Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 438/2020-35

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pokornou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. od 4.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do 6 900 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 10 000 Kč od

8. 5. 2018 do 3.3.2020, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 3 900 Kč od 4.3.2020 do zaplacení zamítá

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. od 4.3.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do 6 900 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 10 000 Kč od 8. 5. 2018 do 3.3.2020, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 3 900 Kč od 4.3.2020 do zaplacení zamítá III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, (ke dni 28.9.2018 byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba) Smlouvu o úvěru číslo. Žalobce coby postupník uzavřel dne datum se společností právnická osoba coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, tj. v celkové výši 16 900 Kč (Smlouva čl. I a čl. II). Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 13,0 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 07.05.2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne datum, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného má tak žalobce krom dlužné jistiny i nárok naa) zákonný úrok z prodlení v zákonné výši z žalované částky od 08.05.2018 2:00:00 do zaplacení. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem. Žalovaný musel pro získání úvěru předložit kopii občanského průkazu a další platné doklady (např. řidičský průkaz, pas). Dále musel žalovaný k ověření úvěruschopnosti předložit další dokumenty, které původní věřitel požadoval, jako je např. výpis z účtu na jméno žalovaného za poslední 3 měsíce, pracovní smlouvu či potvrzení o výši příjmu apod. Dne 26.02.2020 byla žalovanému zaslána výzva.

2. Žalovaná se k jednání nedostavila, k věci se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání po předchozí omluvě nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že byla předložena smlouva o úvěru číslo ze dne datum nesoucí podpis žalované, ve které se právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč předaných při podpisu smluvy, s tím, že žalovaná ve třináctí splátkách uhradí takto poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 25,85 % p. a., poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč Celkem tedy částku 17 400 Kč. Soudu dále byly předloženy y označené jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, finanční analýza a kredit scoring, všechny y podepsané žalovanou. Ze dne 26. 2. 2020 pochází předžalobní výzva k plnění. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci.

4. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaná v dokumentu označeném jako Smlouva o úvěru číslo svým podpisem dne datum, že od společnosti právnická osoba převzala v hotovosti celou výši spotřebitelského úvěru, tj. 10 000 Kč. K této smlouvě týž den přistoupila uvedená společnost prostřednictvím svého zástupce. Ve smlouvě se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 963 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 923 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 800 Kč. Úvěr byl poskytnut na 14 měsíců a měl být splácen po 1 299 Kč měsíčně. Součástí uvedené smlouvy byly údaje o výši úrokové sazby, která v daném případě byla 15 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 252,65. Soud dále zjistil, že společnost právnická osoba a žalobkyně uzavřely dne datum Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla podle přílohy k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek rovněž pohledávka za žalovanou vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru. Žalobkyně žalovanou k plnění vyzvala prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 26.2.2020 podané k poštovní přepravě dne 27.2.2020, jak vyplývá z příslušného podacího lístku.

5. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 obč. zák., dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní jednání právní předchůdkyně žalobkyně spočívající v předložení nabídky formulářové smlouvy a následné přistoupení žalované ke smlouvě bez zjevné možnosti vyjednávání o jejím obsahu soud považuje za jednání, které nevyvolalo zamýšlený právní následek, a to vznik smlouvy, neboť se podle ust. § 580 obč. zák. příčí dobrým mravům, a je tak neplatné. Uvedený rozpor s dobrými mravy soud v daném případě shledává v části ujednání týkající se plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků. Soud totiž ujednání o poplatcích vedle sjednaného úroku ve výši 25,85% p.a. považuje za ustanovení smlouvy, které obchází standardní a spravedlivé ujednání o ceně poskytnutých peněžních prostředků. Ujednání o úroku je doplněno o úplatu za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč za správu úvěru 2 200 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek 1 900 Kč, aniž by z obsahu smlouvy bylo zjevné, za službu jakého obsahu měla žalovaná uvedené poplatky hradit. Soud nepochybuje o tom, že poskytovatel peněžních prostředků má s poskytnutím peněžních prostředků a správou svých pohledávek spojenou určitou administrativní činnost. Pokud však za tuto činnost požaduje poplatky, musí být podle přesvědčení soudu zjevné, jaké plnění se žalované dostane, tedy za co skutečně platí. Jelikož toto ve smlouvě řádně uvedeno, vyjma poplatku za hotovostní výběr splátek, nebylo, považuje soud tato ujednání za zastření skutečného účelu těchto poplatků, kterým je pouze navýšení platební povinnosti žalované, tedy zvýšení ceny peněž, které jí byly poskytnuty. V případě poplatku za hotovostní inkaso splátek soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala důvodnost tohoto požadavku, neboť žalobkyně ani netvrdila, natož prokázala, že tuto službu, tj. hotovostní výběr splátek, žalované skutečně poskytla. Soud uvádí, že nepochybuje o tom, že s osobním hotovostním výběrem splátek úvěru jsou spojeny náklady. Pokud však je v žalobě požadováno uvedené plnění, je třeba tvrdit a prokázat, že služba, za kterou je tato částka požadována, byla skutečně poskytnuta. Z uvedeného důvodu tak soud v daném případě tento poplatek považuje pouze za poplatek, který dále zvyšuje platební povinnost žalované, tedy cenu poskytnutých peněžních prostředků. Veškerá plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků tak soud s ohledem na absenci dalších skutkových tvrzení zhodnotil jako úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, která ve svém důsledku způsobuje zmíněný rozpor s dobrými mravy.

