Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 199/2020-23
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 109 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 109 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 109 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 109 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 109 Kč od 24. 9. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 9 109 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 5. 2020 uzavřela s žalovaným dohodu o uznání dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit v 9 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 1. a 2. splátky a žalobkyně proto v souladu se smlouvou dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po předžalobní výzvě.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně již v podaném návrhu souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.
5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:
6. Dne 15. 5. 2020 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu označenou jako„ Splátková dohoda“, v níž žalobkyně prohlásila, že nabyla od právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 pohledávku vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy číslo která činila k danému dni částku 9 109 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy uznal svůj dluh co do důvodu a výše. Strany se dohodly, že dlužná částka bude splacena 9 pravidelnými měsíčními splátkami dle dohodnutého splátkového kalendáře s tím, že v případě, že se Klient (žalovaný) ocitne v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma splátkám, má žalobkyně právo učinit svým oznámením dluh okamžitě splatným. Úroková sazba byla dohodnuta na 0 %. Dopisem ze dne 15. 9. 2020 oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění dluhu z důvodu nehrazení závazku. Dne 15. 9. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu.
7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný v souladu s ust. § 2053 o. z. uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Z uvedeného ustanovení se podává, že z obsahu písemného projevu musí být zřejmé, že si je dlužník své povinnosti k plnění vědom. Je třeba, aby dlužník písemně uznal, že splní svůj dluh, uvedl důvod jeho vzniku a výši (rozsah), v jaké dluh uznává. Uvedení důvodu dluhu znamená označení, jakého dluhu se uznání týká nebo v čem dluh (skutkově) spočívá. Rovněž výše uznaného dluhu musí být vyjádřena tak, aby byla objektivně určitelná. Uznáním dluhu pak nezaniká původní závazek dlužníka ani nevzniká nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Nejde proto jen o pouhý důkazní prostředek sloužící k prokázání nároku věřitele v soudním řízení, nýbrž přímo ze zákona je s ním spojena právní domněnka o existujícím dluhu ke dni, kdy bylo vydáno.
10. V projednávaném případě tak listina nazvaná Splátková dohoda obsahuje platné uznání dluhu, když obsahuje veškeré náležitosti dle § 2053 o. z. Má se tudíž za to, že dluh v době uznání trval a důkazní břemeno ohledně případného tvrzení opaku by tak leželo na žalovaném. Žalovaný se však k věci nevyjádřil. Soud proto při svém rozhodování zcela vycházel z uznání dluhu.
11. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 109 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jak jej žalobkyně požadovala, kdy počátek jeho běhu je dán dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené v zesplatnění dluhu, tj. od 24. 9. 2020. Jeho výše je požadována v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 368 Kč tak představují odměnu za 2 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), odměnu za 1 úkon ve výši 100 Kč za zaslání jednoduché výzvy k plnění (§ 14b odst. 1 bod 1. za užití § 11 odst. 2 písm. h) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.