Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 147/2020-44
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kohoutkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 55 501,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 999,40 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 31 495 Kč od datum do datum ve výši 8 347,05 Kč, kapitalizovaným 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 31 495 Kč od datum do datum ve výši 5 831,30 Kč, smluvním 29% úrokem ročně z částky 31 495 Kč od datum do zaplacení a zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 31 495 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud žalobu pro částku 18 502 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 247,63 Kč, k rukám zástupce titul jméno příjmení, titul, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 999,40 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 31 495 Kč od [datum] do [datum] ve výši 8 347,05 Kč, kapitalizovaným 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 31 495 Kč od [datum] do [datum] ve výši 5 831,30 Kč, smluvním 29% úrokem ročně z částky 31 495 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 31 495 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 18 502 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 5 247,63 Kč, k rukám zástupce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky dle záhlaví s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce dne datum číslo na základě které byly žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, a jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek 28 079 Kč představující úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 8 577 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), dále odměnu za zpracování a doporučení ve výši 8 970 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 10 532 Kč. Celkovou částku 63 079 Kč představující součet poskytnuté zápůjčky ve výši 35 000Kč a poplatku ve výši 28 079 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne datum. Žalovaná tak nedostála svým smluvním povinnostem a dostala se do prodlení se splácením. Celkem žalovaná uhradila částku 3 505 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení dlužné jistiny ve výši 31 495 Kč a dlužnou část poplatku 24 006,40 Kč (uhrazené splátky byly započteny na úhradu jistiny a poplatku). Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 31 495 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně od datum (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do zaplacení. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně, právnická osoba, za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 31 495 Kč představující dlužnou jistinu, dále částku 24 006,40 Kč představující dlužnou část poplatku, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 8347,05 Kč (úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31 495 Kč od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení dne datum), dále kapitalizovaný 8,05% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 5 831,30 Kč (z dlužné jistiny ve výši 31 495 Kč od datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradě poslední splátky do data postoupení datum), dále smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31 495 Kč od datum do zaplacení a zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 31 495 Kč od datum do zaplacení. Přes výzvy žalobkyně žalovaná na dlužnou částku dále ničeho neuhradila. Žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalované splácet na základě informací poskytnutých od žalované, které jsou zaznamenány v zákaznické kartě.
2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, se zavázala žalované poskytnout částku 35 000 Kč, za poplatek 28 079 Kč. Poplatek sestává z úroku 8 577 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení 8 970 Kč, částky za administrativní činnost a komfortní splácení 10 532 Kč Částku 63 079 Kč (dlužná jistina a poplatek) se žalovaná zavázala uhradit v 18 hotovostních měsíčních splátkách, výše první až předposlední splátky je 3 505 Kč, výše poslední splátky je 3 494 Kč (v hotovosti k rukám oprávněného zástupce dle čl. 15 smlouvy). První měsíční splátku je zákazník povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až do předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Výše RPSN činí 127,77 %. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 29 % ročně při počtu 18 měsíčních splátek. Žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná si zvolila hotovostní režim splátek. Dle smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce se jedná o neúčelovou zápůjčku, s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou (čl. 1). Zpracování, doručení a flexibilní splácení zápůjčky zahrnuje činnost dle čl. 2 smluvních podmínek. Administrativní činnost a komfortní splácení zahrnuje činnost specifikovanou taktéž v čl. 2 smluvních podmínek a hotovostní režim splátek zahrnuje mimo jiné výběr řádných i mimořádných splátek zápůjčky v hotovosti v místě bydliště zákazníka a jejich zápis do karty splátek zákazníkovi, převoz hotovosti od zákazníka, návštěvy zákazníka v místě bydliště v termínech všech splátek a telefonické či osobní sjednání času návštěvy zákazníka zástupcem. Dle čl. 18 je smlouva uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy (to je ode dne datum) do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Dle čl. 4 se zákazník zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas, v souladu s podmínkami smlouvy. Dle čl. 10 je ujednáno, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 16 v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu za prodlení, poplatek za upomínku, poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek právního předchůdce žalobkyně. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (čl. 19). Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 22 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovanou samostatně podepsány.
4. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná při žádosti o zápůjčku uvedla, že je vdaná, má základní vzdělání, 2 vyživované osoby a vlastní automobil. Co týče bydlení, uvedla kategorii nájem, zápůjčku požaduje pro úhradu,,jiných“ potřeb. Žalovaná doložila občanský průkaz, pracovní smlouvu na dobu určitou a 3 výplatní pásky (tyto nejsou k žalobě připojeny). Čistý příjem žalované (žadatele) činí 15 500 Kč, další čisté příjmy domácnosti 25 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalované (žadatele) 7 000 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou (na straně 149 ze 169). Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalované část obce a číslo, PSČ obec (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, opětovně upozorněna na postoupení na žalobkyni a upozorněna na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalované část obce a číslo, PSČ obec (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání této výzvy ze dne datum).
6. Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 12. 2016. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.
7. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
8. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
10. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.
12. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
13. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).
14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
16. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.
17. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
18. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
19. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako zapůjčitel a žalovaná, v postavení spotřebitele (vydlužitele), uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce dle § 2390 an. o. z., přičemž se jednalo o smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 an. o. z. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že tuto společně s poplatkem za zápůjčku ve výši 28 079 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 63 079 Kč), sestávajícího z úroku 8 577 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení 8 970 Kč, částky za administrativní činnost a komfortní splácení 10 532 Kč, vrátí v 18 hotovostních měsíčních splátkách ve výši 3 505 Kč, vyjma poslední splátky, která činí 3 494 Kč. První měsíční splátku je žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další měsíční splátku až do předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední měsíční splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Žalovaná převzala zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne datum. První splátka byla splatná dne datum, další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího měsíčního období, tedy vždy do 25. dne daného měsíce. Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení datum. Dle úvodního ustanovení smlouvy o zápůjčce byly její součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, dle kterých při prodloužení účinnosti smlouvy, tedy v okamžiku, není-li uhrazena některá ze splátek, je jistina dále úročena úrokem ve výši 29 % ročně, neboť tento úrok byl sjednán pro celou dobu trvání smlouvy. Tyto smluvní podmínky však nebyly žalovanou podepsány (smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu rozděleného na 22 článků). V samotné smlouvě o zápůjčce je uveden 29% úrok v kapitalizované výši 8 577 Kč (k posouzení platnosti ujednání o úroku viz dále).
20. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila celkem 3 505 Kč. Žalobkyně však započetla na jistinu zápůjčky 3 505 Kč a na poplatek 4 072,60 Kč, tedy celkem částku 7 577,60 Kč, což je částka odlišná od částky, kterou dle žalobkyně uhradila žalovaná. Žalobkyně uvedla, že na jistině půjčky žalovaná dluží 31 495 Kč, na poplatku 24 006,40 Kč, na tyto částky bylo tedy započteno ku prospěchu žalované více, než uhradila dle tvrzení žalobkyně žalovaná. Soud má za to, že celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy k datum. Pokud je žalovaná v prodlení s úhradou celkové dlužné částky, pak ode dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne (odeslán dne datum). Žalované byla dne datum zaslána předžalobní upomínka.
21. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) zápůjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
22. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok ze zápůjčky byl sjednán v souladu s § 2 392 odst. 1 o. z. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1 813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání dle v postavení k slabší straně právního vztahu nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 8 577 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 29% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O výši úroku sjednaného pevnou částkou byla žalovaná zcela jasně a konkrétně informována v samotné smlouvě o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou (rychlou) nebankovní zápůjčku, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.
23. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 8 347,05 Kč (jedná se o 29% úrok ročně z částky 31 495 Kč od datum do datum) a 29% úroku ročně z částky 31 495 Kč od datum do zaplacení. Částka 31 495 Kč představuje žalobkyní tvrzenou dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 29 % ročně požadovaný žalobkyní dle smlouvy o zápůjčce, byl tento úrok ze zápůjčky přesně definován ve smlouvě o zápůjčce jako částka 8 577 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 63 079 Kč, kdy vedle úroku ve výši 8 577 Kč byly vyčísleny i další poplatky (částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 970 Kč a částka za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10 532 Kč). Soud považuje takto sjednaný úrok za platně sjednaný. Žaloba je tedy pro částku 8 347,05 Kč (tj. 29% úrok ročně z částky 31 495 Kč od datum do datum) a 29% úrok ročně z částky 31 495 Kč od datum do zaplacení důvodná.
24. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami poplatek (částka) za zpracování, doručení a flexibilní splácení a dále poplatek (částka) za administrativní činnost a komfortní splácení.
25. Ve smlouvě o zápůjčce byl poplatek (částka) za zpracování, doručení sjednán ve výši 8 970 Kč. Jak uvádí sama žalobkyně, toto zahrnuje administrativní činnost související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných dokladů a dokumentace; flexibilní splácení poté zahrnuje činnost spojenou s osobním doručením a vyplacením částky zápůjčky a garanci celkové ceny, tzv. splátkových prázdnin a garanci neuplatnění pohledávky právního předchůdce žalobkyně v případě smrti zákazníka. Co se týče shora uvedené administrativní činnosti (označené dle smlouvy jako zpracování a administrativní činnost), soud zvážil poplatky, které jsou za obdobnou činnost spočívající ve sjednání smluv o úvěrech stanoveny bankami, a má za to, že požadavek žalobkyně na poplatek shora uvedený na právě tyto činnosti, který by překračoval částku 1 000 Kč, je zcela zjevně nepřiměřený tomu, za co je požadován. A není žádného důvodu diferencovat při téměř totožných parametrech zápůjčky, lišící se pouze výši předmětu plnění. Uvedený názor soud zastává i se zohledněním toho, že pod administrativním poplatkem je kryta činnost žalobkyně nejen při sjednání smlouvy, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o zápůjčce a jednotlivých platbách). S ohledem na uvedené má soud za to, že poplatek ze zápůjčky ve výši 8 970 Kč při sjednání půjčky na dobu 18 měsíců (tj. 499 Kč připadající na jednu měsíční splátku), nebyl sjednán platně co do částky 7 970 Kč a žaloba je důvodná jen pro částku 1 000 Kč představující částku za shora uvedené činnosti stanovenou a požadovanou bankami.