6. S ohledem na uvedené závěry o neplatnosti smlouvy tak žalované vznikla povinnost vrátit peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, z titulu bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, obč. zák., které získala bez spravedlivého důvodu, neboť žalovaná nepřednesla soudu žádná tvrzení, z nichž by vyplynulo, že si uvedenou částku může ponechat.

7. Soud má totiž dále za to, že ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny nelze za daného skutkového stavu věci oddělit od ostatního obsahu smlouvy. V případě daného domnělého úvěru je zjevné, že úvěrující by uvedené peněžní prostředky pouze za úrok neposkytl. Smlouva je tak neplatná jako celek.

8. V rámci spravedlivého uspořádání vztahu soud do dlužné částky představující bezdůvodné obohacení v původní výši 10 000 Kč zahrnul částečné platby, které žalobkyně jako plnění na domnělý úvěr přijala, tj. platby ve výši 3 900 Kč. Zmíněný souhrn částečných plateb vyplývá z žalobních tvrzení o zbývajících částech jednotlivých nároků, z jejichž výše uvedené žalobkyní lze dovodit, jaké plnění žalovaná již poskytla. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. Přestože žalovaná neměla povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, s ohledem na její neplatnost, mohla uvedené peněžní prostředky vrátit na základě výzvy k úhradě dlužné částky, a soud tak dospěl k závěru, že je v prodlení. Vedle uvedené částky je tedy žalovaná povinna žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák., jdoucí od splatnosti, kterou soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 26.2.2020, která byla dne 27.2.2020 podána k poštovní přepravě, jak vyplývá z příslušného podacího lístku, a jež za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. došla žalované třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 3.3.2020, a žalovaná měla plnit den následující, a v prodlení je tak od 4.3.2020.

10. Jelikož soud dále dospěl k závěru, že z žalobkyní předložené smlouvy o postoupení pohledávek, lze dovodit vůli společnosti právnická osoba a žalobkyně postoupit pohledávku z právního jednání založeného předáním částky 10 000 Kč, byť na základě neplatné smlouvy, posoudil soud zmíněnou smlouvu o postoupení pohledávek jako smlouvu podle ust. § 1879 obč. zák., na základě které došlo ke změně v osobě věřitele uvedené pohledávky z bezdůvodného obohacení, a soud tedy povinnost vydat bezdůvodné obohacení uložil žalované ve prospěch žalobkyně jako nového věřitele. Na okraj odůvodnění soud uvádí, že na jeho hodnocení sporu nic nezměnily další důkazu připojené k žalobě, a to dokumenty označené jako Ujednání o zpracování osobních údajů a Žádost o úvěr, neboť se opět jednalo pouze o formuláře společnosti právnická osoba, jejichž vyplnění předcházelo uzavření domnělé smlouvy o úvěru, a žádná podstatná zjištění z nich nevyplývají, přičemž základem pro hodnocení sporu byla především samotná smlouva.

11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. , na základě kterého by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná, jako převážně úspěšnější účastník sporu. Žalované však v souvislosti s tímto řízení žádné náklady nevznikly, soud tedy o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.