Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 39/2021-11
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 3 105 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 105 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 523,54 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 105 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 523,54 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnila žalovaná dne 1. 5. 2011. Zároveň vznikla žalované povinnost dle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích, platit televizní poplatek ve stanovené výši 135 Kč. Žalovaná nedostála své povinnosti a vznikl jí tak celkový dluh za období listopad 2017 až leden 2020 ve výši 3 105 Kč (23 x 135). Dále žalobkyně uvedla, že písemně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, žalovaná však nesplnila svou povinnost ani v dodatečné lhůtě.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den 18. 3. 2021 se zástupce žalobkyně nedostavil a z jednání se omluvil. Žalovaná se nedostavila bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Soud vzal za prokázané, že žalovaná se dne 1. 5. 2011 přihlásila jako poplatník televizních poplatků. Žalovaná neuhradila televizní poplatky za období listopad 2017 až leden 2020 ve výši 3 105 Kč, tedy za 23 měsíců po 135 Kč. Žalobkyně dopisy ze dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020, 15. 7. 2020 vyzvala žalovanou k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení.
Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z potvrzení o přihlášení poplatníka TV poplatků, z výpisu detailu dluhů a z dopisu žalobkyně ze dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020, 15. 7. 2020.
Dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač.
Dle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.
Dle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. , je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.
Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaného ustanovení zákona č. 348/2005 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná jako vlastník televizního přijímače byla povinna platit televizní poplatky, avšak za shora uvedené období tak neučinila. Žalobkyně přitom vyúčtovala výši televizního poplatku v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 348/2005 Sb. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně úroků z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši ke dni podání žaloby 523,54 Kč.
Pokud se též žalobkyně domáhala úhrady nákladů řízení představujících odměnu advokáta a režijní paušály, má soud za to, že tyto žalobkyní vynaložené náklady nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva. Česká televize jako veřejnoprávní instituce by měla při vymáhání dlužných televizních poplatků volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že po skutkové i právní stránce se jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Ve sporech o neuhrazení televizních poplatků nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize Ústavní soud zaujal stanovisko, že v těchto případech je žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama, neboť vzhledem k jejímu výsadnímu postavení lze na ni klást v určitých ohledech srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (blíže nález Ústavní soudu ve věci I. ÚS 3344/12 a II. ÚS 405/2014 ). Z toho důvodu náhradu nákladů spojených s právním zastoupením soud žalobkyni pro jejich neúčelnost nepřiznal a přiznal žalobkyni pouze paušální náhradu jejich hotových výdajů, tj. soudní poplatek 400 Kč a paušální náhradu za dva úkony po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.