Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
11 C 252/2020-31
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Ilonou Miklovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 642 Kč, a to do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 642 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”)
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného anonymizováno poplatku, který byla žalovaná z pozice držitele anonymizováno přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná nebyla přihlášena v evidenci poplatníků anonymizováno poplatku, na výzvu žalobkyně nereagovala a ani se do evidence držitelů anonymizováno přijímače na základě výzvy žalobkyně nepřihlásila. Tento poplatek řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za období od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 celkem v částce 675 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
Podle § 3 odst. 2 ) zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.
Podle § 7 odst. 2 ) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
Podle § 7 odst. 3 ) zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.
Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Tímto nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 tohoto nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Žalované jakožto držiteli anonymizováno přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ustanovení § 3 odst. 2 ) zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni anonymizováno poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 v celkové výši 675 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. “) podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, které ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. V dané věci soud nepovažuje náklady na právní zastoupení žalobkyně za účelně vynaložené, neboť odporuje principům spravedlnosti, jež by se měla televize snažit naplňovat při všech svých činnostech, a to s poukazem na existenci anonymizováno 7 slov, kdy tento právní útvar anonymizováno disponuje pracovníky, jež by měli být schopni vést spory týkající se neuhrazených anonymizováno poplatků, když paušálně nelze očekávat uplatnění specializovaných znalostí (srov. nález Ústavního soudu České republiky I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7. 2013). Při zohlednění nejen rozhodnutí soudu bez nařízení jednání, minimalizace hotových nákladů, neboť veškerá podání jsou v elektronické podobě, má soud za to, že žalobkyně i bez svého právního zástupce disponuje dostatečnými schopnostmi k uplatnění nároku vůči žalované. Z těchto důvodů soud považuje za účelně vynaložený náklad řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soudní poplatek ve výši 400 Kč vybraný podle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků k zákonu
č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Soud dále přiznal žalobkyni paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky žalobce, která se opírá o vyhlášku č. 254/2015 Sb. , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Konkrétně se v tomto stádiu řízení jedná o 2 úkony (návrh ve věci samé, výzva k plnění) po 100 Kč ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 ., navýšené o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tj. ve výši 42 Kč. Výsledná částka nákladů řízení činí celkem 642 Kč.
Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.