Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 313/2020-31
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 020 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 020 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 020 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 020 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 1.020,00 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení, kterou jí je povinen zaplatit z titulu porušení dopravních předpisů, když dne 2.9.2019 cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu a nezaplatil přirážku jízdného. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho.
2. Soud ve věci vydal dne 25.6.2020 elektronický platební rozkaz, který se žalovanému nepodařilo doručit, proto jej soud dne 9.9.2020 zrušil.
3. K jednání, které se ve věci konalo dne 29.1.2021, se účastníci nedostavili, ačkoliv byli předvoláni na adresu pro doručování, řádně se neomluvili se a nepožádali o odročení jednání. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené účastníky, a to výzva k zaplacení dluhu ze dne 20.4.2020, poštovní podací arch ze dne 27.4.2020, přepravní podmínky žalobce a tarif, informace pro cestující, výpis z obchodního rejstříku.
5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru, když po právní stránce pak soud vycházel z § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, resp. § 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě.
7. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že žalovaný dne 2.9.2019 cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu a nezaplatil přirážku jízdného.
8. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o.s.ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně tvrzení, že žalovaný dne 2.9.2019 cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu a nezaplatil přirážku jízdného. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř., a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.
9. S ohledem na výše uvedené nezbylo soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
10. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
11. Protože žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, a žalovanému, který byl ve věci zcela úspěšný dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu)