Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 60/2021-22
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se do částky 600 Kč zamítá.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 97 Kč a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 637 Kč.
Odůvodnění:
I. Žaloba se do částky 600 Kč zamítá. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 97 Kč a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 637 Kč.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném přiznání shora uvedené částky, která představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Žalovaný ničeho neuhradil ani v návaznosti na výzvy žalobkyně a dluží tak pojistné za období od 2. 1. 2020 do 10. 4. 2020, kdy byla smlouva ukončena, spolu s poplatky za upomínání.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli zaplacením pojistného pojistnou smlouvu číslo (nabídka ze dne 2. 7. 2019, dále jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo Autopojištění Combi Plus III zahrnující pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Škoda, typ Octavia, registrační značka, pojištění skel a pojištění přírodních rizik (MINIPPR – Střet se zvěří), a to na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni roční pojistné ve výši po slevě 5 516 Kč splatné pololetně ve splátkách po 2 758 Kč. Odkaz na součást smlouvy v podobě přehledu poplatků za vybrané úkony pojistitele (žalobkyně), jehož aktuální podoba je k dispozici na webových stránkách či libovolné pobočce pojistitele, se nachází v Čestném prohlášení pojistníka spolu s navazujícím prohlášením pojistníka (žalovaného), že před uzavřením smlouvy převzal v listinné nebo jiné textové podobě veškeré součásti smlouvy a seznámil se s nimi. Žalovaný nato přes upomínky ze dne 20. 1. 2020 a 3. 2. 2020 (upozornění na možnost účtovat náklady spojené s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč) neuhradil pojistné předepsané dne 12. 12. 2019, proto byla smlouva ukončena ke dni 9. 4. 2020, o čemž byl žalovaný písemně informován v oznámení ze dne 22. 4. 2020 (výše pohledávky 1 800 Kč). Následně byly žalovanému vyúčtovány poplatky za upomínání (2x 300 Kč) a vymáhací předpis za období od 2. 1. 2020 do 9. 4. 2020 (1 500 Kč), částka 2 100 Kč byla žalovanému rovněž účtována ve výzvě (pokusu o smír) ze dne 18. 5. 2020 a pohledávka byla ve výzvě ze dne 10. 7. 2020 vyčíslena včetně úroku z prodlení (52 Kč) a administrativních poplatků (1 845 Kč) na 3 997 Kč a v předžalobní upomínce ze dne 11. 8. 2020 na 4 016 Kč (úrok z prodlení zvýšen na 71 Kč).
4. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb. , v tehdy platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, doplňková pojištění (skel a MINIPPR - Střet se zvěří) se řídí úpravou zakotvenou v ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “). Pojištění zaniklo ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) zákona pro nezaplacení pojistného. Žalobkyni z uzavřené smlouvy vznikl nárok na zaplacení dlužného pojistného ve smyslu § 13 odst. 2 zákona, pokud jej požaduje za období od 2. 1. 2020 do 10. 4. 2020, považuje soud tento její nárok za důvodný a pojistné ve výši 1 500 Kč jí přiznal. Uvedenou částku žalovaný doposud neuhradil, proto soud žalobě v této části vyhověl. Žalobkyně se dále domáhala částky 600 Kč z titulu poplatků za upomínání dle svého přehledu poplatků (fakticky všeobecných obchodních podmínek). Takto zpoplatněné upomínky mají ale dle soudu charakter smluvních pokut, které v daném případě navíc dosahují výše 40 % dlužného pojistného. S ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 , podle něhož v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), nemohl soud žalobkyni smluvní pokuty přiznat, neboť pojistná smlouva mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou spotřebitelskou a ujednání o smluvní pokutě neobsahovala. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 1 500 Kč a zamítl ji do částky 600 Kč.
5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalobkyni úspěšné pouze z části (aritmeticky z 71,4 %) přiznal náhradu nákladů ve výši 637 Kč. Ty celkové dosáhly výše 1 489 Kč a podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.
7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství se nepřihlíží.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.