Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 99/2019-65

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení

bytem adresa

o zaplacení 2 068,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 068,88 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 136,99 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 068,88 Kč od 2.10.2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 998 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 068,88 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 136,99 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 068,88 Kč od 2.10.2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 998 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2 068,88 Kč spolu s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, když uvedenou částku měl žalovaný dlužit žalobkyni na základě smlouvy o účtu ze dne 2.4.2015, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – právnická osoba, (dále jen„ banka“), na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet č. bankovní účet. Nedílnou součástí této smlouvy přitom byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) uvedené právní předchůdkyně žalobkyně, dle kterých se žalovaný zavázal rovněž k úhradě služeb a produktů dle sazebníku právnická osoba U předmětného osobního účtu nebyl sjednán povolený debet a v souladu s VOP byla banka oprávněna úročit dluh příslušnou úrokovou sazbou. Žalovaný porušil shora citované ustanovení podmínek tak, že byl od 5/ 2015 na jeho sporožirovém účtu evidován nepovolený debetní zůstatek, který narůstal až do výše 2 068,88 Kč v 12/ 2015. Debetní zůstatek i přes upomínky učiněné bankou nebyl vyrovnán, proto banka převedla pohledávku dne 4.1.2016 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, přičemž k tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 2 068,88 Kč. Do data postoupení (k 1.10.2016) představoval kapitalizovaný úrok z prodlení částku 136,99 Kč. Žalovaný byl o převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn bankou a zároveň byl upozorněn na možnost soudního sporu. Smlouvou ze dne 30.9.2016, s účinností od 1.10.2016, byla pohledávka včetně příslušenství převedena ze strany banky na současnou žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Z důvodu prodlení požadovala dále žalobkyně zákonný úrok z prodlení.

2. Opatrovník žalovaného se žalobou nesouhlasil s tím, že není zřejmé, zda předmětnou smlouvu žalovaný podepsal a namítal nedostatek pravomoci českého soudu.

3. Vzhledem ke státnímu občanství žalovaného, který je slovenským státním příslušníkem, na území Slovenska byl odhlášen z trvalého pobytu v roce 2012, na území ČR rovněž neprochází centrální evidencí obyvatel, naposledy byl v roce 2015 na území ČR s doručovací adresou ve obec, nyní jeho pobyt je neznámý, soud nejprve posuzoval mezinárodní příslušnost, a to podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 Sb. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně podala žalobu k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku, kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný měl u předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba zřízen sporožirový účet, který přečerpal a debetní zůstatek neuhradil. Mezinárodní příslušnost státu Evropské unie ve věcech spotřebitelských smluv upravuje oddíl 4 kapitoly II. zmíněného nařízení, když v daném případě nelze postupovat podle čl. 17 bod 1 ani podle čl. 18 bod 2 nařízení. Obecně je k projednání příslušný soud státu, na jehož území má žalovaný bydliště. Od tohoto pravidla se lze odchýlit při splnění předpokladů obsažených v oddílech 2 – 7 kapitoly II. Osoba, která má bydliště v některém členském státě může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, místem plnění se v případě poskytování služeb rozumí místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty. V daném případě se službou rozumí vedení účtu, který předchůdce žalobkyně žalovanému za úplatu poskytoval na území České republiky a mezinárodní i místní příslušnost soudu se proto řídí místem, kde služby byly poskytnuty. Protože služby poskytla právnická osoba, pobočka ve obec, je soud České republiky k projednání věci příslušný, proto je dána pravomoc soudu, přičemž o místní příslušnosti rozhodl Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 18.6.2020, čj. -55.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že v rámci písemné dohody označené jako Rámcová smlouva a smlouva o účtu ze dne 2.4.2015, uzavřené mezi žalovaným a bankou byl žalovanému zřízen běžný (sporožirový) účet č. bankovní účet; nedílnou součástí této smlouvy se staly i všeobecné obchodní podmínky uvedené právní předchůdkyně žalobkyně, kdy u sporožirového účtu nebyl sjednán povolený debet a banka byla oprávněna úročit dluh příslušnou úrokovou sazbou. Žalovaný svou povinnost porušil, když ke dni 31.5.2015 byl na jeho účtu poprvé evidován nepovolený debetní zůstatek ve výši - 14,91 Kč a následně tento debetní zůstatek činil k 31.12.2015 - 2 068,88 Kč. Debetní zůstatek ani přes upomínky banky žalovaný neuhradil, pročež dne 4.1.2016 banka převedla pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaného o této skutečnosti vyrozuměla téhož dne. příjmení byla po celou dobu úročena úrokem z prodlení. Ke dni převodu na evidenční účet činila jistota částku 2 068,88 Kč a kapitalizovaný úrok částku 27,28 Kč. Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30.9.2016, účinnou od 1.10.2016 banka předmětnou pohledávku za žalovaným převedla na žalobkyni. Ke dni převodu pohledávky činil kapitalizovaný úrok za období od 4.1.2016 do 1.10.2016 částku 136,99 Kč.

5. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle , dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná. V prvé řadě má soud za to, že mezi původní věřitelkou jako právní předchůdkyní žalobkyně (bankou) a žalovaným byla dne 2.4.2015 platně uzavřena písemná smlouva o běžném účtu ve smyslu cit. ust. , na základě níž vznikla povinnost právní předchůdkyni žalobkyně zřídit a vést žalovanému jeho běžný (sporožirový) účet č. bankovní účet, na němž mohl žalovaný nakládat s finančními prostředky. Tato smlouva tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení Právní předchůdkyně žalobkyně přitom svůj závazek ze smlouvy splnila a žalovanému vedla běžný účet, avšak žalovaný naopak svůj závazek vyplývající z obchodních podmínek dané smlouvy, které byly její nedílnou součástí, spočívající v povinnosti udržovat na platebním účtu peněžní prostředky v takové výši, aby postačovaly ke krytí platebních transakcí a ke krytí závazků vůči bance, porušil, když ke dni 31.5.2015 byl na jeho účtu poprvé evidován nepovolený debetní zůstatek ve výši 14,91 Kč, který k 31.12.2015 činil 2068,88 Kč, tento i přes upomínky bance neuhradil. příjmení pak převedla jej na nově založený evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a to dne 4.1.2016. Následně se banka dne 30.9.2016, s účinnosti od 1. 10.2016 písemně dohodla se žalobkyní na tom, že žalobkyni za dohodnutou úplatu postupuje mimo jiné svou pohledávku za žalovaným vzniklou mu z výše uvedené smlouvy o běžném účtu včetně příslušenství a takto platně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky ve smyslu ust. a násl. Pohledávka za žalovaným byla platně převedena z banky na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávky bylo též řádně dle ust. oznámeno žalovanému.

9. Nyní tak právě žalobkyně oprávněně požaduje, aby jí žalovaný zaplatil dlužnou částku v celkové výši 2068,88 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení. Výše těchto úroku z prodlení odpovídá ve smyslu ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. S ohledem na uvedené soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl s tím, že soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. věta před středníkem a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k již dlouhé době trvání, povaze a nemalé výši dluhu, jakož i k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí delší lhůty, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly ani žádným z účastníků ani tvrzeny.

10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu nákladů celého řízení v celkové výši 4 998 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 4 598 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle bodu 1 vyhl. č. za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu předžalobní upomínky a sepisu žaloby po 200 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle vyhl. č. , 1 úkon právní pomoci ve výši 1000 Kč za účast u jednání dne 26.1.2021 dle a téže vyhlášky včetně režijního paušálu za tento úkon ve výši 300 Kč dle a dále za 2 úkony po 500 Kč za 2 sdělení žalobkyně k osobě žalovaného dle ,3 AT při pátrání po jeho pobytu, včetně 2 režijních paušálů po 300 Kč za tyto úkony podle AT, to vše včetně DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem, proto i v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. věta před středníkem , a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. , když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.