Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
2 C 38/2021-19
Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní JUDr. Vladislavou Halodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 6. 2. 2021
do zaplacení.
II. Žaloba se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 1 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 373,17 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 3 000 Kč od 25. 7. 2019 do 5. 2. 2021.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 465,12 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 6. 2. 2021 do zaplacení. II. Žaloba se částečně zamítá co do uplatněného nároku na zaplacení částky 1 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 373,17 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 3 000 Kč od 25. 7. 2019 do 5. 2. 2021. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 465,12 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou z 30. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 4 500 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel datum s právnická osoba smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržel žalovaný bankovním převodem 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnická osoba částku 3 000 Kč navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč do 13. 12. 2017. Žalovaný nic neuhradil, od 14. 12. 2017 se tak ocitl v prodlení s úhradou částky 3 000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikl právnická osoba, nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty za období od 14. 12. 2017 do 28. 4. 2019 ve výši 1 500 Kč. K uzavření smlouvy došlo tak, že žalovaný provedl svoji registraci na internetových stránkách právnická osoba, kde požádal o uzavření smlouvy o úvěru, přičemž navrhované znění smlouvy o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek akceptoval vložením unikátního kódu a zaslal ho právnická osoba Smlouva byla uzavřena jejím přijetím ze strany právnická osoba, o čemž byl žalovaný informován. Následně mu byly na jím sdělený bankovní účet poskytnuty požadované finanční prostředky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 22. 7. 2019 postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z 19. 8. 2019. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuhradil.
2. Za situace, kdy na základě usnesení soudu z 22. 1. 2021, č. j. EPR 280105/2020-14, nastala fikce souhlasu účastníků ve věci bez jednání, přičemž žalobkyně opětovně s rozhodnutím ve věci
bez nařízení jednání pouze na základě předložených důkazů souhlasila i ve svém podání
z 8. 3. 2021 a dále na základě usnesení soudu z 3. 3. 2021, č. j. 2 C 38/2021-13, v němž byla upozorněna, že na základě dosud předložených důkazů nemá soud za prokázaný uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty, kapitalizovaného úroku z prodlení a úroku z prodlení za dobu od 25. 7. 2019 do 5. 2. 2021. Následně uvedla, že na uplatněný nárok je nutno nahlížet jako na bezdůvodné obohacení, když bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 3 000 Kč a žalovaný tedy získal majetkový prospěch bez právního důvodu, tedy se bezdůvodně obohatil a je oprávněné po něm požadovat to, oč se obohatil.
3. Vzhledem k nastalé fikci souhlasu účastníků s rozhodnutím ve věci bez jednání a i výslovného souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez jednání postupoval soud podle § 115a o. s. ř.,
ve věci nenařídil jednání a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Na jejich základě nebylo možno uzavřít, že by mezi právnická osoba a žalovaným došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Žádným z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný požádal právnická osoba o poskytnutí úvěru 3 000 Kč, natož že by akceptoval žalobkyní předložený návrh smlouvy o úvěru a obchodních podmínek. Zprávami právnická osoba právnická osoba a právnická osoba, však bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla připsána částka 3 000 Kč odepsaná 1. 9. 2017 z účtu právnická osoba Dne datum byla mezi právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy jednou z postupovaných pohledávek byla i žalobou uplatněná pohledávka za žalovaným. Nebylo prokázáno, že by žalovanému byla před podáním žaloby nejen odeslána, ale i doručena výzva k zaplacení žalobou uplatněného nároku.
5. Na základě těchto skutkových závěrů, učinil soud následující závěry právní.
6. Vzhledem k neprokázání akceptace žalobkyní předložené smlouvy o úvěru ze strany žalovaného nemohl být učiněn závěr o uzavření této smlouvu o úvěru, a nebylo tak možno ani uzavřít, že by právnická osoba, měla vůči žalovanému pohledávku ze smlouvy o úvěru. Bylo však prokázáno, že právnická osoba, žalovanému na jeho účet poukázala 3 000 Kč. Toto plnění je namístě posoudit jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se bezdůvodně obohatí mimo jiné ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Dle odst. 1 téhož ustanovení, kdo se
na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovanému tedy vznikla povinnost zaplatit právnická osoba, 3 000 Kč, tuto svoji povinnost nesplnil. právnická osoba, tak vůči němu měla neuhrazenou pohledávku v této výši, kterou následně platně postoupila žalobkyni, jež je proto ve věci aktivně věcně legitimována.
7. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou jeho peněžitého dluhu mu dle § 1970 o. z., vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává bez zbytečného odkladu
po vyzvání dlužníka věřitelem k plnění. Dle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen plnit
bez zbytečného odkladu. Závazek z bezdůvodného obohacení je přitom typicky nárokem, kdy není dohodnuto, kdy ho má dlužník splnit. Žalovaný tedy mohl být vyzván k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 000 Kč hned následující den po poskytnutí této částky žalovanému. Vzhledem k neprokázání doručení výzvy k zaplacení nároku na adresu žalovaného nebylo možno užít ustanovení § 573 o. z., upravující domněnku doby dojití zásilky odeslané s využitím provozovatele poštovních služeb, neboť tato domněnka se vztahuje pouze na zásilky došlé. Za výzvu k úhradě dlužné částky je tak možno považovat až žalobu, která byla žalovanému doručena 5. 2. 2021. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak stal splatným až tohoto dne. Až od 6. 2. 2021 lze tedy žalobkyni přiznat právo na zaplacení úroku z prodlení. Soud proto uplatněnému nároku na zaplacení úroku z prodlení vyhověl pouze co do úroku z prodlení od 5. 2. 2021 do zaplacení.
8. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná co do uplatněného nároku na zaplacení částky 3 000 Kč spolu se úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu
od 6. 2. 2021 do zaplacení, a v této části proto žalobě vyhověl.
9. Žalobu nebylo možno shledat důvodnou co do uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, neboť tento nárok má mít základ ve smlouvě o úvěru, dle které měla žalovanému vzniknout povinnost tento nárok uhradit. Nebylo-li prokázáno, že byla uzavřena smlouva o úvěru, nebylo ani prokázáno, že by bylo dohodnuto hrazení tvrzené smluvní pokuty, jejíž hrazení mělo být dohodnuto v této smlouvě o úvěru. Uplatněný nárok na zaplacení částky 1 500 Kč tak nebyl shledán důvodným, v této části proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K zamítnutí žaloby došlo rovněž v části, v níž nebyl shledán důvodným uplatněný nárok
na zaplacení úroku z prodlení, tedy co do úroku z prodlení z částky 3 000 Kč za dobu
od 25. 7. 2019 do 5. 2. 2021 a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 373,17 Kč.
10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná z 67 %, žalovaný z 33 %, je to tedy žalobkyně, komu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Plná náhrada nákladů řízení by činila 1 368 Kč. Je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou za 2,5 úkonu právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis jednoduché výzvy k plnění) a náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a je navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu 34 % plné náhrady nákladů řízení, tedy částky 465,10 Kč, v této výši proto byla žalovanému uložena povinnost k náhradě nákladů řízení žalobkyni.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není odvolání přípustné.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze je na návrh vykonat výkonem rozhodnutí či exekucí.