Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
6 C 3/2021-16
Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa
o zaplacení částky 3.780 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.780 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1.126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.780 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1.126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3.780 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků podle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o televizních poplatcích“). Uvedla, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a dne 31. 5. 2015 se přihlásil do příslušné evidence jako poplatník televizního poplatku, čímž mu zároveň vznikla povinnost takový poplatek hradit. Žalovaný svou povinnost řádně neplnil, pročež žalobkyni za období od října 2017 do ledna 2020 dluží na televizních poplatcích celkem 3.780 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Protože žalovaný svou povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě, požaduje žalobkyně též zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. do 15. 10. 2020, kapitalizovaný částkou 633,02 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podané žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě rovněž vyjádřil, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisu z evidence České pošty – ze dne 16. 9. 2020, z upomínek ze dnů 15. 3. 2020 a 25. 6. 2020 společně s dodejkami, a ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení.
5. Ze shora uvedených listin soud zjistil skutkový stav věci, dle něhož se žalovaný v květnu roku 2015 přihlásil pod spojovacím číslem SIPO číslo do evidence poplatníků televizních poplatků. Svou povinnost řádně platit televizní poplatky však neplnil, neboť mu za období od ledna 2017 do ledna 2020 (včetně) vznikl nedoplatek ve výši 4.995 Kč (sestávající z třiceti sedmi nezaplacených televizních poplatků po 135 Kč měsíčně). K úhradě tohoto nedoplatku žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím dvou výzev ze dnů 15. 3. 2020 a 26. 5. 2020, které mu zaslala na jeho adresu. Žalovaný však celou dlužnou částku neuhradil a nadále je v prodlení s úhradou televizních poplatků za období od října 2017 do ledna 2020, jejichž výše činila 135 Kč měsíčně a které byly splatné vždy ke každému 15. dni příslušného měsíce.
6. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona o televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen„ televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.
7. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona o televizních poplatcích poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
8. V souladu s ustanovením § 5 odst. 1 zákona o televizních poplatcích poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku.
9. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.
10. Ustanovení § 10 zákona o televizních poplatcích pak stanoví, že nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.
11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Na základě listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovanému jako fyzické osobě vznikla jeho přihlášením do evidence poplatníků televizních poplatků zákonná povinnost hradit televizní poplatek ve stanovené výši, která činila 135 Kč měsíčně, a do stanoveného data splatnosti, tj. nejpozději do každého patnáctého dne kalendářního měsíce. Dále bylo prokázáno, že žalovaný tuto svou povinnost řádně a včas neplnil, neboť mu za období od ledna 2017 do ledna 2020 vznikl nejprve nedoplatek na televizních poplatcích v celkové výši 4.995 Kč, k jehož úhradě jej žalobkyně opakovaně vyzývala a který žalovaný splnil jen částečně. Žalovaný totiž dosud dluží na televizních poplatcích za období od října 2017 do ledna 2020 (včetně) celkem 3.780 Kč (tj. 28x 135 Kč). Žalovaný přitom vůči tomuto nároku ničeho nenamítal a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by jej jakkoliv zpochybnil. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z každého jednotlivého dlužného televizního poplatku, a to vždy za období ode dne následujícího po dni splatnosti příslušného televizního poplatku do dne vyhotovení a podání žaloby (tj. do 15. 10. 2020), jak žalobkyně požadovala, kapitalizovaný částkou 633,02 Kč. Třídenní lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. o.s.ř. , přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
13. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 400 Kč za 2 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé) podle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 126 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1.126 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. o.s.ř. soud stanovil ve II. výroku tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř. o.s.ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.