Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 C 64/2020-36

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hanáčkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa, obec - anonymizováno

pro zaplacení 1 557 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 557 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 557 Kč za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 557 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 557 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Podle , (dále jen „ “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující neuhrazenou cenu za realizaci ukončení dodávky zemního plynu ve výši 1 557 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky, a to z titulu ukončení smlouvy o prodeji a nákupu zemního plynu číslo na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému zemní plyn do odběrného místa adresa. Na základě žádosti žalovaného ze dne datum o ukončení smlouvy a demontáž plynoměru byla smlouva dne datum ukončena a byla provedena demontáž plynoměru. Žalovaný vyúčtované náklady ukončení smlouvy žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne datum.

3. Žalovaný se proti žalobě bránil především tím, že žalobkyni nežádal o demontáž odběrového zařízení, nýbrž o demontáž plynoměru. V energetickém zákoně je odběrné plynové zařízení definováno tak, že se nejedná o měřící zařízení. Plynoměr tak není odběrným plynovým zařízením a je majetkem žalobkyně, za jehož nájem platil nějakou částku. Smlouva s žalobkyní neobsahuje žádné ustanovení o vyrozumění zákazníka o změnách obchodních podmínek, on žalobkyni žádné změny neodsouhlasil, a proto pro něj zůstaly platné obchodní podmínky, které platily v době uzavření smlouvy. Ty žádnou povinnost o úhradě nákladů demontáže neobsahovaly. Rovněž nebyl upozorněn na povinnost sledovat webové stránky žalobkyně. Nyní již formulář žalobkyně o ukončení distribuce plynu obsahuje prohlášení žadatele, že souhlasí s ceníkem žalobkyně a zavazuje se tyto ceny uhradit. Žalovaný však nic takového nepodepsal.

4. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je provozovatelkou distribuční soustavy. Dne datum uzavřela žalobkyně jako dodavatel se žalovaným jako odběratelem, smlouvu o prodeji a nákupu zemního plynu číslo. Práva a povinnosti stran smlouvy byly podrobně upraveny v obchodně technických podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Dne datum podal žalovaný žádost o ukončení uvedené smlouvy ke dni datum a zároveň požádal o demontáž měřidla. Dne datum žalobkyně vystavila žalovanému fakturu č. FO číslo splatnou dne datum na celkovou částku 1 557 Kč za realizaci ukončení dodávky do odběrného místa adresa. Vyúčtovaná částka se skládala z ceny za 1 samostatný úkon ve výši 500 Kč, paušálu za dopravu ve výši 520 Kč, hodinové sazby za výjezd montéra ve výši 267 Kč a DPH. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani na základě její předžalobní výzvy ze dne datum. Podle aktuálního vzoru žádosti žalobkyně o ukončení či přerušení distribuce plynu, si ob jednatel u žalobkyně jako PLDS objednává provedení prací souvisejících s ukončením či přerušením distribuce plynu, a to podle ceníku žalobkyně uveřejněného na jejích webových stránkách s tím, že s cenami zde uvedenými souhlasí a zavazuje se uhradit.

5. Podle , (dále jen „ “) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. Podle ve znění účinném od 1. 1. 2016 vlastník odběrného plynového zařízení připojeného k těžebnímu plynovodu, přepravní soustavě nebo distribuční soustavě je v případě ukončení provozu tohoto odběrného plynového zařízení povinen uhradit příslušnému provozovateli těžebního plynovodu, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízení od těžebního plynovodu, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy. Podle bodu 3. měřícím zařízením se rozumí veškeré zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot. Podle bodu 5. odběrným plynovým zařízením se rozumí veškerá zařízení počínaje hlavní uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jim měřící zařízení.

6. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o prodeji a nákupu zemního plynu podle , na základě které se žalobkyně jako dodavatel (a provozovatel distribuční soustavy) zavázala poskytovat žalovanému jako odběrateli dodávky plynu. Žalobkyně na základě žádosti žalovaného o ukončení smlouvy a demontáže měřidla smlouvu ukončila a provedla demontáž měřícího zařízení. Následně žalovanému vyúčtovala náklady spojené s ukončením dodávky plynu do odběrného místa. Žalobkyně svůj nárok na zaplacení těchto nákladů opřela přímo o zákonné ustanovení, a to . Soud akceptuje tvrzení žalobkyně, že závazky mohou vzniknout přímo ze zákona a nemusí v takovém případě být uvedeny ve smlouvě. Zásadní skutečností však je, že v době uzavření smlouvy o prodeji a nákupu zemního plynu mezi žalobkyní a žalovaným neobsahoval žádné ustanovení, které by vlastníku odběrného plynového zařízení stanovilo povinnost uhradit provozovateli distribuční soustavy náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízení. V důsledku obecné zásady zákazu retroaktivity právní norem nemůže novela zákona založit nové povinnosti do již existujícího závazkového vztahu. Nárok žalobkyně proto z vyplývat nemůže.

7. Uplatněný nárok žalobkyně rovněž nevyplývá ani ze samotné smlouvy o prodeji a nákupu zemního plynu, uzavřené s žalovaným a rovněž nevyplývá ani z obchodně technických podmínek platných od datum, které byly nedílnou součástí uzavřené smlouvy, neboť tyto žádnou takovou povinnost neobsahují. Bylo proto věcí žalobkyně, aby povinnost úhrady nákladů spojených s odpojením odběrného plynového zařízení zakotvila do smlouvy nebo všeobecných smluvních podmínek i v době, kdy obdobnou povinnosti nijak neupravoval (viz ) obzvláště, když smlouva o prodeji a nákupu zemního plynu, byla uzavřena adhezním způsobem, tzn. že minimálně základní smluvní podmínky byly zjevně určeny žalobkyní, aniž by žalovaný měl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit ( ).

8. Ani později zakotvená zákonná povinnost k úhradě nákladů prokazatelně vzniklých v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízení neznamená, že by odběratel byl povinen uhradit jakoukoliv jednostranně stanovenou výši nákladů provozovatele. Žalovaný navíc žalobkyni nežádal o odpojení odběrného plynového zařízení od distribuční soustavy, nýbrž pouze o ukončení smlouvy a demontáž měřidla. Z pak jasně vyplývá, že měřící zařízení není odběrným plynovým zařízením. Proto ani z písemné žádosti žalovaného o ukončení smlouvy závazek k úhradě nákladů vzniklých v souvislosti s odpojením odběrného plynového zařízení nevyplývá. Obsah webových stránek žalobkyně není v této věci podstatný, neboť smlouvu lze měnit pouze se souhlasem všech stran nebo jiných zákonných důvodů ( ). Totéž platí i pro obchodní podmínky, které mohou stanovit část obsahu smlouvy ( ). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu nedůvodnou, a proto ji zamítl.

9. Žalovaný byl v tomto sporu zcela úspěšný a proto mu byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalobkyni ( ). Žalovanému vznikly náklady řízení v celkové výši 200 Kč, které se skládají z náhrady hotových výdajů účastníka, který nebyl zastoupen advokátem v paušální částce 200 Kč za dva úkony po 100 Kč, spočívající ve vyjádření k žalobě a účasti u soudního jednání ( , , vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. ). Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle v zákonné třídenní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.