Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 383/2020-31
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 9 636,48 Kč spolu s úrokem z částky 4 851,89 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 23,72 % ročně a s úrokem z prodlení z částky 4 851,89 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 9 636,48 Kč spolu s úrokem z částky 4 851,89 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 23,72 % ročně a s úrokem z prodlení z částky 4 851,89 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 6 300 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 496,74 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 839,74 Kč a s 23,72% úrokem z částky 4 851,89 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení z částky 4 851,89 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od právnická osoba anonymizována tři slova, IČO na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. Tato společnost je v důsledku fúze sloučením ze dne 30. 9. 2016 právním nástupcem původního věřitele právnická osoba anonymizována tři slova, IČO. Tato společnost uzavřela dne 29. 8. 2016 s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného poplatku ve výši 7 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný však neuhradil na jistině půjčky částku 4 851,89 Kč a na souhrnném poplatku částku 1 448,11 Kč, celkem uhradil pouze 11 100 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina půjčky úrokem ve výši 23,72 % ročně dle článku 1.2 smluvních podmínek. Žalobkyně kapitalizovala úrok 23,72 % ročně z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení na částku 2 496,74 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 29. 11. 2019, v částce 839,74 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že poskytovatel půjčky příjmení jméno příjmení, anonymizováno s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (půjčku) především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o půjčce číslo ze dne 29. 8. 2016 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce, výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba anonymizována tři slova, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně podacího lístku ze dne 13. 12. 2019, výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020 včetně podacího lístku ze dne 1. 5. 2020 a karty zákazníka ze dne 29. 8. 2016. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 29. 8. 2016 mezi příjmení jméno příjmení, anonymizováno, IČO jako úvěrujícím a žalovaným jako zákazníkem. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit půjčku a dále souhrnný poplatek ve výši 7 400 Kč, tj. celkem 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že bydlí v nájmu, má dvě děti, je svobodný, má učňovské vzdělání, splácí již jinou půjčku u jiné společnosti ve výši 3 000 Kč měsíčně, je zaměstnán na částečný pracovní poměr s příjmem 20 000 Kč, další blíže nespecifikovaný příjem činí 9 600 Kč, na bydlení vynakládá 11 000 Kč, na domácnost 12 000 Kč a na úhradu splátek 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl předložit občanský průkaz, pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a rozpis SIPO. Tyto listin y však připojeny nebyly. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že právnická osoba anonymizována tři slova, IČO zanikla fúzí sloučením ke dni 30. 9. 2016 a jejím nástupcem se stala právnická osoba anonymizována dvě slova (nyní pod právnická osoba anonymizována tři slova, IČO). Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 29. 11. 2019 mezi příjmení jméno příjmení, anonymizováno, IČO jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o půjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 13. 12. 2019 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 30. 4. 2020, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 1. 5. 2020.
6. Žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta jako nedůvodná. Soud posoudil smlouvu o půjčce uzavřenou mezi příjmení jméno příjmení, anonymizováno a žalovaným jako absolutně neplatnou s ohledem na ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 25. 2. 2013. V řízení nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou půjčku, kdy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný při sjednávání smlouvy zjevně vystupoval v pozici spotřebitele, právnická osoba anonymizována tři slova v pozici podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti. Povinností věřitele bylo údaje tvrzené žalovaným si ověřit, zkoumat finanční minulost žalovaného v insolvenčním či exekučním rejstříku. Potvrzení žalovaného, že údaje jím uváděné jsou pravdivé, nemůže účinně nahradit povinnost věřitele aktivně si ověřovat informace poskytnuté žalovaným. Dle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle soudu se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud nucen přihlédnout i bez námitky žalovaného. V době, kdy toto ustanovení nabylo platnosti i v době, kdy nabylo účinnosti, byl účinný zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.), dle kterého relativní neplatnost právního úkonu byla dána pouze v případech stanovených v § 40a tohoto zákona. Jelikož v ust. § 40a obč. zák. není tento důvod neplatnosti uveden a ani v ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 není výslovně uvedeno, o jaký dluh neplatnosti právního úkonu se jedná, nelze než dospět k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní. Žalobkyně nepředložila žádné listin y, ze kterých měla být zkoumána úvěruschopnost žalovaného a které jsou zmiňovány v kartě zákazníka. Zkoumání příjmů a výdajů žalovaného bylo dle soudu zcela nedostatečné. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok nemohl být ani částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně uhradil celkem částku 11 100 Kč, tj. částku vyšší než kolik činila poskytnutá půjčka.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , jelikož procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).