanční arbitr zde vyjadřuje názor, že součástí veřejného pořádku je mimo jiné ochrana skupin osob, které jsou určitým způsobem zranitelné. Mezi takovéto skupiny osob nepochybně patří spotřebitelé, neboť jejich postavení je obecně ve styku s prof podnikatelem znevýhodněno tím, že do vztahu s podnikatelem vstupují jako ne prof a jsou vůči podnikateli zpravidla hospodářsky a informačně slabší stranou s menší dostupností právních služeb, s nedostatkem prof zkušeností a nemožností stanovovat si smluvní podmínky. I když tedy zákon o spotřebitelském úvěru výslovně nestanoví, že následkem porušení povinnosti podle § 9 odst. 1 tohoto zákona je absolutní neplatnost smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je tento výklad z hlediska spotřebitele nutný. To jsou důvody, proč je třeba s porušením této povinnosti spojovat absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru. Totéž se týká i smlouvy o půjčce, neboť i to je smlouva spotřebitelská, jak bylo vysvětleno výše. V této souvislosti soud dále připomíná rozsudek Soudního dvora EU – C – 679 – 18, podle tohoto rozsudku je české právo ukládající výhradní povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy na základě nedostatečného posouzení jeho úvěruschopnosti v rozporu s unijním právem. Vnitrostátní soudy jsou tedy povinné zkoumat řádné posouzení úvěruschopnosti z úřední povinnosti, a to včetně vyvození důsledků z případného porušení této povinnosti.
9. Z výše uvedených důvodů soud posoudil vztah mezi účastníky podle ustanovení § 2991 obč. zák., tedy podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 z. č. 89/2012 Sb. se mimo jiné bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
10. Na základě smlouvy ze dne datum žalovaný obdržel částku 10 000 Kč, zaplatil však pouze 1 760 Kč, je proto povinen zaplatit rozdíl mezi oběma částkami, tedy částku 8 240 Kč.
11. Pokud jde o smlouvu ze dne datum, na jejím základě obdržel žalovaný částku
16 000 Kč, zaplatil z ní však pouze 7 402 Kč, je proto povinen zaplatit rozdíl mezi oběma částkami, tj. 8 598 Kč.
12. Konečně pokud jde o smlouvu ze dne datum, žalovaný obdržel částku 10 000 Kč, z té zaplatil 7 860 Kč, je tedy povinen zaplatit žalobci částku 2 140 Kč.
13. Ve všech případech pak soud vyhověl žalobě i pokud jde o úrok z prodlení z výše uvedených částek, kde postupoval podle § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb.
14. Ve zbytku pak soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl.
15. Soud zároveň žalobci uložil doplatit soudní poplatek, tj. rozdíl mezi již zaplacenou částkou 1 825 Kč a částkou 2 281 Kč, když ve věci nebylo rozhodováno platebním rozkazem. Postupoval podle pol. 1/1 a) Sazebníku soudních poplatků.
16. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud jí nepřiznal žádnému z účastníků, neboť i když byl ve věci úspěšnější žalovaný, tomu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15cti dnů od jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvou vyhotoveních; o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Povinnosti uvedené ve výrocích tohoto rozsudku je možno vymáhat výkonem rozhodnutí.