Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 48/2021-10
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 000 Kč od 5. 4. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, k rukám Mgr. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 000 Kč od 5. 4. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 21. 8. 2020 domáhala po žalovaném úhrady částky 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 5. 4. 2018 do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14. 8. 2019 mezi právnická osoba, IČO, jako původním věřitelem a postupitelem a právnická osoba, IČO, jako postupníkem a novým věřitelem. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka, spočívající v nesplaceném úvěru ve výši 1 000 Kč. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 12. 3. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč, který měl být splacen dne 4. 4. 2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky anonymizováno, na které se žalovaný nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Po této registraci a následném prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 1 000 Kč a splatností dne 4. 4. 2018. Úvěr byl žalovanému převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale žalovaným nebyl do dnešního dne uhrazen. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě ze dne 18. 11. 2019.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru dne 12. 3. 2018 částku 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 4. 4. 2018. Žalovaný však poskytnutou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil. Dne 18. 11. 2019 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. (ze smlouvy o úvěru číslo z potvrzení o provedené platbě, ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2019, z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 18. 11. 2019)
5. Dle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Na základě všech shora uvedených skutečností má soud za to, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému částku 1 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do 4. 4. 2018. Žalovaný však původnímu věřiteli peněžní částku ve výši 1 000 Kč prokazatelně nevrátil. Jelikož původní věřitel, jako postupitel, tuto svou pohledávku za žalovaným, dne 14. 8. 2019 postoupil žalobkyni, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 8,5 % ročně z částky 1 000 Kč od 5. 4. 2018.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5 , § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b /1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.