Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 254/2020-22
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro: na zrušení vyživovací povinnosti na zletilé dítě
takto:
I. Vyživovací povinnost otce celé jméno žalobce, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. číslo jednací ze dne 29.01.2010, který nabyl právní moci 16.03.2010 vůči žalované celé jméno žalované, se s účinností od 16.07.2020 zrušuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Vyživovací povinnost otce [celé jméno žalobce], stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. [číslo jednací] ze dne 29.01.2010, který nabyl právní moci 16.03.2010 vůči žalované [celé jméno žalované], se s účinností od 16.07.2020 zrušuje.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobce se ve věci domáhal vydání rozsudku ve smyslu rozsudečného výroku, a to svou žalobou, která byla dne 21.07.2020 doručena Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná, jako jeho dcera v květnu 2019 ukončila studium na vzdělávací institut anonymizována tři slova obec a v té době také otěhotněla. S přítelem žije v obec. V říjnu 2019 porodila dceru a začala pobírat rodičovský příspěvek. Dále nestuduje. Žalobce je tak přesvědčen, že je schopna sama se živit, když ohledně toho se žalovanou uzavřel i dohodu.
Okresní soud v Ústí nad Labem pod č.j. číslo jednací dne 26.08.2020 pak vyslovil svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena zdejšímu soudu.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud pro ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání ve věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Vzhledem k souhlasu účastníků nebylo jednání nařizováno.
Soud na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl k závěru, že výživné žalobci na žalovanou bylo naposledy určeno rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. číslo jednací ze dne 29.01.2010, kdy soud schválil dohodu rodičů, kde tehdy nezletilá celé jméno žalované byla svěřena do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu 2 000 Kč měsíčně. Bylo to za situace, kdy žalovaná navštěvovala 5. třídu základní školy. Dále bylo zjištěno z prohlášení samotné žalované, že studium ukončila v květnu 2019, když pak v říjnu 2019 se stala matkou. Vzhledem k tomu, že soud zjistil, že žalovaná již nestuduje, je plnoletá a je schopna sama se živit, vyhověl žalobě, a to v souladu s ustanovením § 910 a následujících občanského zákoníku zákona číslo 89/2012 Sb. , který pojednává o výživném.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož ve věci úspěšnému žalobci žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.