Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 8/2021-17
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od 9. 12. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jejího zástupce, do 3 dnů do právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od 9. 12. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jejího zástupce, do 3 dnů do právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný uzavřel s původním věřitelem, tj. společností právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen "původní věřitel") smlouvu o úvěru v souladu se smluvními podmínkami původního věřitele. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 4000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 8.12.2018. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný dále uvedl číslo svého bankovního účtu, a aby byla registrace žalovaného jakožto žadatele o úvěr definitivní, odsouhlasil znění rámcové úvěrové smlouvy a zavázal se odeslat ze svého bankovního účtu odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč dle čl. 4 Rámcové úvěrové smlouvy. Žalovanému bylo přiděleno klientské číslo CZ číslo a jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto buď klientské číslo, nebo číslo úvěru. Žalovaný následně uhradil odměnu za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1 Kč ze svého výše zmíněného bankovního účtu na bankovní účet původního věřitele. Připsáním této platby byla registrace žalovaného dokončena a žalovanému vzniklo právo žádat přes webové rozhraní původního věřitele o poskytnutí konkrétního úvěru, a to vždy pomocí uživatelského jména a hesla. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet byla na mobilní telefon žalovaného zaslána SMS zpráva s aktivačním kódem, který nakonec žalovaný zadal ve svém uživatelském účtu (příp. vyplněním formuláře jednotlivé smlouvy o úvěru na webových stránkách původního věřitele ze svého uživatelského účtu). Žalovaný návrh smlouvy akceptoval zadáním akceptačního kódu z SMS zprávy (příp. vyplněním formuláře jednotlivé smlouvy o úvěru na webových stránkách původního věřitele ze svého uživatelského účtu) a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil ze svého firemního bankovního účtu vedeného u bankovního ústavu jméno příjmení příjmení na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet vedeného u bankovního ústavu jméno příjmení příjmení, a to pod variabilním symbolem odpovídajícím klientskému číslu, číslu smlouvy nebo rodnému číslu žalovaného. Smlouva o úvěru nebyla sjednána písemně, avšak její text včetně Rámcové úvěrové smlouvy žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě původního věřitele odsouhlasil (v opačném případě by úvěr nemohl být poskytnut). K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní
účet žalovaného (ze kterého byla dříve převedena platba ve výši 1 Kč, vizte výše). Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením klientského čísla. Žalovaný se dle čl. 8 Rámcové úvěrové smlouvy, jejíž text odsouhlasil, zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru. Předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 000,00 Kč a z případného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 0. Konečná dlužná částka tak činí částku 4 000,00 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru (byl-li účtován) je zcela určitě a jednoznačně uveden v samotné smlouvě o úvěru a žalovaný se podpisem úvěrové smlouvy zavázal k jeho úhradě. Poplatek za poskytnutí úvěru odpovídá nákladům původního věřitele s administrací a realizací úvěru a je součástí celkových nákladů spotřebitelského úvěru. Konkrétně má pokrývat náklady související s aktualizací úvěrového účtu zákazníka a zpracování splátek zákazníka, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek prostřednictvím telefonického hovoru, písemného upozornění či sms zprávy s upozorněním na splatnost dlužné částky, podporu prostřednictvím zákaznické linky, která je zákazníkovi k dispozici v pracovní dny od 9 00 -18 00 hod. za účelem poskytování informací ohledně poskytovaného úvěru, a jiné administrativní úkony. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěrů, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena. Jestliže by žalovaný zpochybnil poskytnutí peněžních prostředků jeho osobě původním věřitelem, pak žalobce požaduje, aby soud provedl důkaz vyjádřením banky, na jejíž účet byla připsána jistina úvěru z účtu původního věřitele. Tím bude prokázáno poskytnutí úvěru žalovanému. Úvěryschopnost žalovaného byla ze strany původního věřitele prověřována prostřednictvím databází, dále doložením potvrzením o příjmu a porovnáním příjmové a výdajové stránky dlužníka, což je vyobrazeno v kartě klienta (výpis z IT systému u původního věřitele s údaji o uzavřené úvěrově smlouvě). Dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nevyžaduje smlouva o úvěru písemnou formu. Rovněž dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (pozn. úrok je v tomto případě již zahrnut v poplatku za poskytnutí úvěru dle článku 9.1. Rámcové smlouvy o úvěru. Dle § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku (včetně internetové sítě), které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran, a to s odkazem na níže uvedený zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Dle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve kterém je uvedeno, že písemná forma je zachována je-li právní úkon učiněn elektronickými nebo jinými technickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Dochází zde tedy k právnímu uznání a tím ke zrovnoprávnění písemností (dokumentů) a vlastnoručních podpisů prováděných jednak tradičně, klasicky rukou a perem na papírovém nosiči, jednak elektronicky na technickém nosiči. Tzn., nelze činit žádný rozdíl a diskriminovat jen proto, že písemnosti mají elektronickou formu. Jak již bylo uvedeno výše, písemná forma právního úkonu zůstává zachována, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Z toho tedy vyplývá, že činit právní úkony elektronickými prostředky (např. počítač, mobilní telefon, síť internet, apod.) je za předpokladu splnění výše uvedených podmínek zákonem výslovně dovoleno. Dne 12.05.2020 byla mezi žalobcem a původním věřitelem uzavřená úplatná smlouva o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě které došlo k postoupení již splatné pohledávky za žalovaným jako dlužníkem na žalobce. Oznámení o postoupení bylo žalovanému oznámeno na jeho adresu trvalého pobytu dopisem postupitele ze dne 26.05.2020. Zároveň byl žalovaný upozorněn na poslední příležitost ke smírnému řešení věci před zahájením soudního řízení ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, s tím, že byla žalovanému dána možnost pro úhradu pohledávky či sjednání splátkového kalendáře. Žalovaný tuto nabízenou možnost nevyužil. Žalobce je tedy aktivně legitimován k podání žaloby.“
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a soud tak pravdivost shora citovaných žalobních tvrzení zjišťoval pouze na základě důkazů předložených žalobkyní.
