Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 79/2020-83
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 21.382,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 21.382,02 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.473,98 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 297,09 Kč, se smluvním úrokem ve výši 22,18 % ročně z částky 20.382,02 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.382,02 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 10.693,30 Kč k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 21.382,02 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.473,98 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 297,09 Kč, se smluvním úrokem ve výši 22,18 % ročně z částky 20.382,02 Kč od 11. 12. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20.382,02 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 10.693,30 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21.382,02 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o osobní kreditní kartě reg. číslo ze dne datum. Žalovaná porušila podmínky smlouvy, žalobkyně tak byla nucena od smlouvy odstoupit.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10 ). Zásilky soudu byly vhazovány v místě trvalého pobytu žalované do domovní schránky.
3. Soud nařídil ve věci jednání na den 15. 12. 2020. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v její nepřítomnosti.
4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne datum Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. číslo (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a Podmínky osobních kreditních karet (dále jen„ Podmínky“). Na základě Smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 20.000 Kč. Úvěr byl veden na účtu ke kreditní kartě č. bankovní účet Smluvní úrok z úvěru byl sjednán v sazbě 22,18 % p. a, RPSN ve výši 28,7 %. V článku 24 Podmínek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat poplatky a ceny za bankovní služby, které jsou spojené se Smlouvou, dle sazebníku. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky a úroky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, a to podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o osobní kartě číslo ze dne datum, podmínky k osobním kreditním kartám, standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, sazebník)
5. Dále bylo prokázáno, že žalovaná v průběhu trvání závazkového vztahu porušila podmínky Smlouvy a nedodržela své povinnosti v souladu s čl. 6 písm. a) Podmínek, dostala se do prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně proto od Smlouvy dopisem ze dne 6. 12. 2019 odstoupila. Odstoupení od smlouvy bylo žalované doručeno dne 21. 12. 2019, k témuž dni Smlouva zanikla a žalovaná byla vyzvána k úhradě veškerých závazků vůči žalobkyni. Žalobkyně nárokuje jistinu ve výši 20.382,02 Kč, poplatky ve výši 1.000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru k datu 10. 12. 2019 ve výši 4.473,98 Kč; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení k datu 10. 12. 2019 ve výši 297,09 Kč, smluvní úrok z úvěru ve výši 22,18 % ročně z jistiny ode dne 11. 12. 2019 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny ode dne 11. 12. 2019 do zaplacení. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem 19. 12. 2019 (shodná tvrzení účastníků, smlouva o osobní kartě číslo ze dne datum, podmínky k osobním kreditním kartám, sazebník, upomínka ze dne 31. 3. 2019, odstoupení od smlouvy ze dne 6. 12. 2019 včetně dodejky, předžalobní upomínka ze dne 19. 12. 2019 včetně podacího archu)
6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, jakým způsobem posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Uváděla, že vycházela zejména z informací, které si sama aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především těch neveřejných, které jsou jí dostupné z titulu postavení žalobkyně jako banky nebo její účasti v zájmových sdruženích, jejichž členové se vzájemně informují o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce svých klientů. Provedla lustraci v Bankovním registru klientských informací (BRKI), Nebankovním registru klientských informací (NRKI), Zájmovém sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (SOLUS), přičemž nezjistila žádný negativní záznam. Prověřila rovněž Interní databázi žalobkyně obsahující data pro řízení rizik za celou skupinu právnická osoba, kde nezjistila o žalované žádné negativní informace. Bylo zjištěno, že žalovaná má jeden další dluh vyplývající ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne datum, přičemž žalobkyně z registru ověřila, že žalovaná není ke dni nahlížení do registru po splatnosti s plněním povinností z předmětné smlouvy a v prodlení nebyla ani nikdy v minulosti. V insolvenčním rejstříku bylo zjištěno, že proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení, dále bylo ověřeno, že žalovanou předložený průkaz totožnosti nebyl evidovaný v databázi neplatných dokladů a trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Kontrolou příjmů na běžném účtu žalované bylo zjištěno, že její pravidelná mzda od právnická osoba příjmení jméno za posledních 7 měsíců činila v průměru 24.198 Kč. Mimo to za posledních 7 měsíců před uzavřením Smlouvy měla žalovaná mimořádný příjem dne 26. 