Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
28 C 25/2020-62
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Jakubem Schlitterem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 19. 1. 2017 do 6. 12. 2019, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D., advokátky.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, v kolcích nebo na účet č. 3703-428031/0710, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč spolu s úrokem 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 19. 1. 2017 do 6. 12. 2019, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokátky. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, v kolcích nebo na účet č. 3703-428031/0710, [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 21. 12. 2019 domáhala na žalovaném zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 4. 1. 2017 smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 5 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. O poskytnutí finančních prostředků požádal žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný zaslal ověřovací poplatek ve výši 1 Kč na účet právní předchůdkyně žalobkyně, čím vyjádřil svůj souhlas se zněním smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal do 18. 1. 2017 finanční prostředky vrátit, což tak neučinil. Neučinil tak ani na opakované urgence právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na právnická osoba, IČO a dne 13. 8. 2018 na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný neuhradil ničeho.
2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Kyperské republice, žalovaný je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného (ulice a číslo, obec a číslo) v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012.
3. Žalovaný sdělil, že nárok uplatněný v žalobě zcela do základu neuznává, neboť dle svých tvrzení o zápůjčku nikdy nežádal, tedy pohledávku za jeho osobou považuje za nedůvodnou. Žalovaný dále sdělil, že předmětná smlouva o zápůjčce obsahovala špatné rodné číslo, telefonní číslo a e-mailová adresa též nesouhlasila. Žalovaný připustil, že zápůjčka byla poskytnuta na jeho bankovní účet, na kterém v daném období probíhaly různé transakce, které žalovaný nezadával (tj. převody na cizí bankovní účty). Vzhledem k tomuto zjištění žalovaný předmětný účet zrušil a pracovník právnická osoba mu doporučil tuto skutečnost ohlásit na Policii ČR, což však žalovaný neučinil. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno právnická osoba, kterou žalovaný následně kontaktoval, aby oznámil, že žádnou zápůjčku neuzavřel, avšak tato společnost se již žalovanému neozvala. Při pokusu žalovaného o podání trestního oznámení pro podvod vymáhání neexistující pohledávky byl příslušníkem Policie ČR odmítnut s tím, že na předmětné výzvě jsou uvedeny údaje někoho jiného, než je žalovaný. Na základě tohoto se žalovaný domnívá, že žaloba by měla být zamítnuta jako nedůvodná.
4. V replice žalobkyně uvedla, že žalovaný ve svém vyjádření nesporoval poukázání žalované částky na jeho bankovní účet (tj. účet č. bankovní účet) a navrhla, aby soud dotazem u právnická osoba zjistil, kdo byl majitelem předmětného účtu. Na tvrzení žalovaného ohledně zneužití jeho účtu reagovala, že jde o účelové tvrzení, neboť žalovaný nevyužil možnost podání trestního oznámení ani další prostředky k nápravě.
5. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný rovněž vyjádřil souhlas, postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
6. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
7. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 4. 1. 2017 na bankovní účet žalovaného částku 5 000 Kč (Výpisem z účtu předchůdkyně žalobkyně; výpisem z účtu žalovaného, sdělením právnická osoba). Dne 13. 8. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 8. 2018; Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 8. 2018). Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho (Výzvou k úhradě dluhu ze dne 21. 1. 2019; Podacím archem).
8. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvod pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný předložil jako důkaz výpis z účtu č. bankovní účet, kterým rovněž potvrdil poskytnutí částky 5 000 Kč ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, jiný důkaz nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů.
9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. Soud poměr mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudil jako poměr z bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť nebylo ze strany žalobkyně prokázáno, že by žalovaný smlouvu o zápůjčce uzavřel. Předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému podle § 2991 o. z. bez spravedlivého důvodu 5 000 Kč, v důsledku čehož jí podle § 2991 odst. 2 o. z. vzniklo právo na vrácení této částky. Žalovaný byl podle § 2991 odst. 1 o. z. povinen vydat, oč se obohatil. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dopisem z 21. 11. 2019. Výzvu dle domněnky doby dojití (§ 573 o. z.) žalovaný obdržel třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 29. 11. 2019. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně ve výzvě určila žalovanému lhůtu 7 dnů po doručení výzvy, do prodlení se tak dostal 7. 12. 2019. Žalobkyni proto vedle nároku na vrácení bezdůvodného obohacení vzniklo právo požadovat po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dnem počátku prodlení soud určil ze shora uvedených důvodů 7. 12. 2019. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z.
10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat převod finančních prostředků a žalovaný neprokázal, že by poskytnuté plnění vrátil a rovněž neprokázal jím tvrzené skutečnosti, tj. že byl jím vlastněný bankovní účet zneužit k různým transakcím v daném období, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobě vyhověl.
11. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení za období od 19. 1. 2017 do 6. 12. 2019, neboť žalovaná v tomto období nebyl v prodlení. Do prodlení se žalovaný dostal až poté, co jej žalobkyně vyzvala k uhrazení dluhu dopisem z 21. 11. 2019.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení neúspěch jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
13. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku III. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP ve lhůtě určené dle § 7 odst. 1 zSOP.
14. Lhůtu k plnění ve výroku I., III. a IV. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti výroku I., II. a III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Proti výroku IV. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto usnesením ve výroku IV., může se stát podle tohoto usnesení domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.