Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
11 C 238/2020-47
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Dobišarovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 14.766 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8.466,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od datum do zaplacení a s úrokem 28 % ročně od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.116,76 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 3.938,99 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části o 6.299,68 Kč se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 330,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem v obec, ulice a číslo.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8.466,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení a s úrokem 28 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.116,76 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 3.938,99 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části o 6.299,68 Kč se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 330,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem v [obec], [ulice a číslo].
Návrhem podaným u soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 14.766 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala předchůdci žalobce zaplatit částku 12.129 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.413 Kč s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnu za zpracování a doručení půjčky ve výši 1.550 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8.166 Kč. Celkovou částku (jistinu zápůjčky a poplatek) se žalovaná zavázala předchůdci žalobce uhradit v 60 týdenních splátkách po 436 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne
datum. Předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 10.032,75 Kč a na dlužném poplatku 7.733,25 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešla pohledávka za žalovanou na právnická osoba Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Za období od postoupení pohledávky již žalovaná neuhradil ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky 14.766 Kč. Před podáním žaloby žalobce žalovanou vyzval k plnění.
Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.
Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.
Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo ze dne datum, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO, jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni podpisu smlouvy žalované peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 2.413 Kč s úrokovou sazbou
28 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 1.550 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení 8.166 Kč. Celkovou dlužnou částku, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 26.129 Kč. Žalovaná měla splatit celkovou částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 436 Kč se splatností prvé splátky nejpozději do 7. kalendářního od data uzavření smlouvy.
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne, bylo prokázáno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo toto postoupení bylo žalované oznámeno.
Výzvou k plnění ze dne datum s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 22.043,01 Kč.
Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle ust. § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž žalobce ze smlouvy plnil a žalované poskytl finanční částku 14.000 Kč. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani později zápůjčku ve výši 14.000 Kč žalobci v úplnosti nevrátila. Soud proto shledal žalobu v rozsahu nesplacené zápůjčky, tj. v částce
8.466,32 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.116,76 Kč, společně se sjednaným 28% úrokem ročně, jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalované uhradit tyto částky a současně uložil žalované též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť žalovaná se ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci.
Co se týče nároku žalobce na zaplacení poplatků v celkové výši 6.299,68 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl, neboť jej považuje za sjednaný v rozporu se zákonem. Podle ust. § 2392
odst. 1 o. z., lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v obec ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a název soudu v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona číslo Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto poplatků nemohl vyhovět.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhl.
č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 1.200 Kč ve výši
252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 2.252 Kč. Protože však žalobce byl ve věci úspěšný jen zčásti, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 14,66 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci činí částku 330,14 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.