Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 16/2021-40
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 4 725,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení 4 725,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 398,79 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s 11,6% úrokem ročně z částky 2 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách zaplatit nedoplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení 4 725,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 398,79 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s 11,6% úrokem ročně z částky 2 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách zaplatit nedoplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky. V žalobě uváděla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum se právnická osoba jako úvěrujícím smlouvu o úvěru číslo. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na právnická osoba. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Podle smlouvy o úvěru se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 28%, poplatky a úplatou v celkové výši 16 900 Kč ve 13 pravidelných rovnoměrných splátkách po 1 300 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas a ocitl se tak v prodlení s úhradou., v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 4. 6. 2018 zesplatnil a vznikl mu tak nárok na zaplacení celé dosud zbývající neuhrazené části úvěru ve výši 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl uhrazen, úročí se dosud neuhrazená jistina úvěru od 5. 6. 2018 úrokem s úrokovou sazbou 11,6% ročně, odpovídající výši úrokové sazby úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru, a to zkapitalizovaný ve výši 398,79 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a dále smluvní pokutu dle smlouvy, kterou vyčíslila částkou 2 725 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. souhlasí.
4. S ohledem na skutečnost, že se v projednávané věci jedná o předmět sporu do 10 000 Kč, jde o řízení, kde proti vydanému rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. odvolání přípustné, uvádí soud v tomto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Žalovaný uzavřel se právnická osoba dne datum smlouvu o úvěru, v níž se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr splatit ve 13 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 28% z poskytnuté částky za období na které je poskytován, což je při 13 splátkách 25,85 % ročně (2 800 Kč), poplatkem za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč, po 1 300 Kč měsíčně. Celkové náklady spotřebitelského úvěru dle smlouvy činily 6 900 Kč. Jiné ujednání o úrocích než shora uvedené ve smlouvě není, nebyla stanovena jiná úroková sazba než pro varianty zaplacení ve 13 a 16 měsíčních splátkách, právě pro toto období.
6. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti, zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů, převedena na právnická osoba. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 24. 6. 2020 postoupena žalobkyni.
7. Žalobkyně v žalobě neuváděla, kolik žalovaný na dluh zaplatil, ale ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě plyne, že dluh vymáhaný žalobou činí 2 000 Kč. Je pak logicky zřejmé, že žalovaný musel zaplatit rozdíl mezi nárokem uvedeným ve smlouvě a touto částkou požadovanou žalobou (16 900 – 2 000 = 14 900 Kč).
8. Žalobkyni respektive jejím právním předchůdcům jistě s odkazem na ustanovení § 2395 o. z. vznikl nárok na zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a úroků ve výši 2 800 Kč. Úrok 2 800 Kč za 13 měsíců, je dle názoru soudu stále ještě přiměřeným úrokem vzhledem k jistině úvěru ve výši 10 000 Kč, a proto soud dospěl k závěru, že žalobkyni respektive jejím právním předchůdcům vznikl i nárok na zaplacení tohoto úroku.
9. Smlouva však dále ukládá žalovanému jako vydlužiteli zaplatit další dva poplatky, a to poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 900 Kč. I tyto poplatky ve své podstatě plní účel, který mají plnit sjednané úroky. Navýšení úroku o dalších 4 100 Kč se však soudu již jeví jako zcela nepřiměřené poskytované jistině (10 000 Kč) i době trvání úvěru (13 měsíců). Za ještě přijatelný se soudu jeví sjednaný úrok ve výši 25,85 % ročně za celé období splátek (13 měsíců) tedy oněch 28, tedy někde do 30% jistiny za rok. Jde tedy o ujednání smlouvy, které se příčí dobrým mravům a jde tedy o právní jednání, které je v této části podle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z. neplatné. Dle názoru soudu žalobkyni nárok na zaplacení těchto částek nevznikl.
10. Žalovaný tedy podle žalobních tvrzení zaplatil na dluh celkem 14 900 Kč (sám neučinil žádné tvrzení o tom, jakou částku na dluh zaplatil) a dle názoru soudu mu platně vznikla povinnost zaplatit toliko 12 800 Kč. Dle názoru soudu se žalovaný ani neocitl v prodlení, žalobkyni nic nedluží, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství, včetně požadovaného dalšího úroku a smluvní pokuty.
11. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Soud však nezjistil, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
12. Žalobkyně při podání žaloby zaplatila soudní poplatek ve výši 400 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud však platební rozkaz nevydával, a proto doměřil žalobkyni soudní poplatek dle položky 1,1 b) sazebníku, tedy 600 Kč do celkové výši poplatku 1 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. .
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem pravomocně uložena dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na exekuci či výkon soudního rozhodnutí.