3. S ohledem na charakter požadavku žalobkyně se soud nejprve zabýval tím, zda žalobkyní předložené důkazy prokazují vznik tvrzeného závazku, a to smlouvy o úvěru. Zjevně k prokázání žalobního tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne datum (viz shora citovaná žalobní tvrzení) předložila žalobkyně soudu dokument označený jako jednotlivá smlouva o úvěru číslo. V úvodním ustanovení této smlouvy je uvedeno, že byla uzavřena dne 8.11.2018 na základě Rámcové smlouvy o úvěru číslo ze dne 7.11.2018. Jako úvěrující je ve smlouvě uvedena společnost právnická osoba a jako klient žalovaný. V úvodní rubrice týkající se žalovaného jsou uvedeny další jeho personálie v podobě rodného čísla, adresy trvalého pobytu, čísla občanského průkazu, čísla mobilního telefonu, elektronické adresy a dále čísla bankovního účtu v podobě bankovní účet Smlouva obsahuje ujednání o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 4 000 Kč splatného do 30 dnů s tím, že žalovaný měl vrátit úvěrujícímu úrok ve výši 1 Kč, a tato platba měla být zahrnuta do poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený dokument je v závěru opatřen rubrikou s názvem podpisy stran, a v této rubrice je uveden text ve znění„ V obec dne 2018 číslo“ a rubrika pro podpis věřitele, tj. společnosti právnická osoba je opatřena vlastnoručním (avšak nečitelným) podpisem. Rubrika zjevně určena pro podpis žalovaného jako klienta je opatřena znakem stvrzujícím, že smlouva měla být elektronicky podepsána, je zde uvedeno jméno žalovaného a dále datum podpisu 20.5.2020 v 10:13. Soud měl dále k dispozici od žalobkyně kopii občanského průkazu žalovaného, z něhož zjistil, že se skutečně jedná o občanský průkaz, který je jeho číslem označen ve zmíněném dokumentu, tj. v žalobkyní předložené smlouvě. Soud dále zjistil, a to z výpisu z běžného účtu ze dne 30.11.2018 týkajícího se čísla účtu bankovní účet, že z tohoto účtu byla dne 18.11.2018 odepsána částka 4 000 Kč na účet č. bankovní účet se zprávou ve znění„ anonymizována dvě slova číslo“. Soud měl dále od žalobkyně k dispozici ještě dokument označený jako rámcová smlouva číslo z jejíhož obsahu vyplývá, že se mělo jednat o obecně sjednané podmínky pro v budoucnu poskytované úvěry společností právnická osoba žalovanému, přičemž rovněž v závěru uvedeného dokumentu je uvedeno, že společnost právnická osoba tento dokument podepsala dne 7.11.2018, přičemž ze stany žalovaného se tak mělo stát 20.5.2020, tj. shodně jako v případě dříve zmíněné jednotlivé smlouvy o úvěru. Soud dále zjistil, že společnost právnická osoba vystavila žalovanému fakturu číslo znějící na částku 4 000 Kč se stanoveným datem splatnosti 8.12.2018. Uvedená společnost posléze žalovaného k zaplacení dlužné částky 4 000 Kč vyzývala prostřednictvím předžalobních výzev, a to např. výzvy ze dne 20.5.2020. Soud měl dále od žalobkyně k dispozici smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v příloze této smlouvy, mezi nimiž byla rovněž pohledávka za žalovaným specifikována jako smlouva číslo. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 12.5.2020. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému ze stany společnosti právnická osoba posláno prostřednictvím výpisu ze dne 26.5.2020. Soud měl ještě od žalobkyně k dispozici další důkazy, a to dokument označený jako profil uživatele, který je zjevně dokumentem společnosti právnická osoba obsahující personálie žalovaného a podklady o jeho měsíčních výdajích a zdrojích příjmu a dále kopii jeho mzdové pásky za měsíc září roku 2018, avšak tyto důkazy žádná podstatné zjištění pro rozhodnutí sporu nepřinesly.