26. Poplatek (částka) za administrativní činnost a komfortní splácení činí dle shora uvedené smlouvy 10 532 Kč. Administrativní činnost zahrnuje zpracování splátek zákazníka a aktualizace účtu, činnost prevence neuhrazených splátek prostřednictvím SMS nebo písemných upozornění, podporu prostřednictvím zákaznické linky, činnost vyhotovení kopie příslušné smluvní dokumentace a mimořádné přijetí a zpracování splátky na pobočce. Komfortní splácení, nazvané dle smlouvy taktéž jako hotovostní režim splátek, zahrnuje výběry řádných i mimořádných splátek zápůjčky v hotovosti v místě bydliště zákazníka a jejich zápis do karty splátek, převoz hotovosti od zákazníka, návštěvy zákazníka v místě bydliště v termínech všech řádných i mimořádných splátek a telefonické či osobní sjednání času návštěvy zákazníka zástupcem právního předchůdce žalobkyně. Soud si je vědom skutečnosti, že tento poplatek má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jí zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalované. Při přepočtu 18 měsíčních splátek se pak jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště vydlužitele ve výši cca 585,10 Kč (× 18 splátek). Komfortní splácení představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalované. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaná při splácení zápůjčky musela jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cirka 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že hotovostní inkaso splátek sjednané ve výši nad 100 Kč na jednu splátku, je jednáním nepřiměřeným a není v souladu s dobrými mravy. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že částka 585,10 Kč připadající na výběr jedné splátky, tedy částka 10 532 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení nebyla sjednána platně.
27. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovanou uhrazenou částku 3 505 Kč žalobkyně nezapočetla správně, resp. že započetla částku vyšší, a to 7 577,60 Kč. Jelikož se však jedná o postup pro žalovanou jakožto spotřebitele výhodnější, soud se touto odchylkou nezabýval.
28. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovaná dluží na jistině ze zápůjčky částku 31 495 Kč (žaloba je co do jistiny důvodná). S ohledem na shora uvedené má soud za to, že je žaloba důvodná také pro částku 5 504,40 Kč, která v sobě zahrnuje neuhrazené částky úroku, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení. Žalobkyně požadovala na dlužném poplatku částku 24 006,40 Kč. Původní výše sjednaného poplatku činila 28 079 Kč, kdy tento se skládal z úroku ve výši 8 577 Kč (sjednán dle shora uvedeného platně), částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení 8 970 Kč (sjednána dle shora uvedeného platně jen do částky 1 000 Kč, tj. zbývajících 7 970 Kč sjednáno neplatně) a částky za administrativní činnost a komfortní splácení 10 532 Kč (sjednána dle shora uvedeného neplatně). Z původní výše poplatku 28 079 Kč požaduje žalobkyně po započtení splátek uhrazených žalovanou částku 24 006,40 Kč. Jelikož však soud dospěl k závěru, že část poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení byla sjednána neplatně, a to konkrétně do částky 18 502 Kč (část odměny zpracování a doručení ve výši 7 970 Kč a částky za komfortní splácení 10 532 Kč), žaloba není pro tuto částku důvodná a na dlužném poplatku tak žalovaná dluží pouze částku 5 504,40 Kč (24 006,40 Kč – 18 502 Kč).
29. Žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 31 495 Kč (dlužná jistina), přičemž období, za které úrok z prodlení požaduje, vymezuje od datum do zaplacení, když v období od datum do datum jej kapitalizovala v částce 5 831,30 Kč. Žaloba je co do zákonného úroku z prodlení důvodná.
30. Žaloba je s ohledem na shora uvedené důvodná pro částku 36 999,40 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ročně ve výši 29 % ročně z částky 31 495 Kč od datum do datum ve výši 8 347,05 Kč, kapitalizovaným 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 31 495 Kč od datum do datum ve výši 5 831,30 Kč, smluvním 29% úrokem ročně z částky 31 495 Kč od datum do zaplacení a zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 31 495 Kč od datum do zaplacení. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl.
31. Dále je žaloba nedůvodná s ohledem na shora uvedené pro částku 18 502 Kč. Soud proto žalobu pro tuto částku zamítl.
32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 67 %, v rozsahu 33 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 34 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 2 221 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 3 340 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 300 Kč dle § 14b odst. 5 této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 2 293,20 Kč; celkem 15 434,20 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 5 247,63 Kč (34 % z 15 434,20 Kč).
33. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.