Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 346/2020-27

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

sídlem adresa žalovaného

o zaplacení 19 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 19. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 500 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 500 Kč za dobu od 30. 3. 2020 do 18. 5. 2020 a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 500 Kč za dobu od 19. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 19. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 500 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 500 Kč za dobu od 30. 3. 2020 do 18. 5. 2020 a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 500 Kč za dobu od 19. 5. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 500 Kč za dobu od 30. 3. 2020 do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne datum distančním způsobem prostřednictvím internetu. Žalovaná částka 19 500 Kč je tvořena jistinou ve výši 10 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč a smluvní pokutou ve výši 2 500 Kč.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( ).

Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne datum (dále jen„ smlouva“), z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 70 dnů od čerpání úvěru a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 100 Kč za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení a smluvní pokutu v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky ve výši 500 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni peněžní prostředky včetně poplatku za poskytnutí úvěru v pěti splátkách ve výši 3 400 Kč opakujících se každých 14 dní ode dne čerpání do dne konečné splatnosti, tj. 29. 3. 2020 Smlouva byla podepsána SMS podpisem dne datum a na účet žalovaného byla dle právnická osoba dne 20. 1. 2020 připsána částka 10 001 Kč.

Předžalobní výzvou k úhradě ze dne 10. 5. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Zásilka byla předána k poštovní přepravě žalovanému téhož dne.

Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se prostřednictvím webové stránky webová adresa nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a tím zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo, čímž uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž mu poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč.

Žalobkyně disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny registrační údaje žalovaného. Žalobkyně však neprokázala, že se žalovaný do uživatelského účtu v elektronickém systému žalobkyně zadáním uživatelského jména a kódu přihlásil a v něm vyplněním požadovaných údajů požádal o úvěr, tedy učinil nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně následně akceptovala. Žalobkyně tedy uzavření smlouvy o úvěru neprokázala a neprokázala tak, že žalovanému vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu.

V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl.

Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Podle § 1723 odst. 2 o. z. ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.

Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Soud tak zavázal žalovaného k zaplacení částky 10 000 Kč odpovídající výši bezdůvodného obohacení. Ve zbytku žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný zavázal k povinnosti platit poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu.

Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne 10. 5. 2020, která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 13. 5. 2020. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do 18. 5. 2020). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek (16. 5. 2020 připadl na sobotu), je podle § 607 o. z. posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, tedy pondělí 18. 5. 2020. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 19. 5. 2020 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané . Žaloba byla proto v části úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 500 Kč za dobu od 30. 3. 2020 do 18. 5. 2020 zamítnuta, stejně jako v části úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z nepřiznané částky 9 500 Kč ode dne 19. 5. 2020 do zaplacení.

Jelikož měli účastníci ve věci úspěch v přibližně stejné míře (v rozsahu 50 %), soud podle rozhodl tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší žádnému z účastníků.

Stanovené platební povinnosti soud podle uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.