Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 244/2020-57
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.
III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum se žalobkyně vůči žalované domáhala vydání rozhodnutí, jímž by jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, SE, tři Smlouvy o úvěru. Na základě prvé smlouvy číslo ze dne datum byla žalované vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem částku částka v 58 týdenních splátkách po částka, poslední splátka měla být zaplacena dne datum. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, celkem uhradila na tento závazek částka. Dluh žalované z tohoto smluvního závazku činí částka na jistině a částka na dlužném poplatku. Druhou smlouvu číslo uzavřela žalovaná s týmž subjektem dne datum a na základě ní byla žalované vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem částku částka v 58 týdenních splátkách po částka, poslední splátka měla být zaplacena dne datum. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, zaplatila pouze částka. Dluh žalované z tohoto smluvního závazku činí na jistině částka a částka na poplatku. Třetí smlouvu číslo uzavřela žalovaná s týmž subjektem dne datum a na základě ní byla žalované vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem částku částka v 58 týdenních splátkách po částka, poslední splátka měla být zaplacena dne datum. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, zaplatila pouze částka. Dluh žalované z tohoto smluvního závazku činí na jistině částka a částka na poplatku. Pohledávky za žalovanou žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení ze dne datum, když téhož dne bylo postoupení oznámeno žalované.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, kdy měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto jednal a rozhodl bez přítomnosti žalované, jak umožňuje ust. § 101 odst. 2 , 3 o. s. ř. o. s. ř. .
3. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právnická osoba anonymizována dvě slova, SE a žalobkyní ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
4. K prvému smluvnímu vztahu žalobkyně soudu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Z ní má soud za prokázané, že byla žalované vyplacena částka částka. Z této smlouvy soud zjistil, že se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ poplatek“ ve výši částka, který má být složen z úroku částka, poplatku částka, poplatku za hotovostní inkaso částka a pojistného částka. Celková částka, kterou se zavázala žalovaná vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše částka. Žalovaná ji měla splatit v 58 týdenních splátkách po částka.
5. Obdobně k druhému z nároků předložila žalobkyně Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Soud tak má za zjištěné, že žalované byla v tomto případě vyplacena částka částka. Z této smlouvy soud zjistil, že se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ poplatek“ ve výši částka, který má být složen z úroku částka, poplatku částka, poplatku za hotovostní inkaso částka a pojistného částka. Celková částka, kterou se zavázala žalovaná vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše částka. Žalovaná jí měla splatit v 58 týdenních splátkách po částka.
6. K třetímu nároku předložila žalobkyně Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Soud tak má za zjištěné, že žalované byla v tomto případě vyplacena částka částka. Z této smlouvy soud zjistil, že se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli„ poplatek“ ve výši částka, který má být složen z úroku částka, poplatku částka, poplatku za hotovostní inkaso částka a pojistného částka. Celková částka, kterou se zavázala žalovaná vrátit věřiteli, dosahuje tedy výše částka. Žalovaná jí měla splatit v 58 týdenních splátkách po částka.
7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. obec mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku ).
9. Soud v daném případě posoudil všechny tři úvěrové smlouvy uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalovanou jako neplatné právní úkony (právní jednání). Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku . Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
10. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné.
11. V projednávané věci je zřejmé z textu obou smluv, že tyto byly předtištěny, byly napsány předem, pouze se dopisuje zapůjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaná text smluv v tomto směru tedy těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o půjčce a o okolnostech sjednání půjčky žalobkyně nemá informace, pouze zasílá předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jejíž postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku.
12. Soud považuje výše uvedená právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje z obou smluvních vztahů po žalované„ poplatek“, který má být složen z úroku, poplatku a hotovostního režimu splátek. Z těchto částek není zřejmé, jak k nim věřitel dospěl. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Zato spotřebitel – žalovaná, musí vnímat celou tuto částku jako odměnu, jež musí zaplatit za to, že si od právního předchůdce žalobkyně půjčila finanční prostředky. Poplatky (odměna) tvoří více než 76 % z částek, které byly žalované zapůjčeny. Tuto výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům.
13. Jak uvedl Krajský soud v Plzni ve svém přiléhavém rozhodnutí j. č. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017 v obdobné věci, není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný vysoký„ souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Z důvodů uvedených shora byla smlouva uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně shledána jako absolutně neplatná.
14. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).
15. Pakliže bylo plnění žalované poskytnuto na základě neplatných smluv o úvěru (zápůjčce), tedy fakticky bez právního důvodu, je namístě, aby žalovaná vrátila to, oč se obohatila. V tomto směru soud zjistil, že v prvém případě žalovaná zaplatila žalobkyni resp. jejímu právnímu předchůdci celkem částka. Neuhrazená část poskytnuté částky částka, tj. částka je tedy bezdůvodným obohacením na straně žalované. Z druhé smlouvy o úvěru částky částka žalovaná uhradila celkem částka, bezdůvodné obohacení tudíž činí částka. Z třetí smlouvy o úvěru částky částka žalovaná uhradila celkem částka, bezdůvodné obohacení na její straně nevzniklo, naopak obohacení na straně žalobkyně činí částka, kterou soud započetl na výše uvedená bezdůvodná obohacení na straně žalované. Soud tedy dospěl k závěru, že bezdůvodné obohacení na straně žalované činí částka a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a uložil ji žalované zaplatit žalobkyni ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. .
16. Soud nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť nelze dospět k jednoznačnému závěru o prodlení žalované, které sice byly poskytnuty finanční prostředky, avšak na základě neplatného právního úkonu, kdy tato neplatnost se týká rovněž i splatnosti poskytnutích finančních prostředků. Žalovaná sice byla žalobkyní upomínána k zaplacení, nicméně výzvy se týkaly finančních prostředků týkajících se úvěrových prostředků z neplatné smlouvy a to v částkách diametrálně odlišných od částky přiznané rozhodnutím soudu. Proto žalovaná vrátí žalobkyni toliko bezdůvodné obohacení v soudem určené výši.
17. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci lze posoudit procesní úspěch obou stran za shodný, soud proto rozhodl tak, že náhrada nákladů soudního řízení nebyla přiznána ani jedné z procesních stran.
18. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.