4. Po zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala existenci závazku v podobě tvrzené smlouvy o úvěru. Soud nezpochybňuje žalobkyní popsaný kontraktační proces, tj. uzavírání zmíněné smlouvy o úvěru tzv. na dálku. Skutková zjištění však neodpovídají žalobním tvrzením. Žalobkyně sice prokázala, že na účet, který je účtem žalovaného byla převedena dne datum částka ve výši 4 000 Kč. Soud nezpochybňuje, byť to přímo z žalobkyní předloženého výpisu z účtu nevyplývá, že tato částka byla převedena z účtu, jehož majitelem je, resp. byla, společnost právnická osoba, tj. tvrzený původní věřitel. Soud však nemá dostatečné podklady pro to, aby učinil závěr o tom, na základě jakého právního titulu se tak stalo. Z žalobkyní předloženého dokumentu v podobě smlouvy o úvěru číslo totiž nelze dovodit, že byla uzavřena dne 8.11.2018. Jednak je zde uvedeno datum 7.11.2018 v případě podpisu věřitele a jednak v případě žalovaného měl být jeho podpis elektronicky připojen 20.5.2020. Jelikož však žalobkyně požadovala pouze plnění v podobě částky 4 000 Kč, dospěl soud k závěru, že je možné žalobě vyhovět. právnická osoba, jak je již uvedeno, zjevně žalovanému částku 4 000 Kč na jeho účet, který podpisem smlouvy o úvěru číslo byť se tak stalo později, než tvrzený den 8.11.2018, potvrdil, a žalovaný se podle názoru soudu přinejmenším podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně obohatil, neboť získal plnění bez právního důvodu. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku je žalovaný povinen toto bezdůvodné obohacení vydat ochuzenému. Ochuzeným byla původně v daném případě společnost, která uvedenou částku poskytla, a jelikož uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek dne 12.5.2020 společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník projevily vůli postoupit pohledávku vzniklou převodem částky 4 000 Kč na účet žalovaného, neboť tato platba byla označena číslem smlouvy číslo uložil soud toto bezdůvodné obohacení vydat novému věřiteli, tj. žalobkyni, neboť zmíněná smlouva o postoupení pohledávek je podle soudu smlouvou podle ust. § 1879 občanského zákoníku, na základě které došlo ke změně osoby věřitele uvedené pohledávky, byť nebyl prokázán tvrzený titul, tj. úvěr. Žalovaný mohl poskytnuté peněžní prostředky vrátit přinejmenším z titulu zmíněného bezdůvodného obohacení, a soud tak dospěl k závěru, že je v prodlení. Vedle dlužné částky 4 000 Kč je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ust. § 1970 občanského zákoníku jdoucí od splatnosti, kterou určil soud podle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je tedy pohledávkou splatnou na výzvu, přičemž soud dospěl k závěru, že žalovaný mohl plnit na základě dokladu označeného jako faktura číslo prostřednictvím které byl vyzván k zaplacení požadované částky 4 000 Kč do dne 8.12.2018, byť ve prospěch původního věřitele. Pohledávka byla postoupena včetně jejího příslušenství, žalovaný je tak povinen úrok z prodlení ode dne následujícího, tj. od 9.12.2018, kdy se dostal do prodlení, povinen zaplatit žalobkyni jako novému věřiteli.
5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 400 a dále odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení § 14b odst. 1 tohoto právního předpisu, a to odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 200 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby rovněž podle zmíněného §14b odst. 2, advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že obdobných nároků na obdobném skutkovém základu se žalobkyně domáhá více a vždy se jedná o požadavek na zaplacení dluhu na základě peněžního produktu, který v této podobě nabízí právní předchůdce žalobkyně neomezenému počtu zájemců, a typický finanční produkt tedy produkuje typické žalobní návrhy, s tím, že na uvedeném hodnocení charakteru žaloby nic nemění konečná právní kvalifikace sporného závazku. O množství sporů svědčí rovněž seznam postupovaných pohledávek, jež jsou zjevně podobného charakteru.
6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.