Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 3/2021-20

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 5 195 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 935,60 Kč s úrokem z prodlení 8,25% jdoucím z této částky od 30. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 767,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 935,60 Kč s úrokem z prodlení 8,25% jdoucím z této částky od 30. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 767,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, dne 21. 12. 2015. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutou půjčku zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 305 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 30. 1. 2017. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, na půjčku žalovaná naposledy hradila dne 18. 2. 2018, celkem zaplatila 17 245 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 337,33 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 100,37 Kč a poplatku za životní pojištění 7,30 Kč.

2. Dne 15. 3. 2016 uzavřela právní předchůdkyní žalobkyně se žalovanou další smlouvu o půjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti v den podpisu peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se poskytnutou půjčku zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 305 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 25. 4. 2017. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, na půjčku žalovaná naposledy hradila dne 8. 1. 2018, celkem zaplatila 12 940 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 3 598,27 Kč, poplatku za hotovostní inkaso ve výši 1 073,86 Kč a poplatku za životní pojištění 77,87 Kč.

3. Právní předchůdkyně postoupila s účinností ke dni 29. 11. 2019 své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle č. (dále jen „“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 21. 12. 2015 a smlouvy o půjčce číslo ze dne 15. 3. 2016 má soud za prokázané, že je s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, IČO. Na základě každé z těchto smluv poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč a žalovaná se každou z výše uvedených smluv zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč) včetně poplatku za pojištění ve výši 290 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Podpisem smluv žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč z každé smlouvy převzala v hotovosti. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas. Na smlouvu číslo uhradila celkem 17 245 Kč a na smlouvu číslo uhradila toliko 12 940 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 8 smluv právo na zaplacení zbývajícího neuhrazeného dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tato skutečnost jí byla oznámena dopisem z téhož dne odeslaným dle podacího lístku dne 13. 12. 2019. Předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 3. 9. 2020, která byla žalované odeslána podle podacího lístku dne 4. 9. 2020, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila, resp. v řízení netvrdila ani neprokázala opak.

7. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Ze zákaznické karty žalované k smlouvě o půjčce číslo vedené právní předchůdkyní žalobkyně ze dne 21. 12. 2015 soud zjistil, že žalovaná požádala o půjčku ve výši 15 000 Kč. K osobním poměrům žalované bylo v této kartě zaznamenáno, že žalovaná je zaměstnaná u právnická osoba s měsíčním příjmem 15 000 Kč, žije u rodičů. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány částkou 4 600 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela, že použitelný příjem žalované činí 10 400 Kč měsíčně. Ze zákaznické karty žalované k smlouvě o půjčce číslo vedené právní předchůdkyní žalobkyně ze dne 14. 3. 2016 soud zjistil, že žalovaná požádala o půjčku ve výši 10 000 Kč. K osobním poměrům žalované bylo v této kartě zaznamenáno, že žalovaná je zaměstnaná u právnická osoba s měsíčním příjmem 12 100 Kč, žije u rodičů. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány částkou 9 025 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela, že použitelný příjem žalované činí 3 075 Kč měsíčně. Tyto informace získané od žalované měly být ověřeny na základě občanského průkazu, výplatních pásek, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy. Toto však žalobkyně nijak nedoložila.

8. Výše shrnutý způsob, jakým žalobkyně resp. právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, soud nepovažuje za dostatečný. Žalobkyně neposoudila řádně příjmové poměry žalované, když jí tvrzené příjmy nejsou ničím doložené. Pokud jde o výdajové poměry žalované, tyto výdaje také nejsou ničím doloženy. Ohledně údajů zanesených v zákaznické kartě se žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, spokojila pouze s jednostranným a ničím nedoloženým prohlášením žalované. Soud nemůže přisvědčit, že prohlášení žalované ohledně výdajů před poskytnutím úvěrů jsou zcela dostačující.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

10. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Žalovaný byl spotřebitelem. Dle o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

14. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně před soudem neprokázala, že by dostála povinnosti stanovené jí v ustanovení o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

15. Pokud jde o charakter neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž i do zájmů celé společnosti a narušila tak zjevně veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost viz rozhodnutí NS ČR . Povinnost poskytovatele úvěru prověřit úvěruschopnost zakotvuje směrnice 2008 /48/, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“). Soudní dvůr Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (právnická osoba v . jméno příjmení a další) vyložil čl. 8 směrnice 2008 /48/, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudní dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. V souladu s evropskou legislativou, která našla odraz v citovaných tuzemských rozhodnutích vyšších soudů je nutno interpretovat znění § 86 zákona o spotřebitelském úvěru tak, že neprověření úvěruschopnosti žalované je důvodem absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, nikoli neplatnost relativní (viz též I US 199/11).

16. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru dostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr. Právní jednání, jehož výsledkem byla smlouva o úvěru tak odporuje postupu předepsanému zákonem a je podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné; k této absolutní neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení.

17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Žalobkyně je na základě smlouvy o postoupení pohledávky věřitelkou pohledávky z absolutně neplatné úvěrové smlouvy (pro nedostatek prověření úvěruschopnosti dlužníka). Má proto nárok jen na jistinu dluhu jako bezdůvodné obohacení.

19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni pouze to, co jí bylo na základě této smlouvy plněno. Soud proto výrokem I. uložil žalované, aby žalobkyni uhradila rozdíl mezi vyčerpanými peněžními prostředky a provedenými úhradami, tj. částku 3 935,6 Kč. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky bylo přiznáno v souladu s  o. z. od 30. 10. 2020 tj. ode dne podání žaloby, neboť předchozí výzvy se vztahovaly k závazku ze smluv o úvěru, které jsou neplatné. Výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou

21. Ve zbývající části soudu nezbylo než žalobu, co do částky dlužného poplatku za hotovostní inkaso ve výši 1 073,86 Kč a 100,37 Kč, co do částky dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 77,87 Kč a 7, 30 Kč, co do kapitalizovaných úroků ve výši 2 247,58 Kč a 229,60 Kč, co do kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 757,14 Kč a 77,39 Kč, co do úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 3 598,27 Kč a z částky 337,33 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 3 598,27 Kč a částky 337,33 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, částečně zamítnout.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 767,13 Kč, přičemž tato částka představuje 51,52 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 75,76 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,24 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle . , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 195 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

23. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle , třídenní lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.