3. 2013 ve výši 37.000 Kč a 22. 8. 2013 ve výši 17.368 Kč. V žádosti o osobní kreditní kartu mezi svými pravidelnými měsíčními výdaji žalovaná uvedla náklady na bydlení 3.000 Kč, ostatní výdaje 3.000 Kč, náklady na životní pojištění 1.000 Kč, platby na stavební spoření 500 Kč, penzijní připojištění 300 Kč a sumy splátek dříve poskytnutých úvěrů 2.345 Kč. Žalovaná v žádosti dále uvedla, že je svobodná, bezdětná, tudíž bez vyživovacích povinností. Žalobkyně upozornila, že žalovaná na poskytnutý úvěr zpočátku hradila řádně a včas, uhradila 62 splátek, ergo potvrdila přímo v praxi, že byla schopna úvěr splácet, čili vyhodnocení úvěruschopnosti žalobkyní muselo být provedeno řádně. K důkazu žalobkyně doložila vygenerované informace z registru BRKI, NRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku, návrh na rozhodnutí o poskytnutí kreditní karty, výstup z evidence neplatných dokladů, kopie občanského průkazu, výpisy z účtu – detaily mzdy přicházející na účet v období březen až září 2013, žádost o osobní kreditní kartu. Provedenými listinnými důkazy byla prokázána tvrzení žalobkyně.
7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
9. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
10. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující občanského zákoníku , kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky – úvěr až do výše 20.000 Kč s možností opakovaného čerpání a dlužník (žalovaná) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaná od poskytnutí kreditní karty datum do roku 2019 plnila podmínky Smlouvy řádně, hradila předepsané splátky jistiny, poplatky i smluvní úrok ve výši 22,18 % ročně. Následně však porušila ujednání Smlouvy, dostala se do prodlení s platbami, a proto žalobkyně od Smlouvy odstoupila k datu 21. 12. 2019.
11. S ohledem na ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva o úvěru uzavřena platně, a proto vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a dokazování ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Žalobkyně provedla šetření v dostupných veřejných i neveřejných registrech, přičemž nezjistila negativní informace k osobě žalované. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované, jak vyplýval z historie jejího účtu za období půl roku. Konkrétní sociální a majetkové poměry žalované ověřovala v dostupných registrech. Soud při rozhodování přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná plnila podmínky smlouvy dlouhodobě, od roku 2013 do roku 2019, v databázi ISAS zdejšího soudu je žalovaná vedena od roku 2019, kdy byla na její majetek nařízena první exekuce. Dle názoru soudu úvěruschopnost žalované žalobkyně v tomto konkrétním případě prověřila dostatečně, posuzovaná smlouva je z pohledu ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru platná.
12. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou je oprávněný a proto zavázal žalovanou k jeho úhradě v celém žalobou uplatněném rozsahu (viz shora bod 5)
13. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši a ode dne následujícího po dni, který je stanoven jako den splatnosti jednotlivých neuhrazených splátek, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části.
14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2 , § 142 odst. 1 občanského soudního řádu . Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud uložil žalované povinnost zaplatit náklady řízení žalobkyně v částce 10.693,30 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 856 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby á 300 Kč v částce 1.200 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby, účast u jednání soudu; k doplnění skutkových tvrzení soud nepřihlížel jako k dalšímu úkonu právní služby, když má za to, že tato skutková tvrzení měla být součástí řádně vypracované žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6.930 Kč (3,5 úkonu á 1.980 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu činí 1.707,30 Kč.
15. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaná dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinna zaplatit tuto náhradu advokátu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího sudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu ).